Autorita nevychází jenom z postavy. Souhlasím s autorkou tématu, že zde hraje roli i věk. Někteří starší lidé nesnesou, aby jim nějakej mlaďas říkal co jak mají dělat a jak se mají chovat. Dalším důležitým faktorem je znalost právních předpisů a problematiky, kterou si je každý policista povinnen prohlubovat, a s čímž souvisí i narůstající sebevědomí policisty. Tady je třeba dodat, že né všechny dovednosti a znalosti, zejména ty praktické, se policista může naučit z cáru papíru nebo Siaře ve svém volnu a to je docela problém. Vycvik a proškolování policistů jsou v současné době co se týče intenzity a v případě teorie i kvality na bodu mrazu. Dělat pravidelně nějaký sport při 12 hodinových směnách + DBA a dalších hloupostech, které si management vymyslí je docela problém. Neříkám, že je to nemožné, ale jít před nebo po noční na trénink neni zrovna to pravé a zdravé. V poslední řadě bych chtěl dodat, že policista v dnešní době nemá pevnou půdu pod nohama, což se negativně odráží na výkonu služby.
A pro TYNCU: Ucho je pořád lepší než ho....
Co se týká sloganu Pomáhat a Chránit: Kdybych při nástupu k PČR věděl, že takovej blábol budu mít v budoucnu napsanej na služebním autě, tak bych si to asi rozmyslel. Je to zesměšňující a vůbec to nevystihuje podstatu účelu policie, ale poukazuje to na skutečnost, že na pitomosti se peníze vždycky najdou. Policie není charitativní organizace, ale státní represivní orgán. A výraz represe nemá nic společného s komunismem, jak to Ivánek rád spojoval do souvislosti při deformě policie.
Náročnost a kritéria výběrového řízení se odvíjí od ekonomické situace sboru viz příspěvek od Chipa.
