Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Nosný systém pro pořádkové policisty
10. 09. 2018 | JAN-POLICKY: Za mě rozhodně palec hore!... Tohle tu chybí ...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
26. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
Wachpolizei – saská odpověď na migrační krizi...
20. 03. 2018 | PETR-KLINOVSKY: REPLY:VETERAN2:69188-1:2018-03-18 22:15:46: K...
Benefiční kalendář olomoucké zásahovky podpoř...
01. 03. 2018 | PETR-MORAVEC: 1. V informaci z popisu:"Policisté ze ZJ...
O dobročinný kalendář zásahové skupiny ZONA j...
28. 02. 2018 | TRNKALINKA: Skvělá práce páni kolegové! Už se těším na da...
MÁ POLICEJNÍ SVÁTOST SMÍŘENÍ
17. 12. 2017 | SPATNEZKUSENOSTI: Souhlasím. Až na rádoby JUDr komorouse. Měl j...
Ženy, sexismus (na obě strany) a pohlavní riv...
21 hodin | CERNALU: REPLY:FOXX:69863-1:2018-10-21 14:06:31: Upř...
obor Kriminalisticko právní specializace
včera | MARCI12: Zdravím, téma je sice staré, ale třeba pomůže...
Jak na psychotesty
3 dní | EVAB: REPLY:KOSI:69856-1:2018-10-18 20:43:23: To ne...
zkušenost s botama
5 dní | FIZIRN: REPLY:MIA:69822-1:2018-10-17 07:35:21: špička...
Ochranná služba
6 dní | MOP33: Předem díky za příspěvky!...
Ostrava - sako
7 dní | LINFAR: Nikdo nic ?...
PAČR- přijetí
7 dní | FEHER: REPLY:TAHAC:69801-1:2018-10-08 06:57:14: My...
Vyhláška 393/2006 sb.
9 dní | APEP: REPLY:GHOST-COP:69810-1:2018-10-12 23:33:25: ...
ZNOVUPŘIJETÍ - volné místo na OOP Kojetín, ÚO...
10 dní | MIRALIP: Mohl bych se zeptat, kde se u znovuprijeti vy...
UKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
14 dní | APEP: No ale zkušební doba trvá prvních šest měsíců...

Praporčík Staňa vypráví (4. část)

Praporčík Alois Staňa
V předchozích částech našeho putování za četnickými vzpomínkami praporčíka Stani nás vyprávění zavedlo až na konec 2. světové války, kdy se Alois Staňa stal shodou okolností velitelem četnické stanice v Horní Cerkvi. O tom, co tomu předcházelo a ještě mnohem více, se dozvíte v dnešní části četnického vyprávění.
Praporčík Alois Staňa | Foto: Archiv Aloise Stani

Redakce: Naposledy jste vyprávěl o tom, jaké to bylo těsně po osvobození, řekněte nám něco i o době těsně před osvobozením – organizoval se v Horní Cerkvi nějaký aktivní odpor proti ustupujícím vojskům?

Alois Staňa: Za jediný odpor se dá považovat poražení několika velkých stromů, kterými jsme zatarasili silnici na Pelhřimov a Nový Rychnov. Volná zůstala pouze silnice od moravských hranic, kde nerostly žádné stromy. Odpor proti tisícům vojáků, kteří po rozpadu německé fronty proudily po této silnici, byl nemožný.

Redakce: I přesto Vám tito vojáci dokázali pěkně zatopit?

Alois Staňa: To ano. Právě mezi těmito vojáky se rozšířila pověst, že byla Horní Cerekev obsazena partyzány. Na základě této fámy obsadilo v úterý 8. května 1945 ráno policejní „Einsatzkommando“. My jsme o této jednotce věděli a tak jsem rozkázal všem mužům, kteří se vyzbrojili zbraněmi, aby se rozešli a sám jsem čekal na příjezd trestné výpravy.

Kolem šesté hodiny se ke mně připojil předseda národního výboru František Svoboda a řekl mi, že mě v tom nenechá. Byl to již starší pán, dobrý člověk, již s bílými vlasy, ale statečný. Pak se najednou ze dvou stran objevili Němci v čele s poměrně mladým nadporučíkem, namířili na nás kulomet, poručili, abychom se otočili ke zdi a začali se vyptávat na partyzány. Když jsem mu vysvětlil, že zde žádní nejsou, dovolil nám se otočit a promluvit s ním.

Zeptal jsem se ho, zda ví, že byl na západě podepsán mír a jestliže nás chce vypálit, jak sliboval a chce, aby tekla krev, tak jsme zde. Najednou se důstojník postavil před námi do pozoru, zasalutoval, zavelel, všichni naskákali do vozidel a zmizeli. Později dopoledne se stala věc, která mě mrzela, nebyla správná a způsobila, že jsem si přál být přeložen na jinou stanici. Chlapi mě totiž vzali na ramena a nosili před radnicí, na které po celou dobu vlála československá vlajka, dokud jsem tomu neudělal konec.




