Přihlásit / Zaregistrovat se
Nejdiskutovanější
26. 08. 2020 | PETR-KLINOVSKY: Dobrý den, ozvěte se na email: Petr.Klinov...
Drogy za volantem? V ČR běžně..
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: Něco o problematice drog za volantem jsem si ...
Komiks na Policista.cz
21. 09. 2019 | DONLABUZNIK: super...
Nosný systém pro pořádkové policisty
16. 04. 2019 | FIBER: Naposledy jsem sem psal 21.05.2017 s dotazem,...
Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
11. 01. 2019 | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
12 hodin | PLETTEN: Ahoj, MJ CP je v Praze, Brně, Ostravě, Hradci...
Policie bez Maturity
včera | OPS: REPLY:KARDAM:74248-1:2024-04-25 17:28:15: mus...
Dioptrie
9 dní | APEP: Doporučuji operaci už teď, podle sloupce II. ...
Příprava na fyzické testy
9 dní | TRNKALINKA: REPLY:BOBRAS:74242-1:2024-04-09 22:36:05: Při...
ZOP
13 dní | HAFHAF: Dojíždění je možné všude, na cestak během týd...
Justiční stráž
05. 04. 2024 | L04GHR: Ahoj, pracuju jako justička pod Prahu pankrác...
Cizina Praha
31. 03. 2024 | CABLE: Díky za info. :)...
Nedoslýchavost, naslouchátka ve službě?
14. 03. 2024 | NOMINISS: REPLY:PATTAS1:74219-1:2024-03-11 23:31:46: Ta...
Já Řscp ty KŘP Praha
26. 02. 2024 | 6-TT: REPLY:ROSOMAK:74183-1:2024-02-05 14:16:23: M...
Započítatelná praxe(MP->služební poměr)
07. 02. 2024 | DABLIK: REPLY:MPCP:74186-1:2024-02-06 17:52:49: k př...
Praporčík Staňa vypráví (2. část)
Redakce: Co následovalo po skončení školy ?
Alois Staňa: Vše začalo ještě ve škole, když jsem byl předvolán k jejímu veliteli, který mě znal, protože jsem mu dělal písaře. Povídá mi, co prý mám s Gestapem, že je na mě udání, že jsem opustil pracoviště továrny Letov, dopustil jsem se sabotáže atd. Bylo toho dost a tak jsem řekl pravdu, jak to vše bylo, ale nikoho jsem nenamočil. On se na mě díval, usmál se a povídá: „Pane Staňa, učte se dobře a ostatní nechte na mně.“ Víc jsem o tom neslyšel, a tak jsem se ocitl na Wilsonově, tenkrát Hlavním nádraží s cestovním papírem, ovšem německým. Bylo tam jméno Ober Zerekwe, Bez.(Bezirk – okres, pozn. red.) Pilgrans.
Redakce: Jak probíhala cesta?
Alois Staňa: Cesta probíhala těžko. Stál jsem u kasy a žádal jízdenku do Příbrami. Byl jsem ověšen brašnou, plynovou maskou, plným ruksakem, prostě podívaná. Železničář se na mě útrpně podíval a ptá se, co chci dělat v Příbrami? Já mu řekl, že jdu do služby a on na to, že to není žádná Příbram, ale okres Pelhřimov! Já ani nevěděl, kde to je, a tak jsem se vydal na cestu do neznáma.
Redakce: Jaké bylo v „Příbrami“ přivítání?
Alois Staňa: Do Horní Cerkve jsem přijel o půlnoci. Otvíral mi nějaký strážmistr, který měl již vše připraveno k odjezdu. Ptal jsem se, zda je velitel stanice Čech nebo Němec. Řekl mi, že je sice Čech, ale že mi dá radu. Nevšímejte si, co se kolem děje a odešel. Na stanici byli původně čtyři četníci, až později jsem se dozvěděl, že dva byli vězněni (nacisty – pozn. red.) a sice strážm. Růžička a strážm. Staněk. Velitel se jmenoval Cyrner, německy znal velmi dobře. Jeho pravá ruka byl strážm. Hefner, ten se německy domluvil a dva strážmistři Šindelář a Němec, němčinu neznali vůbec a papíry jsem za ně dělal sám. Ve skutečnosti jsem to dělal za všechny. Jako ucho jsem do služby chodil se starším četníkem. Strážm. Němec byl z nich nejlepší a naučil mě, jak obejít neustálé požadavky po pokutách velitele stanice. Prostě pokutovali jsme sami sebe a byl pokoj!
Redakce: A jaká byla služba za Protektorátu?
