Nezapomeneme: kluci, co znamená, že na kolegyni, co ji srazil feťák, nezapomenete? Co znamená, že se nezapomíná na kolegy, co padli před ní? To, že se připomínají jejich jména? Velmi hrubě co se stalo?
Promiňte mi to, toto začíná už tím, jak postbolševičtí pohunci ukřičí každý jiný názor na poradách než je blábol shora nebo čárkománie, takže se s nima nechce nikdo bavit, pokračuje to naprostou nedůstojnou připodělaností českého četníka při jakémkoliv styku s nadřízenými a končí to smrtí kolegů, které je četnictvo schopno akorát zmínit jak se jmenovali, ale nikdo není už schopný říct: došlo k tomu proto, proto a proto. Viníkem je ten, ten a ten. Nedělá se pro zlepšení nic.
Všichni řadoví policajti, co se obrátili na soudy, to nakonec proti vedení všechno vyhráli, až na naprosté výjimky netáhel. Připomínání padlých kolegů je vynikající počin, ale tím to skončit nesmí.
To je přesně dnes už dá se říci až odvěký systém práce policie prosazovaný vedením a akceptovaný mužstvem: stane se nějaký případ, vyšetří se nějak, papírově se zfoukne - a dále se neudělá nic, aby se zabránilo jeho opakování. Hlavně že je čárka kde má být, nic jiného policie nedělá. A to ani u vlastních lidí. Těch mrtvých je neúměrně moc a ta nečinnost na poli nějaké prevence (prevence není chození ve vestách viditelný kilometr daleko) je neúměrně do očí bijící. Jenomže problém je, že do očí otevřených, ne slepých nebo zalepených odměnami za čárky.
