Přihlásit / Zaregistrovat se
Nejdiskutovanější
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
8 hodin | OPS: REPLY:KARDAM:74248-1:2024-04-25 17:28:15: mus...
Dioptrie
8 dní | APEP: Doporučuji operaci už teď, podle sloupce II. ...
Příprava na fyzické testy
8 dní | TRNKALINKA: REPLY:BOBRAS:74242-1:2024-04-09 22:36:05: Při...
ZOP
12 dní | HAFHAF: Dojíždění je možné všude, na cestak během týd...
Justiční stráž
20 dní | L04GHR: Ahoj, pracuju jako justička pod Prahu pankrác...
Cizina Praha
31. 03. 2024 | CABLE: Díky za info. :)...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14. 03. 2024 | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...
jeg sælger Adderall 30 mg, jeg sælger Hydroco...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Vlašimská kauza: ticho po pěšině?
Materiál přetiskujeme v doslovném znění včetně úvodního titulku:
Drobeček podruhé aneb Stíny chobotnice
Když jsme v listopadovém vydání zveřejnili příběh vlašimské policejní hlídky „Drobeček aneb Jak přicházíme o ideály“, rozvinula se okolo případu čilá diskuse. Spoustu čtenářů zajímalo, jak na případ zraněných policistů, opilého neurvalce a netečných kolegů reagovalo vedení správy policie a jaké závěry z toho vyvodilo. Možná budou překvapeni, ale možná ani nebudou…O tom, jaké měla zmíněná záležitost pokračování, nechme mluvit samotnou zraněnou Petru Lhotákovou.
Záležitost se mnou přijel vyřešit zástupce ředitele středočeské správy policie. Přestože jsem byla lékařem po zákroku uznána neschopnou ke službě pro zranění, uvedl zástupce ředitele naše setkání tím, že opravdu nevypadám jako nemocná. Ani mi to nepřipadlo jako lichotka a jeho následnou reakci jsem odhadla správně…
Scénář jako z doby kamenné
O zákroku měl jasno hned zpočátku – usoudil, že taktika zákroku byla špatná, zákrok jsme podcenili, měli jsme to čekat, vždyť šlo o zákrok proti nebezpečnému pachateli (argument, že dosud jsme Drobečka znali výlučně jako pachatele přestupků v dopravě jej očividně nezajímaly). Ani na vteřinku nezapochyboval o tom, že je všechno, co se stalo, naše vina.
Výčet mých prohřešků však tím neskončil. Zástupce ředitele konstatoval, že jsem svou stížností obešla služební postup. Měla jsem si na vedoucího stěžovat bezprostředně, a to jeho nadřízenému. Podle mínění zástupce ředitele jsem si tudíž měla stěžovat službu konajícímu vedoucímu služby kriminální policie a vyšetřování. Tedy právě tomu, který byl na místě události a také „nekonal“, nepustil nás na ošetření (ačkoli jsme o ně opakovaně žádali), nevytýkal vedoucímu jeho postup, nenařídil mu, aby zajistil naše okamžité vystřídání, i když v tu dobu byli na oddělení tři kolegové v civilu.
Zástupce ředitele se však zajímal, proč jsem napsala článek do novin, co jsem tím sledovala, že to byla očividná stížnost na vedoucího a já jsem tím obešla dokonce i jeho, zástupce ředitele. Měla jsem si prý uvědomit, že se dá očekávat obdobná reakce i z jiných útvarů, neboť to bude číst 45 000 (!) policistů, a bude to mojí vinou, že na ředitelství budou muset řešit další obdobné případy.
Marně jsem oponovala, že mým záměrem nebylo stěžovat si na velitele, ale pouze ostatním ukázat, jak se to dělá u nás na okresním ředitelství. Sdělila jsem mu také, že si za článkem stojím i za tímto mým postupem, neboť jsem v minulosti už několikrát při stížnosti dodržela služební postup a nedostalo se to dál, než na okresní ředitelství, kde se samozřejmě nikdy nic nevyřešilo. Na to mi řekl, že má dveře stále otevřené, že za ním jsem nikdy nebyla a že on by mi jistě pomohl.
Přiznám se, že po tom, co jsem si od zástupce ředitele do té chvíle vyslechla, měla jsem o jeho pomoci dost velké pochybnosti. Přesto jsem se zeptala, jak tento problém bude řešit. Na to mi odpověděl, že kdyby byl ješitný, takovou věcí by se vůbec nezabýval. Ovšem musí, neboť jde o podnět od policejního prezidenta. A znovu mě peskoval za obejití postupu při stížnosti. Nelichotivě se vyjádřil o odborovém svazu a jeho předsedovi, s tím, že nechápe, co jsem si myslela, že se stane, když jsem svůj dopis poslala rovnou předsedovi odborů. Konstatoval, že předseda s tím nemá nic společného, protože bude případ řešit stejně správa Středočeského kraje.
Řešení překvapivé a zvláštní
Po všech anabázích konečně přistoupil k razantnímu řešení problému. Nutno říci, že k řešení velmi osobitému. Protože jsem si dovolila oponovat jeho názoru na věc, konstatoval, že ze mne sálá sebevědomí, pohrdavost a nadřazenost. Proto se prý vůbec nediví, že tímto provokuji občany k útokům na mou osobu. Když se mě zastal kolega a řekl, že je to jedině tím, že jsem ve své službě důsledná, nic nepřehlížím, nebojím se jít do zákroků a oproti nepracovitým kolegům svou práci na OOP Vlašim vykonávám nad obvyklý standard, opáčil, že to je jenom náš subjektivní názor, protože osm útoků na mojí osobu během posledních pěti let, tedy nejvíc na celém okrese Benešov, jednoznačně potvrzuje jeho slova a svědčí o mém provokativním chování.
Uvedl také, že je na mě i dost stížností. Ačkoliv jsem uvedla, že nikdy nebyla žádná stížnost inspekcí vyhodnocená jako oprávněná, konstatoval, že to věc vedlejší a stále to svědčí jen a jen o mé agresivní povaze stavět se proti všem a všemu. Pak se prý nemám divit, že mě vedení nemá rádo a nestojí za mnou. Když chtěl, ať mu do očí řeknu, jestli si myslím, že mám vždycky pravdu, a já jsem řekla, že v těchto věcech ano, tak mě označil za sebevědomou a nesmírně sebestřednou osobnost a mé názory za špatné. Když mu kolega znovu namítal, že je to právě naopak, zástupce ředitele však nechtěl už nic slyšet.
Mlčte a raději odejděte
Poté, když už vlastně nalezl viníka, nastínil, jak bude postupovat dál. Hodlá si nás všechny sezvat na oddělení, kde bude chtít osobně slyšet celý průběh jednání s vedením na oddělení po zákroku, kdy budeme mít možnost vše si před ním vyříkat a podle jeho zkušeností právě tento postup odhalí pravdu. Když jsem namítla, že to nemá žádný smysl, že proti vedení nikdo nepůjde, prohlásil, ať se na věci nekoukám jen pesimisticky, že podle toho ta moje práce vypadá. Všechno prý zatracuji předem a svému vedení nevěřím. Řekla jsem, že nevěřím hlavně tomu, že on něco vyřeší a zeptala jsem se ho, proč vůbec přijel. Poznamenal, že prý věc musí řešit a navíc, neboť i on vzešel z obyčejného uniformovaného policisty, sám nejlíp ví, co má dělat a jak. Chce smír mezi námi dvěma (pozn. red. postiženými policisty) a vedením. Máme si také uvědomit, že i my jsme v některých věcech pochybili, přestože pochybení pojmenovat neuměl. Uvedl, že bychom si měli začít hledat jinou práci nebo někde jinde, protože pokud budeme chtít ve věci pokračovat, nebude se nám ve Vlašimi lehce pracovat pod vedoucím, kterého jsme tímto pošpinili, protože budeme bedlivě sledováni a každé naše pochybení bude trestáno.
