Každá změna přináší pozitiva a negativa, je otázka zdali poměr je vyvážený, nebo změna přichází v době kdy už není co změnit ani k lepšímu či horšímu.
Obavy o ztrátu zaměstnání, obavy o znovu a znovu postupné snižování platu, který v nedávné minulosti (né dnes a v budoucnosti) zajistil policistům alepoň standart a určitou kompenzaci za postižení z povolání a omezování občanských a podnikatelských svobod a práv. Na určitou dobu vyčlenil policisty ze závislosti na určitých sociálních dávkách, to přináší v demokratické společnosti a v moderně fungující firmě následnou frustraci, špatnou náladu atd.
Každý policista, který tuto práci dělá proto, že má vztah k spravedlnosti a právu vidí, že doba není nakloněna k tomu, aby policisté potírali protizákonost. Nejvyšší patra politiky a složek státu ovládli lidé napojeni na struktury, kterým se v zahraničí říká mafie a ty jednoznačně i uvnitř policie upřednostňují lojalitu a věrnost před zákonem a spravedlností a odborností či pracovním nasazením.
Líbivé a jednoduché řeči o změnách k lepšímu jsou naivní představy jedinců(někdy působící groteskním populismem a amáterismem), aby v rukou tzv. údajně profesionálních dosazovaných poradců a tzv.odborníků, kteří podle vůle politiků a naivů(někdy i špičkových manipulátorů" Íčko")jediní poté určují bez jakékoliv praxe v oboru co je správné a co ne a mění tuto firmu na naleštěné BMW s polepenýmí černými folíemi na oknech(které neprošly ani atestem). Ve skutečnosti uvnitř vozidla nejsou sedačky, startování ani pohonné hmoty a osádka včetně některých co umí řídit, je spoutána v zadním kufru, kdy nárezem na jakoukoliv malou překážku, někdo ze spoutaných vypadne z kufru a náhodně jej následně přejede kolo, někdy i parní válec.
Právo, spravedlnost a lidská důstojnost, nejen policistů, ale i ostaních zaměstnanců či tzv. slušné většiny občanů se někde pod záminkou jakýchsi imaginárních dluhů, které v Evropě patří k suverénně nejmenším, ale v konfrontaci s naší životní úrovní k nejhorším v Evropě, se nechoulí v koutě , ale jsou splachováni na toaletě různých lodivodů napojených na uctihodné majitele zbrojařských či lihařských, naftařských koncernů.
Zkušeností a historickou praxí tohoto národa je, dokud nepotí krev a neryje zbytečně pyskem o zem, pochlebuje a volí ty co si z nich dělají pěknou čurinu adojnou krávu.