Alois Staňa: Kolikrát zásah mně byl proti mysli jako např. Šindelářův, když prováděl domovní prohlídku u jedné rodiny ve spojení s krádežemi másla na nádraží v Jihlavě. Ten řádil divoce, vyhazoval prádlo a paní stála v koutě a plakala. Když si pak po válce na něj stěžovala, prý povídala toto o události: „Šindelář velice řádil, ale ten mladý stál u okna, díval se ven a styděl se.
 |
Protektorátní občanský průkaz Aloise Stani
O poměrech a nouzi za Protektorátu vypráví i historka, co jsem zažil ještě ve škole v Praze. Při jednom cvičení nás naši instruktoři chtěli vycvičit v pátrací službě a tak nám v jednom údolí pohodili figurínu se zapíchnutým nožem, což mělo představovat vraždu, kterou jsme měli vyšetřit. Než jsme se však dostali na „místo činu“, kdosi ukradl vražednou zbraň, protože v té době byla o kvalitní nože nouze.
V Horní Cerkvi jsem za malou chvíli navázal přátelství s mnoha lidmi a nejbližší byl Jiří Kopkan, majitel drogerie a ve volném čase hlava protiněmeckého odboje. Byla to činnost nebezpečná, poněvadž městským komisařem byl jistý Policar, známý agent Gestapa, pověšen za svou činnost v Pelhřimově. Ani Jiří Kopkan však nedopadl dobře. Jak jsem se po létech dozvěděl, zemřel na následky věznění v uranových dolech.
Redakce: Zapojil jste se nějak Vy do protinacistického odboje?
Alois Staňa: Dá se říct, že jsem se zapojil, ale hlavní organizátor byl již zmíněný Jiří Kopkan. Na podzim roku 1944 bylo na stanici velké vzrušení . Bylo nařízeno pátrání po jistém Janu Stibůrkovi, který pocházel z Horní Cerkve a při přechodu hranic do Protektorátu jednoho příslušníka Schupo (Schutzpolizei – pozn. red.) zastřelil a druhého těžce zranil. Kolegové jej zřejmě znali, já ovšem ne, a proto jsem šel k Jirkovi a ptal se, kdo to je. A on mi odpověděl, že Honza je u něj na chatě. Jirka měl chatu v lese u silnice do Nového Rychnova. Že v Cerkvi nikoho nemá a on se o něj postará. A tak počala hra. Já dával pozor, kam vysílá velitel stanice hlídky a vše, co se týkalo pátrání. Ze začátku to bylo nutné, než se vše trošku uklidnilo, když po Honzovi nebylo ani památky, a tak jej Jirka živil. A tak jsme dobojovali až do května.
Redakce: A jaký byl Váš vztah s velitelem stanice?
Alois Staňa: Velitel stanice byl na nás kmány velice přísný. Bydlel vedle stanice, a tak používal přidělené staniční uhlí, my jsme nesměli ani vlastnit ani používat elektrické vařiče, místnost, kde jsme spali, byla nevytopená a nejpodivnější bylo, jak jsme museli – vlastně jsem to dělal já – obracet a znovu lepit poštovní obálky, aby se ušetřily papíry, kterým se říkalo peníze. Také stanice vlastnila jízdní kolo, které mohl používat jen pan vrchní. On byl malé postavy, dobře vypasený a ve svém jednání velmi důležitý. Lidé jej nenáviděli, ale proč, to nevím, asi to bylo z dřívějška, kdy jsem tam nebyl a každý raději mlčel. A tak se stalo, že když jsem přicházel z obchůzky, byl jsem sám, na silnici vedoucí z obce Hříběcí stálo sousoší nějakého svatého a kolem velké stromy. Když jsem k němu došel, pozoroval jsem, že z dálky z lesa na louku vycházejí dvě postavy. Byl měsíc a dobře bylo vidět. Stoupl jsem si za svatého, byly asi 2 hodiny z rána a čekal. Když byly postavy u mne, vystoupil jsem a k mému překvapení pan vrchní se synem, každý na zádech velký batoh s moukou. Tam v lese byl mlýn a sním pan vrchní provozoval černý obchod. Tím jsem si na popularitě nepřibral, sice jsem jej neudal, jak to on dělával za menší věci, ale svým přátelům jsem to nezamlčel.
Redakce: Byl jste často takto v noci na obchůzkách?
Alois Staňa: Četník musel být všude a musel všechno slyšet a všechno vidět. Na obchůzkách jsme byli stále, za den jsme ušli kolem třiceti kilometrů během osmi až deseti hodin. Museli jsme navštívit každé obydlí a každou samotu v našem obvodu. Lidé na samotách nás velmi rádi viděli, protože jsme často představovali jediné spojení s civilizací a často musel četník zajistit spojení např. s lékařem. Důležitost četníka však byla i v jiné věci. Četník totiž za Protektorátu plnil funkci jakési zdi mezi Němci a prostým občanem. Zároveň je nutno říci, že k nám na stanici přicházelo i velké množství udání, kdy si chtěl soused tímto způsobem vyřídit účty se svým sousedem, aniž by si uvědomil následky, jaké to mohlo mít. Tato udání se samozřejmě zahazovala.
Některé odpovědi byly redakčně zkráceny či stylisticky pozměněny.
Hodnocení článku
Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 3
Počet komentářů ke článku: