Přihlásit / Zaregistrovat se
Nejdiskutovanější
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
4 hodin | OPS: REPLY:KARDAM:74248-1:2024-04-25 17:28:15: mus...
Dioptrie
8 dní | APEP: Doporučuji operaci už teď, podle sloupce II. ...
Příprava na fyzické testy
8 dní | TRNKALINKA: REPLY:BOBRAS:74242-1:2024-04-09 22:36:05: Při...
ZOP
12 dní | HAFHAF: Dojíždění je možné všude, na cestak během týd...
Justiční stráž
20 dní | L04GHR: Ahoj, pracuju jako justička pod Prahu pankrác...
Cizina Praha
31. 03. 2024 | CABLE: Díky za info. :)...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14. 03. 2024 | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...
jeg sælger Adderall 30 mg, jeg sælger Hydroco...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Praporčík Staňa vypráví (4. část)
Redakce: Naposledy jste vyprávěl o tom, jaké to bylo těsně po osvobození, řekněte nám něco i o době těsně před osvobozením – organizoval se v Horní Cerkvi nějaký aktivní odpor proti ustupujícím vojskům?
Alois Staňa: Za jediný odpor se dá považovat poražení několika velkých stromů, kterými jsme zatarasili silnici na Pelhřimov a Nový Rychnov. Volná zůstala pouze silnice od moravských hranic, kde nerostly žádné stromy. Odpor proti tisícům vojáků, kteří po rozpadu německé fronty proudily po této silnici, byl nemožný.
Redakce: I přesto Vám tito vojáci dokázali pěkně zatopit?
Alois Staňa: To ano. Právě mezi těmito vojáky se rozšířila pověst, že byla Horní Cerekev obsazena partyzány. Na základě této fámy obsadilo v úterý 8. května 1945 ráno policejní „Einsatzkommando“. My jsme o této jednotce věděli a tak jsem rozkázal všem mužům, kteří se vyzbrojili zbraněmi, aby se rozešli a sám jsem čekal na příjezd trestné výpravy.
Kolem šesté hodiny se ke mně připojil předseda národního výboru František Svoboda a řekl mi, že mě v tom nenechá. Byl to již starší pán, dobrý člověk, již s bílými vlasy, ale statečný. Pak se najednou ze dvou stran objevili Němci v čele s poměrně mladým nadporučíkem, namířili na nás kulomet, poručili, abychom se otočili ke zdi a začali se vyptávat na partyzány. Když jsem mu vysvětlil, že zde žádní nejsou, dovolil nám se otočit a promluvit s ním.
Zeptal jsem se ho, zda ví, že byl na západě podepsán mír a jestliže nás chce vypálit, jak sliboval a chce, aby tekla krev, tak jsme zde. Najednou se důstojník postavil před námi do pozoru, zasalutoval, zavelel, všichni naskákali do vozidel a zmizeli. Později dopoledne se stala věc, která mě mrzela, nebyla správná a způsobila, že jsem si přál být přeložen na jinou stanici. Chlapi mě totiž vzali na ramena a nosili před radnicí, na které po celou dobu vlála československá vlajka, dokud jsem tomu neudělal konec.
 |
Redakce: To byl tedy konec Vaší kariéry v řadách četnictva, než bylo 30. června 1945 zrušeno?
Alois Staňa: Ne. Ještě předtím jsem stačil zatknout svého posledního a zároveň i prvního pachatele.
Redakce: Za celou četnickou kariéru jste tedy zatknul jen jediného člověka? Kdo to byl?
Alois Staňa: Ano. Je to skutečně tak. Za svá léta jsem nikdy nikoho nezatknul. Tím prvním a posledním zatčeným byl František Policar. Zatčení proběhlo v klidu, nekladl žádný odpor a tak jsem ani řetízky nepřikládal. Byl to zvláštní člověk a zvláštní osud. Pokud jsem od jiných slyšel, v 1. světové válce ho zajali na ruské frontě, kde vstoupil jako politruk do Rudé armády a pomáhal rozkládat československé legie. S příchodem nacistů ale na svou bolševickou minulost rázem zapomněl a kromě toho, že si v Horní Cerkvi pronajímal hotel a restaurant, stal se i kolaborantem a konfidentem Gestapa a v roce 1946 byl po dvoudenním soudním přelíčení popraven provazem.
(František Policar byl usvědčen jako konfident táborského Gestapa, který podal 230 udání, z nichž 56 skončilo smrtí. Policar působil na Německobrodsku, Humpolecku, Černovicku a Želivsku. Po dohodě s táborskými gestapáky organizoval falešné podzemní hnutí, které sloužilo k zlákání a zatčení partyzánů z Českomoravské vysočiny – pozn. redakce)
 |
Redakce: Pak už ale Vaše služba v Cerkvi opravdu skončila?
Alois Staňa: Ano. Ale to jsem věděl. Měl jsem tam příliš mnoho přátel a jak mi později řekl štábní kapitán Děd, velitel oblasti v Táboře, lidé mě tam měli rádi. To byl tehdy důvod k přemístění.
Redakce: Kam směřovaly Vaše další kroky?
Alois Staňa: Byl jsem přeložen do Chotovin u Tábora. Velitelem byl vrchní strážmistr Pekárek, kolega, který mne zasvětil do pozadí různých událostí, byl strážmistr Kašpar - starý praktik s velkým rozhledem. Dalším byl kolega jménem Cibulka. Bohatý člověk, jeden z mála bývalých četníků s vlastním domem. Se ženou vyženil krásnou vilu, v níž byla stanice. Zároveň byl také jediným bolševikem na stanici. Posledními společníky byli mladý nováček, kterým se říkalo májovka a jeden starý strážmistr.
Redakce: Nebylo pro Vás problematické se jen tak přestěhovat?
Alois Staňa: Se stěhováním jsem neměl potíže. Celý svůj majetek jsem vměstnal do kufru.
Redakce: Máte i z Chotovin nějaké zvláštní zážitky?
Alois Staňa: Když pomineme to, že jsem vždy na konec týdne jezdil do Sezimova Ústí hlídat prezidenta Beneše, tak musím vzpomenout na barona Nádherného. Byl to vlastně šikovný sedlák, měl vzorný statek, o který se také vzorně staral. A tak místní soudruzi si na něj udělali zálusk a chtěli zabírat. Přicházeli na stanici s různými udáními, trestní oznámení na to či ono. Přitom to byli lidé, kteří ani zemědělci nebyli. Chtěli zabírat na kšeft, výborně by se to prodalo.
Redakce: A jak to s ním dopadlo? Zatkl jste ho?
Alois Staňa: Velitel z toho měl těžkou hlavu, jednalo se o národnostní otázku, a tak pověřil mě, abych o této věci jednal a já jsem to vyřešil po svém. Vzal jsem barona Karla Nádhérného do Tábora na soud, řekl jsem tam, že žádné trestní oznámení nemám, poněvadž se jmenovaný ničeho trestného nedopustil a jeli jsme domů. Soudruzi byli pod dojmem, že se něco děje, a tak dali pokoj.
Ale i nad námi, četníky, se začala stahovat mračna. Četnictvo se stalo nástrojem jedné politické strany, najmě komunistické a nastávala nová éra, která vlastně trvá dodnes, ať se již omlouvá, jak chce a nebo převrací starým známým způsobem. V dalším, jen krátce, čtenář uvidí, jak se vše změnilo pod jménem SNB až do doby, kdy jsem toho měl dost a změnil směr.
Text: Alois Staňa, redakce
Hodnocení článku
Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 2
Počet komentářů ke článku: