Přihlásit / Zaregistrovat se
Nejdiskutovanější
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
5 hodin | OPS: REPLY:KARDAM:74248-1:2024-04-25 17:28:15: mus...
Dioptrie
8 dní | APEP: Doporučuji operaci už teď, podle sloupce II. ...
Příprava na fyzické testy
8 dní | TRNKALINKA: REPLY:BOBRAS:74242-1:2024-04-09 22:36:05: Při...
ZOP
12 dní | HAFHAF: Dojíždění je možné všude, na cestak během týd...
Justiční stráž
20 dní | L04GHR: Ahoj, pracuju jako justička pod Prahu pankrác...
Cizina Praha
31. 03. 2024 | CABLE: Díky za info. :)...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14. 03. 2024 | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...
jeg sælger Adderall 30 mg, jeg sælger Hydroco...
04. 02. 2024 | 000000000: Velkommen til vores online butik, hvor du kan...
Muži, na které mohou být policisté hrdí
V říjnu 1918 vznikla Československá republika a s ní potřeba bezpečnostního sboru, který by zajišťoval nejen vnitřní pořádek a bezpečnost, nýbrž i celistvost státního území. Pro tehdejší vládu se zdálo nejlepším způsobem faktické zachování dosud používaného rakousko-uherského systému s dílčími změnami.
Pokud se jedná o četnictvo a policii, obě dvě složky spadaly pod ministerstvo vnitra ( přestože o četnictvo projevovalo zájem i ministerstvo národní obrany, kterému bylo nakonec četnictvo podřízeno pouze ve věcech výzbroje). Hlavní rozdíl mezi oběma sbory spočíval nejen v rozdílných uniformách a hodnostních označeních, ale především v místě působnosti. Četnictvo bylo rozmístěno především na venkově a menších městech, zatímco státní policie fungovala pouze ve velkých městech a dělila se na sbor uniformované stráže bezpečnosti a sbor neuniformované stráže bezpečnosti. Finanční stráž spadala pod ministerstvo financí a narozdíl od policie a četnictva zajišťovala celistvost a neporušitelnost státních hranic a dodržování celních zákonů. Dnes bych chtěl mluvit především o četnictvu.
Jednomužovky, aneb nedostatek mužstva
Četnictvo je charakterizováno jako vojensky organizovaný sbor strážný, který podléhá ministerstvu vnitra a generálnímu veliteli četnictva. Hlavní úkol četnictva spočíval v udržování veřejné bezpečnosti a pořádku, kromě toho se však zabývalo i eskortami, ostrahou objektů, pomocí při živelných katastrofách a od 30. let i boji proti německým, maďarským, polským a ukrajinským extremistům v příhraničních oblastech. Nejmenší organizační jednotkou se podle rakousko-uherského vzoru staly četnické stanice.
Organizační struktura
Na četnické stanici sloužilo od vzniku republiky rozdílné množství četníků. V roce 1918 existovaly v důsledku nedostatku mužstva tzv. jednomužovky, s postupem času se však situace zlepšila a na jedné četnické stanici sloužili většinou 2-3 četníci. Velitel měl většinou hodnost vrchního strážmistra popř. strážmistra. V každém případě se muselo jednat o hotového četníka ( tzn. nesmělo jít o četníka na zkoušku v tříleté zkušební lhůtě). Dalším stupněm byla okresní četnická velitelství, jež se nacházela v okresních městech a v jejichž čele mohl stát vrchní strážmistr - zpravidla se ale jednalo o četníka ve vyšší hodnosti. Velitel okresního četnického velitelství měl zodpovědnost za všechny četnické stanice v jeho obvodu. Tři až čtyři okresní velitelství tvořila četnické oddělení, které se zpravidla nacházelo v místě jednoho okresního četnického velitelství ( např. v Ústí nad Labem existovalo okresní velitelství a zároveň četnické oddělení). Velitel oddělení nesl opět zodpovědnost za okresní četnická velitelství mu podřízená.
