Nikacarlier: I když jsem jen patolog (a doufám, že časem přesedlám na soudní), tak si dovolím předpokládat, že nikdo soudný by se nepodepsal pod lékařskou/psychologickou zprávu, která by tvrdila, že dlouhodobě kompenzovaná deprese není na překážku služebnímu poměru u PČR. Nejde totiž předem odhadnout, jak budeš reagovat na dlouhodobý stres - přesně jak píše ghost-cop: To, s čím bys přicházela do styku, by tě mohlo dekompenzovat. A jistě víš, že nejhorší není to úplné dno, ale cesta na dno nebo naopak odraz od něj, kdy se člověk cítí mizerně, ale ještě/už má dost energie např. na to, aby úvahy o seberaždě realizoval.
Petule2593: Obávám se, že i ve tvém případě to bude problém. Jistě, mohlo se jednat o přechodnou poruchu např. po nějaké intoxikaci (i ta "neškodná" tráva s některými lidmi dost ošklivě zacvičí), ale i to může signalizovat, že jsi již na hraně. V relativním klidu to jistě nevadí, ale nikdo nezaručí, že nezačneš vnímat realitu trošku jinak (o tom může být schizofrenie) a reakce, kterou budeš pokládat za adekvátní, bude fakticky znamenat průser jak Brno. Navíc to, že se cítíš v pohodě, ještě neznamená, že jsi v pohodě. Psychiatři nejsou maniaci, nemají potřebu "sypat prášky" do někoho, kdo se projevuje pouze jako "lehce výstřední", necítí to jako problém a není tím ani ohrožen ani nijak zvlášť omezen v běžném životě.