Kolaborant František Policar






Redakce: To byl tedy konec Vaší kariéry v řadách četnictva, než bylo 30. června 1945 zrušeno?

Alois Staňa: Ne. Ještě předtím jsem stačil zatknout svého posledního a zároveň i prvního pachatele.

Redakce: Za celou četnickou kariéru jste tedy zatknul jen jediného člověka? Kdo to byl?

Alois Staňa: Ano. Je to skutečně tak. Za svá léta jsem nikdy nikoho nezatknul. Tím prvním a posledním zatčeným byl František Policar. Zatčení proběhlo v klidu, nekladl žádný odpor a tak jsem ani řetízky nepřikládal. Byl to zvláštní člověk a zvláštní osud. Pokud jsem od jiných slyšel, v 1. světové válce ho zajali na ruské frontě, kde vstoupil jako politruk do Rudé armády a pomáhal rozkládat československé legie. S příchodem nacistů ale na svou bolševickou minulost rázem zapomněl a kromě toho, že si v Horní Cerkvi pronajímal hotel a restaurant, stal se i kolaborantem a konfidentem Gestapa a v roce 1946 byl po dvoudenním soudním přelíčení popraven provazem.

(František Policar byl usvědčen jako konfident táborského Gestapa, který podal 230 udání, z nichž 56 skončilo smrtí. Policar působil na Německobrodsku, Humpolecku, Černovicku a Želivsku. Po dohodě s táborskými gestapáky organizoval falešné podzemní hnutí, které sloužilo k zlákání a zatčení partyzánů z Českomoravské vysočiny – pozn. redakce)


 

Redakce: Pak už ale Vaše služba v Cerkvi opravdu skončila?
Alois Staňa: Ano. Ale to jsem věděl. Měl jsem tam příliš mnoho přátel a jak mi později řekl štábní kapitán Děd, velitel oblasti v Táboře, lidé mě tam měli rádi. To byl tehdy důvod k přemístění.

Redakce: Kam směřovaly Vaše další kroky?
Alois Staňa: Byl jsem přeložen do Chotovin u Tábora. Velitelem byl vrchní strážmistr Pekárek, kolega, který mne zasvětil do pozadí různých událostí, byl strážmistr Kašpar - starý praktik s velkým rozhledem. Dalším byl kolega jménem Cibulka. Bohatý člověk, jeden z mála bývalých četníků s vlastním domem. Se ženou vyženil krásnou vilu, v níž byla stanice. Zároveň byl také jediným bolševikem na stanici. Posledními společníky byli mladý nováček, kterým se říkalo májovka a jeden starý strážmistr.

Redakce: Nebylo pro Vás problematické se jen tak přestěhovat?
Alois Staňa: Se stěhováním jsem neměl potíže. Celý svůj majetek jsem vměstnal do kufru.

Redakce: Máte i z Chotovin nějaké zvláštní zážitky?
Alois Staňa: Když pomineme to, že jsem vždy na konec týdne jezdil do Sezimova Ústí hlídat prezidenta Beneše, tak musím vzpomenout na barona Nádherného. Byl to vlastně šikovný sedlák, měl vzorný statek, o který se také vzorně staral. A tak místní soudruzi si na něj udělali zálusk a chtěli zabírat. Přicházeli na stanici s různými udáními, trestní oznámení na to či ono. Přitom to byli lidé, kteří ani zemědělci nebyli. Chtěli zabírat na kšeft, výborně by se to prodalo.

Redakce: A jak to s ním dopadlo? Zatkl jste ho?
Alois Staňa: Velitel z toho měl těžkou hlavu, jednalo se o národnostní otázku, a tak pověřil mě, abych o této věci jednal a já jsem to vyřešil po svém. Vzal jsem barona Karla Nádhérného do Tábora na soud, řekl jsem tam, že žádné trestní oznámení nemám, poněvadž se jmenovaný ničeho trestného nedopustil a jeli jsme domů. Soudruzi byli pod dojmem, že se něco děje, a tak dali pokoj.

Ale i nad námi, četníky, se začala stahovat mračna. Četnictvo se stalo nástrojem jedné politické strany, najmě komunistické a nastávala nová éra, která vlastně trvá dodnes, ať se již omlouvá, jak chce a nebo převrací starým známým způsobem. V dalším, jen krátce, čtenář uvidí, jak se vše změnilo pod jménem SNB až do doby, kdy jsem toho měl dost a změnil směr.

Text: Alois Staňa, redakce

Vložil: redakce
Publikováno: 16. 08. 2010


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 2



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 1
Diskutovat ke článku.