Out Byl to překlep, ono je tam toho k týhle stanici víc - v únoru 1935 např. četníci z Dolního Gruntu zatkli okresního státního úředníka Langera, který chtěl s dvěma nezletilými komplici utéct v prudké sněhové bouři do Německa a "odevzdat se do služeb cizí moci"...:-)) Byli to holt kabrňáci.:-))
Ten parašutista se jmenoval Jiří Potůček-Tolar z výsadku Silver A, který byl zastřeleln ze služební pistole strážmistra Karla Půlpána. U soudu vypověděl, že na něj Potůček mířil, ale bylo dokázáno, že lhal. Pak mu bylo přičteno k dobru, že sebral a spálil Potůčkovy dokumenty. Tohle není z mé hlavy, ale najdeš to v, řekl bych výjimečném, článku na týhle adrese:
www.militaryzone.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2006051901
Co se týče protektorátního četnictva, tak si myslím, že je k němu hodně lidí nespravedlivých. Známý je třeba příklad se zastřelením generála Luži, které bylo pomstěno jeho synem na četníkovi, který ho - dle posledních výzkumů, co jsem četl - zastřelil spíš nechtěně (což se třeba nedá říct o Půlpánovi). Dále si vždycky vzpomenu, co říkal František Fara ve své knize Četnické vzpomínky - 30 českých četníků mělo výslednost v potírání černého obchodu jako 1 četník německý. A to nebyla náhoda. Samozřejmě se našli i kolaboranti, ale myslím, že jich nebylo více, jako spíše méně než v jiných společenských vrstvách. Je pravda, že co třeba Fara píše, tak s Němci spolupracovali hlavně vyšší důstojníci. Ale zase je to jen jeho pohled, který nemusel odpovídat skutečnosti.
Co se týče trestné činnosti, tak musím říct, že jsem se nikde nesetkal třeba s braním úplatků nebo krádežemi, což se dnes asi stává bohužel víc - alespoň dle médií. Nejčastější byly asi přestupky z nedbalosti, dost často jim lidi utíkali, dost často se vykašlali na přesnou trasu pochůzky, dost často se až moc často chodili ohřát do hospody:-)), nějaký ten karban, někteří svým chováním způsobily diplomatické nóty, když si krátili obchůzku přes cizí území a někdo je naprášil, jeden vrch.strážm. z Karlovarska zase kašlal na obchůzky a bezpečnostní službu úplně a místo toho chodil na lov s místními podnikateli (alespoň tak to na něj naprášili jeho podřízení:-D) a výsledkem celého sporu bylo to, že ho nadřízení převeleli někam na Žatecko, kde se nelovilo...:-D
Četl jsem ale také i to, jak se jeden četník pravidelně ožrával, jednou to přehnal, popral se, utrhli mu nárameník, tak vytáhnul pistoli, vystřelil dvakrát v hospodě a odpotácel se do lesa, kde ho nekompromisně vytáhl na nějakou starší paní se slovy:To si ještě neviděla,co??:-)) I tak mám pocit, že nebyl odejit od četnictva...:-))
Což je taky další odpověď-oni četníci nikoho jen tak nevyhodili. To už muselo jó být, aby ho propustili. Věděli, že služba je náročná a hlavně v pohraničí byli dost tolerantní. Samozřejmě také záleželo na tom, jak blízko Praze člověk sloužil...:-))Nicméně obecně se dá říct, že nejčastějším trestem bylo přemístění do nějakého zapadákova...:-))
Co se týč glorifikace četnictva, tak nesouhlasím. Ona to opravdu byla výborná složka. Co jsem se bavil i policajtama, co se tomu věnují, tak dneska bychom se od nich mohli učit. Např. jejich community policing fungoval bezchybně, protože oni by bez toho např. v pohraničí nepřežili. Taky většina z nich předtím pracovala a věděli, že vší práce je třeba si vážit a snažili se lidem pomáhat (viz např. článek o Josefu Doudovi). Taky ohromným způsobem drželi při sobě. Samozřejmě jsi se setkal s tím, že byla drobná rivalita mezi "pěšáky" a důstojníky správními (od kapitána výš), kteří je zahrnovali nařízeními, ale nikdy pražák nezáviděl plat támhle děčíňákovi v pohraničí, který měl vyšší plat. Také se víc dbalo na vojenské vystupování a především na čest sboru. A to jsou fakta a ne glorifikace.
Co se týče psovodů, tak článek můžu sesmolit, ale dost nerad, protože to bude kompletně opsaný. Mě tohle moc nebere a nic moc o tom nevím, takže budu muset jen udělat výtah z cizí práce, což mě moc netěší.
