Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Nadporučík Emil Haně: „Črty ze vzpomínek zaži...
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
Mobilní jednotka cizinecké policie
12 hodin | PLETTEN: Ahoj, MJ CP je v Praze, Brně, Ostravě, Hradci...
Policie bez Maturity
včera | OPS: REPLY:KARDAM:74248-1:2024-04-25 17:28:15: mus...
Dioptrie
9 dní | APEP: Doporučuji operaci už teď, podle sloupce II. ...
Příprava na fyzické testy
9 dní | TRNKALINKA: REPLY:BOBRAS:74242-1:2024-04-09 22:36:05: Při...
ZOP
13 dní | HAFHAF: Dojíždění je možné všude, na cestak během týd...
Justiční stráž
05. 04. 2024 | L04GHR: Ahoj, pracuju jako justička pod Prahu pankrác...
Cizina Praha
31. 03. 2024 | CABLE: Díky za info. :)...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14. 03. 2024 | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...

Kterak jsem narazil na hrdinu

policeman
Již delší dobu jsem neměl příležitost použít břitké ironie. Až překvapivě se za poslední  půl rok nevyskytlo v mém okolí nic, z čeho bych si mohl udělat legraci. Dělám práci, která mě baví a mohu jí dělat po svém.  Nadřízení  se mi nesnaží škodit, ale naopak mi pomáhají. Vedení pražské policie provádí kroky, z mého pohledu povětšinou logické, mající hlavu a patu. Jakožto jsem Rejpal obecný, tato situace u mne málem způsobila  smutek z nedostatku inspirace.  Jsem tedy vděčen kolegovi, jehož brilantní vystoupení způsobilo, že mne opět políbila ironická múza a řádně mi nabančila.
policeman | Foto: internet

Jak to začalo

Včera jsem byl pozván pracovníky prevence kriminality  z MÚ Prahy 7  na posezení se seniory. Společně s kolegou jsme byli dojati zájmen ze strany starších spoluobčanů o naše poznatky a mile překvapeni ochotou pracovníku Městského úřadu  Prahy 7,  poskytnout veškeré možné materiální  zázemí.  Po ukončení besedy jsem v dobrém rozmaru vyrazil na malý redakční briefing, kde jsem byl potěšen opět dobrými zprávami.  Například tím, že prý za krátko budeme mít nový web.  Jak to již bývá, když je štěstí mnoho, zasáhne osud a dá člověku ťafku rovnou do rypáku.




Jak to pokračovalo

Po tak dobrých zprávách jsem viděl vše v růžových barvách a má hruď se dmula pýchou, že se mi práce daří.  Vyrazil jsem tedy pražským metrem za svou polovičkou, abych se podělil o své štěstí.  Na stanici metra Muzeum však na mně čekal osud s napřaženou pěsti.

 

Čekajíce na vlakovou soupravu, zpozoroval sem malou toaletní tašku, položenou na zábradlí nástupiště, ke které se nikdo nehlásil.  Pojal jsem tedy podezření, že by se v tašce mohlo skrývat bombastické vánoční překvapení.  A kdo může posoudit  zda jde o bombastické překvapení?  Jistě je to bombař neboli pyrotechnik.

 

Rozhodně jsem nepodezíral Usamu bin Ladina, že spoléhá na pověstnou českou nenechavost, aby ušetřil životy sebevražedných atentátníků pro jiné využití.  Co  si ale budeme nalhávat,  tato země má dost vlastních škodílků  a nenávistníků.  Pomyslel sem například na případ důchodce Vladimíra Štěpánka, který spáchal devatenáct bombových útoku v Praze od roku 1993 do roku 2003, než byl dopaden. Nebo na lidi, jakými jsou lesní vrah Kalivoda či Olga Hepnarová, kteří se mstili na nevinných lidech.

 

Poučen z minulosti, vytočil jsem linku 158 a informoval operačního důstojníka o svém nenadálém objevu.  Ten mou informaci nebral na lehkou váhu a nabídl mi ihned pyrotechnika.  Z jakéhosi neznámého důvodu mně zachvátil pocit, že lezu do zelí svým kolegům, v jejichž rajónu se nacházím.  Měl jsem dojem, že bych neměl takovou věc rozhodovat bez jejich přítomnosti.  Požádal jsem tedy muže ve sluchátku, aby mi poslal uniformovanou hlídku. Řekl jsem si, že víc hlav víc ví a navíc místní uniformované hlavy zcela jistě budou vědět, jak se tady na lopatu sedá. Bedlivým policejním okem jsem střežil onu tašku před všemi nenechavci, kteří by tak mohli způsobit velké neštěstí.

 

 

Jak to dopadlo

Po deseti minutách jsem zahlédl uniformu. Potěšen, že jde o staršího poldu,  z jeho tváře zkušenost přímo čišela,  vytasil jsem tedy služební odznak a zahlaholal: „Kolego tady jsem!“.  Dostalo se mi překvapivé odpovědi.  Místo přátelského “ahoj", zněla jeho odpověď: „Co chceš!?“


Jeho slova jsem přičetl špatnému počasí a vysvětlil situaci.  To co následovalo, bylo pro mě dost  šokující.  Mylně jsem se domníval, že s přibývajícími léty u všech policistů přibývá zkušeností. Tento kolega zřejmě po dlouhá léta sbíral ignoranci a nabubřelost.  Po vysvětlení situace se na mně podíval pohledem, který říkal něco ve smyslu: „Další aktivní blbec“.  Následně přikročil k podezřelé tašce, chňapl ji do obou rukou a jal se ji ohýbat a kroutit.  V tom okamžiku ze mě odešla barva a nezmohl jsem se na jediné slovo. Kolega v uniformě však pokračoval. Jedním trhnutím zipu tašku otevřel, nacpal do ní svůj zamračený obličej, otočil se na mně a řekl: „Feťácké nádobíčko, žádná bomba“.  Zakroutil hlavou a beze slova odkráčel pryč.

Nástupiště bylo v té chvíli plné zvědavých cestujících, které jeho výkon náramně pobavil. Bohužel mně tato zkušenost nijak zábavná nepřipadala. Při představě co by následovalo, kdyby v tašce byla trhavina, mně znovu zamrazilo.



Co z toho plyne:

Pokaždé když si myslím, že mně nic nepřekvapí, najde se člověk, který mi předvede, že nejsem připraven.  Každý solidní polda se snaží vyvarovat chyb, protože chyba v naší práci může být mít fatální následky.  Jsme ale jen lidé a tak chyby stále děláme. Někdy z nedostatku zkušeností, někdy kvůli rutině nebo únavě. Nikdo z nás v tomto ohledu není bez viny. Přesto se mezi námi najdou lidé, kteří nebezpečí zcela záměrně ignorují v mylné představě, že jim se nic špatného stát nemůže.  Při tom mohou ohrozit nejen sebe, ale i jiné lidi.

 

Text: Lukáš Heinz

Vložil: Lukáš Heinz
Publikováno: 17. 12. 2009


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 2



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 40
Diskutovat ke článku.
 
O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky

tvorba www stránek emocio