MARTOO [
2012-03-09 20:55:06]: S tím tipováním na sériovkách: stávalo se pravidelně a furt dokola, že jsme měli jeden a ten samý objekt vykradený tří až čtyřikrát během týdne a půl. Vedení na to nikdy neragovalo dřív. Chjtěli jsme si to ohlídat, ale ne: DBA, KB atd.
Pak se věc šetřila a zjistilo se, že to nebyl jeden a tentýž pašík ve všech čtyřech případech. To ale nebylo tak prosté jak to píšu. Staří kriminalističtí psi totiž napřed nechtěli tuto verzi připustit a jejich vyšetřování se na tomto zastavilo, protože drban měl prokazatelně na některé ty "rany" alibi jak bejk.
Jenže protože to byli staří psi, dali si nakonec říct a jak oni dělali ty svoje výslechy poctivě, nezajímalo je ani tak kolik a tak, ale co se dělo mimo čas, kdy loupil... Došlo se takto na to, že drbani se prostě slétají neomylně k sobě jak slípky na sopel, dávají si tipy... A chodí jeden za druhým, bezmyšlenkovitě, bez strachu že je neschopná policie, postávající v zelených kamizolkách pořád u silnice, lapne.
Oni si jen prostě počkali, až nás vedoucí nechá stát před "jejich" hospodou a měli hodinu čas na všecko... Vedoucí měl ideu, že je máme na očích my měli jasno, že mají na očích oni nás. V době mobilních telefonů... Prostě bolševickou piču nikdo při jejím ideologickém školení neučil, že existuje mobilní telefon.
Ten výslech se musel přepsat! Bez tohoto úseku, kdy drbani policii naprosto zesměšňují a kde by mohlo být patrno, že na to manageři nestačí.
Po "revoluci" aneb největším podvodu na národ ve 20. století, to byly všecko nové věci. Vedení absolutně nechápalo nic. Oni furt mleli jak když oni sloužili...
Tak jsem jim na to říkal, že já tu dobu pamatuju taky, že se tehdy na vloupačku sjela půlka okresu (to nekecám) včetně ředitele, všech náměstků, techniků, psovodů a kriminalistů, všichni to tam dohnětli.... Ale pašík byl do týdne lapený. Neměl šanci, takovou přesilovku nemohl ustát.
Jenže my jsme najednou dělali s tužkou a zápisníkem v ruce v jednom muži na oddělení čtyři vloupačky denně, psali jsme to na stroji jako básničku slovo po slovu a vedení to jaksi nechtělo pochopit.
Taky jsme měli potíže s tím, že vedení chtělo bránit sériovkám preventivně soustavnými DBA a čím více jsme stáli na silnicích, tím víc jsme měli "ran". Na poradách na nás zástupce ředitele pro kriminálku řval, že děláme hovno, že tam chrápeme... Kluci na něj řvali, že když tomu nerozumí, a´t jde od toho, že drbani prostě autama nejezdí. Ten nás tam poučoval, že v noci jezdí jen kurvy a zloději a že kdybysme auta stavěli, musíme ho mít na KO.
Za asi dva týdny se chytil přímo v objektu na pastičku. Chodil pětadvacet kilometrů pěšky, když viděl světla auta, zalehl v příkopu u silnice.... Další jezdil vlakem, večer vylezl z vlaku, vlezl do hospody aby počkal až se všude zhasne, vybílil obec kde teda vyloženě náhodně vystoupil a ráno odjel. A dělal to po celé republice.
Na toto musíš mít na práci klid, vědět jak drban postupuje a podle toho se zařídit: to jsou ty moje hospody a kdo tam sedí, od kdy do kdy atd atd. DBA a KB jsou podle mého názoru posledním stupněm nevědomé spolupráce managementu Policie ČR s drbany, pak už je přímá kolaborace. :D
Jak píšeš s tím, že někoho dusíš a pak zjistíš, že to tak není: kamaráde, to je špatně! At chceš nebo ne, svojí špatnou prací někomu nevinnému ubližuješ. Děláš si skutečného nepřítele. Já si pamatuju zásadu, kterou do mě hustili staří psi: pokud si nejsi jistý na sto procent, do ničeho nelez. Ukazuj vlídnost, porozumění, srandu, nechej drbana uvolnit, on si nedá pozor a otevře se. Zhusta se ti stane, že budeš dělat ramena na nevinného a on pochopí, že jsi policajt nahovno. Drban nebo kdokoliv jiný nesmí vidět do tvých karet. Ani jestli víš ani jestli nevíš.
Tady je v té práci místo, kde se střetávají další dvě zásady a to právě ta o té jistotě ata, že s drbany maximálně tvrdě ale s těmi ostatními maximálně slušně. Nikdy nezapomeň, když se prověřováním ukáže, že tohle není drban, se člověku omluvit za minimálně podezření a jak to jen jde vysvětlit o co šlo. On je policií zbytečně stresovaný, pobouřený, bacha na to! Nejde se tomu vyhnout, ale musíme ukázat, že jsme lidi.
Jakmile se tomu omylu s tím člověkem společně zasmějete, máš ho na své straně pro budoucno. Jinak si ho můžeš jako případného potencionálního pomocníka rovnou vyškrtnout.