Nejvyššímu organizačnímu útvaru velel zemský četnický velitel v hodnosti generála četnictva. Československo bylo členěno v roce 1918 na pět, od roku 1928 pak na čtyři celky, zvané země. Jednalo se o zemi Českou, Moravskou, Slezskou, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Zemská četnická velitelství se tak nacházela v Praze, Brně, Opavě ( do roku 1928), Bratislavě a Užhorodě. V roce 1928 se země Slezská sloučila se zemí Moravskou a vznikla země Moravskoslezská. Důvod byl velice prozaický a praktický. V roce 1928 si československá vláda začala uvědomovat nebezpečí, které představovala především německá a maďarská menšina na území republiky a jelikož ve Slezsku žilo zejména německé obyvatelstvo, došlo ke sloučení těchto dvou zemí, což mělo za následek udržení politické moci v rukou Čechů. V roce 1933 došlo také k posílení početních stavů četnictva pomocí tzv. četnických pohotovostních oddílů. Jeden oddíl měl přibližně 25 mužů pod vedením vrchního strážmistra a sloužil jako motorizovaná záloha v případě rozsáhlejší útočné akce ze strany nacistů.
Boj s teroristy
Ani to však nemohlo zabránit růstu nespokojenosti v příhraničních oblastech zvláště od roku 1933, kdy se v sousedním Německu stal kancléřem Adolf Hitler. Problémem se však brzy stali i maďarskou vládou podporovaní maďarští nacionalisté a polští teroristé ( většinou důstojníci a poddůstojníci polské armády v záloze), činící si nároky na různé části Podkarpatské Rusi. Poslední skupina, jež se postavila československým bezpečnostním složkám, se jmenovala Karpatská Sič, což bylo ukrajinské nacionalistické uskupení, jež si kladlo za cíl nezávislost Podkarpatské Rusi.
Největší problémy však četnictvo muselo řešit v česko-německém a česko-rakouském pohraničí, kde němečtí nacionalisté využili hospodářské krize, moci nacistického Německa a mnohdy i špatného chování české vlády k českým Němcům. Nositelem myšlenky rozbití republiky byly především německé nacionalistické strany Sudetendeutsche Heimatsfront ( Sudetoněmecká vlastenecká fronta) a její následovnice Sudetendeutsche Partei ( Sudetoněmecká strana), která v Německu začala budovat teroristické dobrovolnické útvary zvané Sudetendeutsche Freikorps.
Tyto útvary, které nejdříve prováděly „pouze“ výzvědnou činnost a později dokonce útočily na československé úřady ( většinou se jednalo právě o četnické stanice a oddělení finanční stráže) se staly největší přítěží všech mužů v uniformách, sloužících v pohraničí. Příkladem je asi nejznámější incident z krušnohorských vesnic Bublava a Habartov, kde byly v září 1938 napadeny četnické stanice. Při tomto incidentu nacisté doslova zmasakrovali nejen četníky, nýbrž i příslušníky jejich rodin.
Stráž obrany státu
Největším nepřítelem četníků, policistů a finančníků od roku 1936 sdružených do tzv. Stráže obrany státu ( SOS) se však stala samotná československá vláda, která nedokázala účinně čelit politickým tlakům a nacistické hrozbě a velmi omezila pravomoc zejména v oblasti použití zbraně, což se mnohým příslušníkům SOS stalo osudným.
I bez nacistů však život četníka nebyl žádný med. Zvláště v letech 1918 a 1919 sloužili četníci ve velmi nuzných podmínkách s nejen nedostatečným platem, nýbrž i nedostatečnou výstrojí a výzbrojí ( nejvíce se tato situace projevila v krutých zimách na Podkarpatské Rusi).Dalším problémem se ukázala služba na samotách ( často v čistě německých nebo ukrajinských oblastech), kde jen obtížně četníci hledali manželky nebo dokonce byť i jiné lidi.
Další nepříjemnosti pro mladého četníka znamenal např. zákaz ženění do 30 let, přičemž manželku a samotný sňatek musel schválit zemský velitel, nízký plat, povinný život v kasárnách nebo tříletá zkušební doba, před jejímž uplynutím neměli četníci nárok na penzi.
I přes všechny tyto útrapy a ústrky ze stran politiků i vlastních nadřízených existuje mnoho důkazů o chrabrosti v tváří tvář nepříteli v podobě nacistů, maďarských a polských teroristů a dokonce i maďarské armády. Všemi těmito činy tvoří tito muži čestnou a hrdou tradici Policie ČR.
Text: Pim Burger
Zdroj:
Národní archiv Praha
Macek, P., Uhlíř, L.: Dějiny policie a četnictva II. - Československá republika (1918-1939), Police History, Praha 1999
Nevyhoštěný, J.: Financem na Podkarpatské Rusi, Codyprint, Praha 2002
Hodnocení článku
Průměrná známka 0 / Celkový počet hodnoceni 0
Počet komentářů ke článku: