Nedělal bych z toho větší problém, než to je. Nepíšeš, jestli to bylo ve tvém obvodu, ve velkém městě a jiné podrobnosti, ale předpokládám, že to bylo někde něco většího mimo tvůj obvod, protože jinak bys maníka nejspíš znal. Pokud bráchu skutečně jen znenadání napadl, praštil si a byl zas klid (časté to není, ale stává se), pak bych ani jako hlídka na místě neudělal nic víc, než zjistil totožnost aktérů, dal jim fouknout a pozval je k podání vysvětlení. Na někdy, až budu mít službu. Spis žiletka a podle okolností možná i objasněné výtržnictví. Kdybys nemachroval s plackou, jak tě tu všichni obviňují, nebavil by se s tebou kámoš pašíka a neznal bys jeho totožnost. Tedy pravděpodobně neznámý a šance na odškodnění bratra žádná. Takhle to brácha dojde s lékařskou zprávou nahlásit místně příslušným a ti si tě pozvou jako svědka. Sdělíš jim jméno pašíka a po problému. Kdyby se v tom někdo chtěl šťourat, hned jsi to nehlásil, protože jsi neměl mobil, chtěl jsi pomoci otřesenému bráchovi, nic dalšího už se nedělo a tak dále.
Jestli brácha zavdal maníkovi příčinu nebo se tak nějak porvali, lépe nic nehlásit. Podle okolností je velká šance, že nakonec dostanou flastr oba.
Chybami se člověk učí a přístě to chce lépe vybírat společnost, jak píše Hammer.
Nevím, jestli to ještě platí, ale příslušník pod vlivem povinnen nebýval. Pravda. Když už se do toho pustí, měl by zákrok dotáhnout do konce. Ale co je v tomhle případě konec. Dobojováno bylo pravděpodobně rychleji, než jsi stihl zareagovat a pašíka jsi zjistil.
Zajistit pašíka je hezká teorie, ale dobře, že jsi to nezkoušel. Podle množství vypitého by to mohlo skončit všelijak a ničemu by to nepomohlo. Maximálně tak mohla hlídka zjistit, jak moc má upito a nejspíš by ho vyslýchat stejně nešlo. Proč taky. Přijde na výzvu v pracovní době.