Myslím, že zástupce ředitele nezajímalo vlastně nic, co by mělo. Například proč jsme nebyli včas ošetřeni, kdo nás vystřídal na oddělení po našem odjezdu na ošetření, jak bylo naloženo se služebním vozidlem, kterým jsme jeli na ošetření do Benešova, kde skončili naše pistole, kdo za nás dosloužil směnu a v jakém stavu. Zhola nic. Když jsem mu řekla, že je o všem záznam z bezpečnostních kamer u nás na oddělení, o kamerový záznam zájem neprojevil. Pouze znovu připomněl, jaké negativní to pro nás bude mít zřejmě následky, protože věc, když na tom tedy trváme, předá pracovníkovi vnitřní kontroly.
Nabyla jsem dojmu, a posuďte sami, zda neoprávněného, že zástupce ředitele nepřijel věc vyřešit. Přijel mne přesvědčit, abych už mlčela nebo….
Vyšetřování skončilo – zapomeňte?
Beze stopy zmizel záznam z bezpečnostních kamer umístěných na našem oddělení. Drobeček se nechal na internetových stránkách slyšet, že nám zranění nezpůsobil, protože pokud by to tak bylo, byli bychom ošetřeni ihned. Že by to bylo z jeho hlavy? Mám být poslána na psychologické vyšetření. Asi musím být blázen, když se nehodlám smířit se zametením problému pod koberec, jak je zřejmě zvykem.
Kontrola dodržování léčebného režimu je, na rozdíl od běžných zvyklostí, prováděna u mne dokonce dvakrát denně. Při tzv. podstavu skutečně zvláštní.
Právník, kterého jsme zplnomocnili k našemu zastupování, nevydržel dlouho a přešel na druhou stranu barikády. Nabádal nás ke schůzce s náměstkem správy Středočeského kraje, kde bychom měli uzavřít smír - my bychom odešli do civilu – oni by nám nedělali problémy, pokud bychom samozřejmě netrvali na prošetření věci. Vyměnili jsme tedy právníka.
Poslali nás k posudkové lékařské komisi do Prahy a i řidič sanitky, kterou pro nás vyslali, byl udiven, proč je přezkoumání našeho zdravotního stavu tak veledůležité. Prošli jsme, ke zřejmé nelibosti některých aktérů této kauzy, bez problémů. Také si nás konečně pozvali k seznámení se spisem. Vlastně spis neexistuje. Do současné doby je to stále „písemný souhrn objektivních skutečností ke zjištění pravdivosti obsahu článku Drobeček“. Vede se snad utajené řízení? Zdá se, že nejen před naší advokátkou, které nebylo umožněno se seznámit s „objektivními skutečnostmi“, ale i před námi! Protože jsme nehodlali provést výpověď bez nahlédnutí do „spisu“, nahlédnutí zamítli úplně. Budeme se tedy také písemně vyjadřovat a teprve poté bude ředitel OŘ Benešov rozhodovat, kdo je vinen. Třeba nás pak také povýší, jako onoho zástupce povýšeného nedávno na ředitele správy středočeské policie, který se pyšní svými zastrašovacími metodami. A že tím překročil nejen svou pravomoc a porušil i etický kodex policisty, jehož dodržování je základní povinností každého policisty? Na to se u policie už zase nehraje?
Říkám si, copak mě ještě čeká? Byla mi vyhlášena válka, ale to asi mnozí znají. Aspoň ti, kteří už někdy v minulosti nemlčeli.
Text: Petra Lhotáková, měsíčník Naše policie
Materiál byl převzat se souhlasem redakce, děkujeme.
Hodnocení článku
Průměrná známka 0 / Celkový počet hodnoceni 0
Počet komentářů ke článku: