Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Vzpomínka na hrdiny září 1938 (REDAKCE)

Vzpomínka na hrdiny září 1938
Odznak velitele roty SOS
Foto: Národní archiv Praha

Dne 12. září 2010 uplynulo 72 let od štvavého projevu Adolfa Hitlera na sjezdu nacistické strany NSDAP v Norimberku. Ostře protičeskoslovensky orientovaná řeč však tehdy nevyvolala pouze mohutný aplaus mezi přítomným obecenstvem, ale rovněž odstartovala jednu z nejsmutnějších kapitol novodobých českých dějin, přičemž její následky můžeme pozorovat dodnes. Připomeňme si proto osudy těch, kteří se tomuto zlu postavili na odpor hned na počátku, vzpomeňme si dnes na hrdiny v uniformách četnictva, policie a finanční stráže, kteří položili životy nejen za svou vlast, ale také za myšlenku demokracie.

Autor: redakce
Publikováno: 12. 09. 2010
zpět na článek

 
Nejste přihlášen.

Do komentářů je možné vkládat obrázky umístěné kdekoli na internetu a videa z youtube.com; stačí před odkaz, na němž je obrázek/video umístěno, vložit příkaz IMG:/YT: (tedy například takto – IMG:https://www.policista.cz/files/obrazek.jpg, respektive YT:https://www.youtube.com/watch?v=v54xqBRqWFA).

Vložené komentáře mohou být skryty, pokud budou zcela mimo téma, nebo odstraněny, pokud budou v zjevném rozporu s právním řádem ČR, s „Pravidly a podmínkami používání stránek a uživatelského profilu na serveru policista.cz“ či s dobrými mravy.


Poslat zprávu KAJLOS 15:27:47 26. 10. 2010
Kajlos.jpg

Jak píše Hammer existuje teoretická možnost, že by se proti Hitlerovi vzbouřili po neúspěšném útoku na Československo jeho vlastní důstojníci. To skutečně plánoval tehdejší podplukovník Hans Oster z výzvědné služby Abwehr. Pak bychom svou rozhodností možná zabránili vzniku 2. světové války, holokaustu... (ale to jsou jenom teorie). Oster byl rozhodným odpůrcem nacistů, pracoval proti nim "zevnitř". Varoval před německým útokem například Nizozemce (na konci války ho nacisté popravili)

Francii se mnichovská dohoda rychle vymstila. "Německo s radostí zařadilo do sestavy wehrmachtu naše tanky LT vz. 35 a s nimi úspěšně útočilo na Francii v roce 1940. Výzbroj a výstroj československé armády pro 42 divizí na bojových stavech byla pro wehrmacht vítanou posilou. Po vzniku protektorátu navíc vzrostla zbrojní výroba říše o 26 procent.

Můj děda - budiž mu země lehká, jako důstojník a voják z povolání tehdejší československé armády do své smrti nemohl zapomenout jak říkal na " ZRADU " tehdejších politiků a pokládal to za jeden z nehorších a nejpotupnějších okamžiků jeho života. Babičce pak řekl, že z tohohle rozhodnutí se náš národ nejméně 100 let nevzpamatuje. Pamatuji si že mi jako malému klukovi na mnohé dotazy o válce vyprávěl: Pamatuj "RADĚJI ZEMŘÍT SE ŠAVLÍ V RUCE A HRDOSTÍ V SRDCI NEŽ ŽÍT V HANBĚ S NAVŽDY STAŽENÝMI KALHOTAMI."



Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu KAJLOS 14:49:43 26. 10. 2010
Kajlos.jpg
Válečná armáda a nástupový plán

Počty válečné armády po ukončení mobilizace dosáhly 1 128 000 osob, z toho 48 000 důstojníků a 9 000 rotmistrů. Armáda se následně skládala z 12 hraničních oblastí, 21 divize, 1 okrsku, 4 rychlých divizí, 2 skupin v síle divize a jedné skupiny v síle brigády, tvořících 4 armády a zálohu hlavního velitelství. K vedení boje mohla využít téměř 350 tanků, 5 000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů. Kromě toho k 23. září bylo stavebně dokončeno a z velké části i vyzbrojeno 263 těžkých objektů a 9632 objektů lehkých.

Pro řízení vojenských operací na strategické úrovni bylo určeno Hlavní velitelství, které vzniklo současně s vyhlášením mobilizace v noci 23. září. Jeho předsunutý sled se okamžitě přemístil do Klánovic u Prahy. Dne 26. září večer se přesunulo do Vyškova a jeho jednotlivé složky se rozptýlily ve městě a po okolních obcích. Hlavní velitel armádní generál Ludvík Krejčí (1890 - 1972) sídlil společně s operačním oddělením štábu na zámku v Račicích u Vyškova.

Na základě rozboru 2. (zpravodajského) oddělení štábu Hlavního velitelství ze dne 25. září byla za nejnebezpečnější považována možnost vstřícného úderu ze severu přes Liberec a z Horního Rakouska přes jižní Čechy (s navazujícím prostorem Jihlavska) s následnou možností odříznutí jádra I. armády postupem protivníka na Pardubice a Havlíčkův Brod. Odhadovalo se, že německé velení v této době již upustilo od původní myšlenky položit hlavní důraz na vstřícný postup svých vojsk z Dolního Rakouska a Horního Slezska a zaměřilo se spíše na úder směrem do Čech. Vzhledem k tomu došlo k přijetí upravené varianty XIII nástupového plánu VII, spočívající v posílení uskupení čs. vojsk severních a jižních Čechách a rovněž tak na jihozápadní Moravě, na úkor svazků původně předurčených pro obranu severní a zejména jihovýchodní Moravy, za současného využití záloh Hlavního velitelství. Posunutí těžiště obrany směrem na západ neznamenalo, jak se někdy uvádí, příklon k obraně pohraničí, ale bylo reakcí na předpokládané soustřeďování německých vojsk v Horním Rakousku, Bavorsku a Lužici.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu KAJLOS 13:03:12 26. 10. 2010
Kajlos.jpg
Berlín, 30. května 1938

Válka na dvou frontách s hlavním úsilím na jihovýchodě
(strategický plán "Zelený")

1. Politické předpoklady

Je mým nezměnitelným rozhodnutím v blízké budoucnosti vojensky rozbít Československo. Je úkolem politického vedení vyčkat nebo přivodit vhodný okamžik z hlediska jak politického, tak vojenského.

Nevyhnutelný vývoj situace v Československu nebo jiné politické události v Evropě poskytující náhle příznivé okolnosti, které se již nemusí opakovat, mě mohou přimět k včasnému jednání.

Správná volba a rozhodné využití příznivých okolností je nejjistější zárukou úspěchu. Proto by přípravy měly být započaty okamžitě.

2. Politické možnosti pro zahájení operace

Pro zamýšlený útok jsou nezbytnými následující předpoklady:

1. Vhodná zjevná záminka a s ní
2. Postačující politické ospravedlnění
3. Nepřítel neočekávající akci a nalézající se ve stavu co nejmenší připravenosti

Nejvýhodnější jak z hlediska vojenského tak z hlediska politického by byla blesková akce jako následek incidentu, který by Německo podrobil neúnosné provokaci a který by v očích přinejmenším části světa poskytoval mravní ospravedlnění vojenské odvetě.

Navíc musí být jakýkoliv diplomatický pokus předejít válce znemožněn náhlou akcí z naší strany, neočekávanou svým načasováním i šíří, než bude nepřítel natolik vojensky připraven, že nebude moci být zaskočen.

3. Závěry pro přípravy plánu "Zelený"

1.

Pro vojenskou akci je podstatné nejvyšší využití momentu překvapení - jako nejdůležitějšího faktoru vedoucího k vítězství a dosaženého pomocí příslušných předběžných opatření již v době míru - a neočekávaná rychlost akce. Tehdy je důležité vytvořit během prvních dvou či tří dnů situaci, která nepřátelským státům, které si přejí zasáhnout, demonstruje beznadějnost českého vojenského postavení a také podnítí ty státy, které mají územní požadavky vůči Československu okamžitě je vznést. V tomto případě může být očekávána intervence Maďarska a Polska proti Československu, obzvláště pokud se bude Francie, následkem toho, že Itálie je jednoznačně na naší straně, obávat nebo alespoň zdráhat rozpoutat evropskou válku zásahem proti Německu. Pravděpodobně lze očekávat pokus Rusů poskytnout Československu vojenskou pomoc, obzvláště svými leteckými silami. Pokud nebude konkrétních úspěchů dosaženo v pozemních operacích během prvních několika dní, vyvstane zajisté evropská krize. Tato skutečnost by měla velitelům všech hodností dávat podnět k odhodlané a neohrožené akci.
2.

Válečná propaganda musí na jedné straně zastrašit Čechy hrozbami a snížit jejich schopnost odporu; na druhé straně musí naznačit národním a rasovým skupinám [v Československu], jak naše vojenské operace podpořit a jak ovlivnit neutrální skupiny v náš prospěch. Další instrukce a určení vhodného okamžiku jsou vyhrazeny mně.

4. Úkoly Wehrmachtu

Příprava Wehrmachtu se bude provádět podle následujících principů:

1.

Celá váha všech sil musí být použita proti Československu
2.

Na západě bude ponechána minimální síla jako kryt našeho týlu, pokud se to ukáže nezbytným; ostatní hranice v Evropě, s Polskem a Litvou budou vybaveny pouze pro obranné úkoly; jižní hranice bude nadále pozorována
3.

Armádní útvary schopné rychlého nasazení musí zaútočit na hraniční opevnění rychle a energicky a musí vytvořit průlom do Československa v jistotě, že převážná část mobilní armády přispěchá nejvyšší rychlostí.

Přípravy pro tuto akci budou provedeny takovým způsobem, aby armádní formace nejschopnější rychlého pohybu překročily hranici v stanoveném čase současně s průnikem Luftwaffe, než si nepřítel bude moci povšimnout naší mobilizace.

Za tímto účelem bude časový rozvrh navrhnut společně armádou a Luftwaffe s hlavním štábem a předložen mi ke schválení.

5. Úkoly pro jednotlivé složky armády

1.

Pozemní vojsko

Základní princip překvapivého útoku na Československo nesmí být ohrožen dobou nevyhnutelně nutnou na přepravu převážné části pozemní armády po kolejích a rychlejší rozvinutí Luftwaffe nesmí zůstat nevyužito.

Prvním úkolem pozemní armády je proto provést co nejvíce útočných výpadů současně s útokem Luftwaffe.

Tyto útočné výpady, organizované ve shodě s úkoly pozemní armády, se musejí skládat z jednotek, které mohou být nasazeny rychle díky své blízkosti hranici, motorizaci a zvláštní připravenosti.

Účelem těchto útoků musí být vytvoření četných průlomů do české linie opevnění ve strategicky příznivých směrech, aby jimi bylo možno postupovat dál nebo napadnout [nepřítele] z týlu. Pro zajištění úspěchu je důležitá spolupráce s populací sudetských Němců při hranicích, s dezertéry z české armády, s výsadkáři a letecky dopravovaných jednotek, a s jednotkami sabotérů.

Pozemní armáda má za úkol zmařit české obranné plány, zamezit ústup české armády na Slovensko, přinutit ji k bitvě a porazit ji a rychle okupovat Čechy a Moravu. Za tímto účelem musí bát proveden nejsilnějšími mechanizovanými a obrněnými jednotkami průnik do srdce Československa, využívajíc prvních úspěchů útočných výpadů a činnosti Luftwaffe.

Ochrana týlu na západě musí být omezena kvantitativně i kvalitativně podle nynějšího stavu opevnění.

Jestli budou jednotky určené pro tento účel ihned přesunuty k západní hranici nebo prozatím drženy stranou, bude určeno mým zvláštním nařízením.

Musí však být provedeny přípravy k zabezpečení přepravy jednotek na západní hranici, dokonce i během strategického soustřeďování [vojsk] na plán "Zelený". Nezávisle na tom musí být první bezpečnostní posádky improvizovaně utvořeny z inženýrů a jednotek pracovních armádních sborů, toho času zaměstnaných na stavbě opevnění.

Zbývající hranice, stejně jako východní Prusko, budou chráněny pouze slabě. Podle politické situace však musí být připravena přeprava části aktivních vojsk ve Východním Prusku po moři do Říše.
2.

Luftwaffe

Zatímco na západní hranici budou pro obranné účely ponechány minimální síly, hlavní síla Luftwaffe bude použita pro překvapivý útok proti Československu. Hranice bude vzdušnými silami překročena ve stejný okamžik jako prvními jednotkami pozemního vojska (viz. bod 5a). Nejdůležitějším úkolem Luftwaffe je zničení českých vzdušných útočných sil a jejich zásobovacích základen v nejkratším možném čase, předejít jejich zapojení a případně také zapojení francouzských a ruských leteckých sil, v boji proti německé armádě během jejího rozvinutí a vpádu a [v boji proti] německému Lebensraumu.

Ochromení mobilizace, kontroly nad civilními záležitostmi a velení ozbrojených sil, stejně jako zpoždění rozvinutí české armády útoky na její komunikační systém a na centra mobilizace a vlády, budou také životně důležité pro počáteční úspěch armády. Kde by v českém pohraničí mohla silnější česká armáda nebo hloubka obranného systému znejistit rychlý a úspěšný průlom německé pozemní armády, musí být zajištěno přiměřené nasazení leteckých sil.

Pokud to průběh událostí vyloženě dovolí, československá průmyslová centra by měla být zachována.

Odvetné útoky na obyvatelstvo podléhají mému rozhodování.

Hlavní centra protivzdušné obrany budou organizována v Berlíně, průmyslovém regionu středního Německa a v oblasti Porůří, a budou od nynějška postupně nenápadně připravována.
3.

Námořní síly

Námořnictvo se operace armády zúčastní zaměstnáním dunajské flotily. Zatímto účelem je flotila podřízena veliteli ve štábu armády.

Pokud se týče chování námořních sil, nejdříve budou provedena opatření, která budou vypadat jako nezbytná pro zabezpečení Severního a Baltského moře proti překvapivé intervenci jiných evropských států. Tato opatření budou omezena na absolutně základní kroky. Musí být zajištěno jejich utajení. V tomto hraje rozhodující úlohu vyhnout se všem činnostem, které by mohly negativně ovlivnit politický postoj evropských mocností.

6. Úkoly válečného hospodářství

Ve válečném hospodářství je hlavní věcí aby ve sféře zbrojního průmyslu bylo umožněno maximální nasazení vojsk díky zvýšeným dodávkám.

Během vojenských operací je důležité přispět ke vzrůstu celkového hospodářského válečného úsilí rychlým sbíráním informací o důležitých [československých] továrnách a jejich co nejrychlejšímu opětovnému spuštění.

Za tímto účelem pro nás bude, pokud to vojenské operace dovolí, velmi důležité ušetřit česká průmyslová a strojírenská zařízení.

7.

Veškeré přípravy sabotáží a povstání budou realizovány hlavním štábem armády. Budou nachystány ve shodě a podle požadavků wehrmachtu, tak aby se jejich provedení v místě i čase shodovalo s operacemi pozemního vojska a Luftwaffe.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu HAMMER 21:29:29 24. 10. 2010
default.png
PIM-BURGER [2010-10-24 17:19:16]: DANIK [2010-10-24 12:25:05]: "No Daníku, myslím, že nejsi jediný, kdo by si měl poopravit své znalosti - takový hammer je také dobrý příklad.:-))"

Já bych řekl, že to je nějaký Pim Burger. Pan Čvančara je historik vysoce důvěryhodný a další jako Karel Richter a podobní rovněž a archivy také hovoří jasně - ale zcela jinak než ty.
Satelity Německa by do ničeho bez Německého úspěchu nešly. Neměly na to prostě vojensky. Slováci byli za tři dny na svých místech v čs. armádě, na to jsi poněkud zapomněl. O Polácích je zbytečné si zmiňovat, jako armáda nestáli za nic. Becko nebo jak se jmenoval měl plnou hubu keců, ale skutek utek.
Ordneři a další Henleinovy gardy zdrhly do Německa jakmile čs. armáda mobilizovala!
Německo bylo po první světové válce zemí v troskách. Versaillský mír to byla spíše francouzská brutální šikana Německa, která vedla k jeho ekonomickému dalšímu úpadku, Německá ekonomika nešla po první světové válce nahoru, protože všecko co Němci vyprodukovali, museli platit vítezným mocnostem. Pak došla krize a ta byla hodně tvrdá. zasáhla všecky. Bohaté Československo (spíše hodně bohaté Čechy a hodně chudé Slováky) ale o to víc Německo a to Francie ještě víc začala tlačit na placení. To jsou historická fakta. Proto se v ponižovaném Německu dostal k moci magor, jako byl Hitler. Proto si takový chytrý národ zvolil takové hovado. Od té doby mají Němci jedno nové přísloví: hlas lidu, hlas dobytka!
On totiž říkal Němcům to, co byla pravda a měl svoje rychlé řešení, což byla ovšem jedna velká ekonomická utopie. Vsázel všechno na kartu zbrojení, protože věděl, že svět si nebude chtít za každou cenu nechat zopáknout první světovou válku s jejíma do té doby nepoznanýma masovýma hrůzama. ČSR šlo jako vyspělý stát z výkonem ekonomiky dolů, ale Německo šlo na držku jako stát vyjedený, poničený a drancovaný!!!
Československo, znovu to musím Pim Burgerovi pakovat, se podílelo na světovém obchodu se zbraněmi 40%!!!! My jsme byli světová zbrojnice hned po SSSR, ale o tom se tak moc tehdy nevědělo a on hlavně moc ven neprodával. Jeho zbraně byly prostě šroty.
Jen jistý generál Heinz Guderian byl v roce 1932 na návštěvě jednoho Charkovského traktorového závodu, kde se měsíčně vyrábělo více tanků, než v celé zbylém světě dohromady. Evropa Hitlera nikoliv neoprávněně považovala za hráz proti mocnému zlu povstávajícímu na východě.
Že jsme v roce 1938 byli na pouhých 106% z roku 1913 znamená jako co? Náš dějepis učí, jak Rakousko Uhersko bylo státem prohnilým a kdesi cosi, jak nás poněmčování ničilo. Ale že jsme byli desátou nejvyspělejší zemí na světě už v roce 1920, to jsme toho za ty dva roky samostatnosti stihli, co? Houby s octem, my jsme se v Rakousko-Uhersku chovali přesně tak prasácky nacionalisticky jako Slováci v Československu. Jenže my jsme měli, kdežto Slováci kulové! :D
Tehdejší krize v roce 1939 nebyla takovou selankou jako krize dneska. Tehdy nebyly žádné finanční rezervy ani další opatření proti takovým zcela novým neřádům, proto se z té krize svět hrabal pomalu, ale celý svět, nejen bohaté Československo. I válkou a válečnými reparacemi šroubovanými Francií více a více zbídačené Německo.
Hitler v Německu zavedl státem řízené plánovité hospodářství, přesně jako SSSR. Jeho snažení směřovalo k válce, jinak se taková ekonomika nemohla dlouho udržet. Vybudoval síť dálnic, tím dal Němcům práci a získal si je na svoji stranu. Jenže zemi přivedl na pokraj bankrotu. Zabral chudé Rakousko, ale to vyždímal v cuku letu. Zbrojnice Evropy a jediná armáda, která mu mohla přerazit hnáta, stály na východ od něj. On sám vymyslel plán Zelený, jeho generálové proti němu všichni protestovali. Buď tak hodný Pime, už si ho přečti, to psal sám Fuhrer, ne nějaký Hammer. A Fuhrerovo slovo bylo v Německu zákon. Až si ho konečně ráčíš přečíst, hoď sem omluvu. Pak si přečti něco o Guderianovi, tam zjistíš od profíka a skutečného odborníka, jak by Němci dopadli na našich hranicích zcela přesně.
Německo bylo podporováno nějakými americkými Němci, což byl flus do moře. Německo ale bylo po nástupu Hitlera podporováno masově SSSR a to dodávkami surovin, žrádla, výcvikem tankistů, letců... Stalin věděl, co je Hitler zač a použil ho jako nástroj pro rozpoutání války mezi kapitalistickými státy, aby mohla vítězná DRRA vpochodovat do Evropy a celého světa jako osvoboditel a zavést diktaturu proletariátu. Jak to stojí v cílech bolševika.

S tím kde a jaké jsme měli peníze nevím. Každopádně postavit kolem celých hranic souvislý betonový pás metr a půl hluboký, asi 80 cm široký a co cca 60 cm od sebe ocelový U nosník svařený k sobě vysoký jeden metr, to by si dnešní ekonomika nemohla dovolit už vůbec. A to mluvíme pouze o jednom druhu zátarasu, nemluvíme o samotných pevnostech, jejich výzbroji - někde jsou přesná čísla co to celé stálo v hodně tvrdé české koruně. Tak nám Němci y prachy asi neblokokovali nebo co, což klidně mohli, kdyby tomu tak bylo.
Já jsem neřekl, že bychom je převálcovali ekonomicky - to řekl sám Fuhrer. Přečti si už konečně ten Fall Grunn. Boje mohly trvat max tři týdny. Pak si prostuduj proč měl Dolfa takový požadavek a piju dobrou skotskou co pil Cowley - Grand'sku. :D
Jeho oficiální tlachy a tajné porady byly nebe a dudy. Přečti si pana Čvančaru, jak se Hitler klepal ještě v březnu 1938, když měl obsazovat ČSR, jak křísil Háchu aby hlavně podepsal a jak skákal radostí a křičel: doběhl jsem ho, doběhl jsem ho! Vyhrožoval bombardování Prahy, ale neměl ani čím. Kdyby se čs. armáda postavila na odpor, Talvisota by byla hadr.
Větší nesmysl jsi nečetl, protože holt Ferda Brablenec a slabikář nic takového neřeší. :D Dělám si srandu. Jen jsi četl kdysi cosi a pak nic a trváš na tom, co o tom víš.

To, co jsem přečetl nebyly nějaké zápisky nějakých generálů. Kdyby jsi si ty nějaké zápisky nějakých německých generálů totiž přečetl ty, tohle by jsi nenapsal. To byli moc nabubřelí pánové (výjimka byl Guderian) a ti si nebrali servítky.

Že by Hitler nezaútočil, kdyby Beneš nebyl posera, nejsou moje domněnky, ale Hitlerův zcela podělaný Fall Grunn a neexistence jakéhokoliv jiného reálného plánu na přemožení Československa. Furt jsme u toho samého: mě říkáš, že čtu ale nevím, ty evidentně nečteš ale víš. Nějaké divné, co?

Jo, Hitler byl magor, zaútočit mohl, ale to by byla poslední věc, co by ve svém politickém životě udělal. Pak by ještě asi sedm roků musel tahat mrtvoly německých vojáků z Krušných hor a Šumavy na kárce do Německa a start se o hromady šrotu, jaký mají v které sběrně kurz za železo.

Jestliže němečtí generálové všichni jako jeden muž napíší, že systém čs. opevnění byl pro ně tuze mrazivým překvapením, věřím jim a ne tobě. Podívej se, jak pracovali ordneři dobře, jaké zprávy dodávali do rajchu. Byli to připosraní magoři, téměř všechno si vymýšleli.
Chlapče chlapče, tvůj strach z boje v minulosti je opravdu velký, jen ho tady nedávej tak najevo.
330 000 vlastenců jako ovce na popravištích, to je jako malá cena? V boji bychom nikdy takové ztráty neměli.
Že by Němci neměli 100% ztráty? Pokud by se dostali do systému ŘOPíků, tak ano, odtud by už neutekli ani kdyby sebevíc chtěli. Běžte se na to někdy podívat, kde Řopíky byly, uvědomte si že to byla holá pláň a nebylo se kde skrýt a současně na vás mířily na těch nejméně exponovaných místech nejdále od ŘOPíků uprostřed mezi nima nejméně tři hlavně kulometů přímé palby a vy byste museli přes drátěné překážky do další vlny ŘOPíků... Asi vítr, Máchale!
Příliš se snažíme omlouvat neomluvitelné.


Souhlasím (+ 1)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu DANIK 17:41:59 24. 10. 2010
Danik.jpg
PIM-BURGER [2010-10-24 17:19:16]: zlej, zlej Pim, kurňa neber mi iluze, nechci slyšet žádné protiargumenty. Mě se líbí předchozí verze. A jestli mi to budeš kazit, tak ti dám osobní ban.

Na druhou stranu Pime já si neumím představit, že by Slováci šli proti nám. Odtrhnout možná, ale ani tomu nevěřím, protože sami by se jen bránili Maďarům, Polákům i Rusům a jejich průmysl, pokud si pamatuji v té době nebyl? Takže když bychom drželi tvrdou linii, měli by jinou možnost než jít s náma? Nevim. A že na tom Němci nebyli ekonomicky dobře, tak to zase vím i já. Hitler sice nastartoval boom, ale ten neměl moc zdravej ekonomickej základ. Zajímalo by mě, kde bere Hammer ty informace o německé ekonomice. Ale on nám to napíše. A i ty Pime musíš souhlasit, že německá armáda rok 1938 prostě nebyla ta stejná co v roce 1940 a 1941. A informace absolutní o vyrovnanosti našich zbrojních průmyslů mám z vojenského historického ústavu. Tak tam snad vědí co mluví? A jako poslední fakt prostě musím stále zdůrazňovat to letectvo. Ono bylo tehdy letectvo fajn, ale jeho bojová hodnota nebyla nic moc. Spojenci bombardovali Němce ÚPLNĚ jinou silou, jinými letadly (Němci neměli za celou válku těžky bombardér) jinou dobu a výsledek nebyl zrovna dokonale zničujjící, ne? A tanky to je také kapitola, náš nejrozšířenější tank Lt.35 byl plně srovnatelnej s Pzkw.III a těch němci moc neměli.

Já sice netvrdím, že bychom se napořád ubránili odhodlanému tlaku, ale já prostě nevěřím, že Němci by byli sohopni do nás jít za cenu těch objetí. Debata pokračuje, argumentujte, rád se poučím od odborníků.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu PIM-BURGER 17:19:16 24. 10. 2010
Pim Burger.jpg
DANIK [2010-10-24 12:25:05]: No Daníku, myslím, že nejsi jediný, kdo by si měl poopravit své znalosti - takový hammer je také dobrý příklad.:-)) Jeho odhodlání bojovat je jistě úctyhodné, ale tak nějak pořád zapomíná na Slováky, polskou a maďarskou armádu, stejně jako na to, že ordneři, freiwilliger Schutzdienst a freikorps (což je v podstatě to samé) odvedli svou práci velice dobře. Ani jeho znalosti bych nepřeceňoval. Tvrdit, že jsme na tom byli ekonomicky lépe než Německo, je naprostý nesmysl odporující (skutečným) historickým faktům.

Náš průmysl se pomalu a nejistě vzpamatovával z ekonomické krize a v roce 1938 jsme byli na 106% výroby roku 1913!!Ekonomická síla Československa je jedním z největších mýtů výuky dějepisu na českých ZŠ...:-))Jediné, v čem jsme všechny předčili, byla stabilizace měny po vzniku republiky, která byla opravdu výborná, ale zbývajících 20 let jsme trpěli závislostí na zahraničních (převážně německých a rakouských) bankách, zatímco Německo bylo dvacet let podporováno americkým kapitálem. A takhle to bylo ve všech oblastech. Nechápu, jak může hammer říci, že bychom je převálcovali ekonomicky. Větší nesmysl jsem snad nečetl. A kde by bral hammer zdroje - ať už finanční, lidské a materiální?? Pokud je mi známo, na část opevnění se musela dělat veřejná sbírka...:-)) Vskutku politika bohatého státu...:-))

Nic proti. Taky jsem byl vždy zastáncem boje, ale chce to brát z trošku širšího a hlavně objektivnějšího hlediska, než je to, že si hammer někde přečetl zápisky nějakých německých generálů...:-)) Navíc přesvědčení, že by na nás Hitler nezaútočil, je spíš jeho přáním než realitou. Vždyť již v listopadu 1937 vznikl tzv. Hornsbachův protokol, ve kterém Hitler jasně vyjádřil, že zničí Československo vojensky - generálové, negenerálové...:-)) A že Němci o našem opevněnní nic nevěděli??:-)) Teď si ze mě děláte srandu, ne??:-)) Ti znali i složení betonu...:-)) Chlapci, chlapci, vaše touha bránit se je opravdu hezká a chvályhodná, ale zase nesmíte tolik přehánět.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu DANIK 12:25:05 24. 10. 2010
Danik.jpg
Teda on ten Hammer píše jako kulak, vzděláním prošel, ale nemá náladu psát uhlazeně, ale nedá se s ním než souhlasit. Navíc oceňuju, že své tvrzení dokládá fakty - ověřitelnými. Jsme myslel, že o těchle věcech něco vím, ale teď vidím, že musím ještě studovat. Jen pár drobností.

Vzpomeńme si, ještě po padesáti letech na leteckou nadvládu USA nad Irákem - spoustu letů, spousta peněz za munici a výsledky nic moc. A to se bojovalo nad puští - žádné úkryty - a úplně jínými letadly. Jinými slovy své letectvo, přesně jak říká Hammer nebylo to stejné letectvo jako za dva až tři roky, by si Hitler mohl strčit někam. Tehdejší tanky by utrpěli obrovské ztráty v boji i proti pěchotě v našem prostředí. A dále si nějak neumím představit ty opakované útoky proti pevnostem se 100% ztrátami - Rusové s NKVD za zády možná, ale Němci přes všechny své vojenské kvality pochybuji.

A nejvíc si myslím, že podceňujete to odhodlání, tohle byl tehdy úplně jiný národ než dneska. Hrdej a s páteří, od založení republiky jsme nakopali prdel všem svým sousedům - návštěva našich vojsk u Budapešti hovoří za vše.

A poslední co mě tak napadá je prostá matematika - Čechoslováci milion mužů - Němci milion mužů ve zbrani - průměrnej poměr ztrát při průchodu běžným polním opevněním (zakopanou armádou) je 1:4. Reálně při dobývání pevností by to bylo 1:8 až 1:10. Oni by na faktickou likvidaci naší armády - typuji smrt tak 150.000 až 200.000 mužů potřebovali 1.5 mil až 2 mil. mužů. Opravdu si myslíte, že by to 20 let po poslední prohrané válce obětovali?

Měním názor a souhlasím s Hammerem, my bychom se ubránili.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu HAMMER 08:46:20 24. 10. 2010
default.png
KAJLOS [2010-10-23 20:19:50]: Dovolím si jen podle nejnovějších archivních dokumentů a životopisů německých generálů poupravit tvůj článek:
Československá armáda byla kvalitativně úplně někde jinde než Wehrmacht, o dvě třídy výše. Byla dlouhodobě budovaná, cvičená, byla moderní a nepřipravovala se hlavně na válku minulou, ale budoucí - dodnes nepřekonaný pevnostní systém doplněný o mobilní zálohy nebyl při ostrém boji zmiňovanými ruskými vojsky ani v naprosto neúplném provedení překonán. A byla to armáda velmi bohatého státu, což si zřejmě mnozí dneska v té současné bídě neuvědomují a nechtějí tomu ani věřit. Byla vedená odborníky, kteří stejně jako nejmodernější němečtí generálové, předpokládali kleš´tový obchvat Wehrmachtu přes Moravskou bránu. Tyto plány naší, opakuji naší a ještě jednou pro někoho NAŠÍ generality, neměly ovšem se skutečným německým plánem nic společného!!!! Německý plán zněl jasně a zkuste si už někdo konečně přečíst plán Zelený. Je volně k dispozici na netu. Dále si uvědomte, že Hitler neměl a nemohl mít ve své tehdejší situaci, kdy Německo ekonomicky stálo před krachem, jiný plán. Než začnete zase svoje plky jak by nás Němec obešel.
Koalice proti Německu v roce 1938 nepřipadala v úvahu. Anglie ani Francie vojensky (zbraně, úroveň velitelů atd atd) nebyly připraveny na žádnou válku, natož útočnou. Jediná síla ve střední Evropě, která mohla odhodlaného protivníka k válčení (avšak nepřipraveného) zastavit, byla nejlepší armáda střední Evropy a to armáda československá. Ano, my jsme skutečně měli druhou nejlepší armádu tehdejšího světa. Na východě v zemi Mordor :D sice povstávalo zlo jménem DRRA, ale tomu chyběly ještě více než tři roky k vpádu do Evropy a mělo jednu podmínku, pro kterou podporovalo všemožně Hitlera: aby se kapitalistické státy vzájemnou válkou nejprve samy oslabily. Jeho styl válčení byl podivný, založený na naprostým pohrdáním životy svých občanů... však to známe.
Německé obyvatelstvo v Sudetech aneb řádění ordnerů bylo utnuto vyhlášení mobilizace čs. armády. Dvě podmínky Hitlera pro uskutečnění jeho jediného plánu Zelený, padly. Pevnosti byly pevně v rukou čs. armády, Němci zdrhli do rajchu a je až s podivem, jak Hitler věřil, že nějací nevycvičení blbci můžou obsadit pevnosti, o nihž nic nevěděl. Ty byly naprosto dokonalé a nedobytné palebné pasti doplněné zábranami nepřekonatelnými žádným tehdejším a ani pozdějším německým tankem. Tam nechránil každý bunkřík ŘOPík sám sebe, ale sousedy. Připlížit se k němu s náloží výbušnin? Nemožné, nejméně ze tří dalších ŘOPíků ho zkosili. Zadýmovat? Jenže venku byli další čs. vojáci, zbraně byli zastříleny i pro střelbu naslepo do terénu, v největší palebné smršti se ocital útočník právě u jednotlivých bunkrů, a čemž Němci vůbec nevěděli... Oni vůbec nechápali o čem je systém čs. pevností, tohle byla do té doby naprostá novinka.
Dalším Hitlerovým problémem byla jeho ekonomika plné zaměstnanosti aneb přivedení už tak mizerné ekonomiky Německa na samý okraj krachu. V plánu Zelený jasně uvádí: doba bojů nanejvýš tři týdny! Neměl peníze, neměl munici, neměl bomby do letadel. On na tom byl tak moc špatně, že tohle všecko neměl ani po záboru velmi bohatého Československa v září 1939, když přepadnul Polsko. Německo najelo na plnou válečnou výrobu až na jaře 1943. Do té doby Hitler na přání Evy Braunové vyráběl všechno možné pro obyvatele!!!! Takový to byl debil!
Zapomněl jsi zcela zmínit odhodlání německých generálů, kteří správně věděli k čemu v boji proti čs. armádě dojde a sami to i přes svou velmi vysokou domýšlivost a nadřazený způsob vyjadřování napsali, Hitlera, v případě uskutečnění plánu Zelený, svrhnout. K žádnému válečnému konfliktu by ze strany Německa nedošlo.
Němci se neučili dobývat čs. opevnění, ale útočili na jednotlivý pěchotní srub jako nácvik na útok Eben Emael, což byla vojensky už zastaralá a proti moderní armádě blbě bránitelná pevnost.
Dobývat čs. opevnění pro tehdejší armády bez minimálně laserem nebo GPS naváděných vysoce průrazných střel nebylo možné - viz zkušenosti Rusů a čs. vojáků za šest let poté.
Neexistovala ani munice schopná betonové pevnosti jejich kvality prorazit, protože neexistovala ani potřebně přesná technologie k výrobě vysoce penetračních podkaliberních střel.
Němci během druhé světové války testovali svoje Rochlingy na Můstku u Náchoda, ale jen pracně a dlouze testovali a jejich výsledky byly špatné. Zaprvé kanóny musely stát velmi blízko cíle, střela totiž neměla potřebnou podélnou stabilitu, chvěla se a při nárazu na pevnou překážku nedokázala buď proniknout dostatečně hluboko nebo rovnou praskla. Nereálné, tam by kanóny Němci nikdy nedostali. Z větší vzdálenosti neměly Rochlingy už žádnou účinnost, nehledě na to, že se nedalo trefit stejné místo dvakrát po sobě.
Zadruhé: střílelo se z týlu na nekrytou část pevností (tak testy byly přesně nastaveny, střela musela jít kolmo na beton, pak pod různými úhly, po kadé ráně se vše měřilo, fotilo, zapisovalo). Na Dobrošově průvodci valí takové báchorky, že jsem jim musel vysvětlovat, že Němci skutečně nezkoušeli svoje "svaly", když do pevností stříleli, ani že ocelové prvky neodstraňovaly proto, aby stěny pobořili a vyhráli, ale proto, že Rochlingy byly testovány jen proti betonu, že ty testy byly drahé a Němci neměli ani potřebu si dokazovat jak by si s pevnostmi poradili. Měli nás na háku.
Tato výroba podkaliberních střel byla plně zvládnuta až třicet let a více po II. světové válce, kdy ani tak ji nezvládá celý svět. Kdo to má, musí měnit laufy kanónů docela často.
Němečtí výsadkáři v roce 1941 na Krétě utrpěli 75% ztráty a kdyby Britové nebyli zcela nepřipraveni, zejména jejich velitelé byli idioti, nemohli Němci uspět. Kréta byla labutí píseň německých výsadkových vojsk v druhé světové válce. Krach jak navigační, tak taktický na zemi.
Hitlerova papírová amráda jeho zbídačeného státu neměla proti naší armádě vojensky šanci.

Co by se ovšem dělo, kdyby Hitler v Německu padl a z východu se přihrnul Ivan "osvoboditel", už těžko říkat. Byli bychom opět jediní, kdo by se mohl postavit na odpor. Nějaký odpor. Bok po boku Wehrmachtu!!!! Stalin nechal stavět tanky na boření pevností a země jemu nejblíže, která měla pevnosti, bylo Československo. Byly to KV-2 s kanónem do té doby nevídané tankové ráže 120 mm. Jenže nepřesné, poruchové, motoricky slabé.
Rusové udeřili na Finsko v Talvisotě, Finové došli o nějakých 23 tisíc mrtvých plus 50 tisíc raněných, Rusové ztratili asi půl milionu mužů a 3500 tanků proti snad dvaceti Finským. Pro Finsko demografický problém, pro Rusy sranda. To jsme ale někde jinde.
Co je pro nás důležité:
Finsko mělo v obou válkách se SSSR jak Talvisotě tak Pokračovací válce ztráty něco přes sto tisíc mužů, v boji, ubránilo svou zemi a Rusové ho ani přes nasazení gardových jednotek s jejich tanky IS-2 v roce 1944 nepřemohli!!!!
My jsme došli o 330 000 lidí, málokteré ovšem v boji.
Národ, který neumí nebo není choten si svoji svobodu bránit, si ji ani nezaslouží. Došli jsme o svobodu na padesát let. Padesát let byla naše kdysi desátá nejvyspělejší země na světě huntována a když přišla tzv. svoboda, v huntování se pokračovalo, dokud bylo co krást. Už není, tak musíme my dole zaplatit.

Nic ze zveřejěných faktů mimo naši připosranost neopravňuje k názoru, že jsme se němeli bránit. Všechno svědčí pro to, abychom se bili a když padli, tak se zbraní v ruce. Mohli jsme mít svobodu a blahobyt. Nemáme ani jedno.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu KAJLOS 20:19:50 23. 10. 2010
Kajlos.jpg
zdroj: http://www.military.cz/opevneni/koncepce.html


Byli jsme připraveni a byli jsme odhodláni bránit se. Odhodlání našich lidí by však samo pravděpodobně samo německý vpád nezastavilo. Možná, že by vzdor malého státu proti obrovskému sousedovi vyvolal nějakou protiakci ze strany našich spojenců spíše však diplomatickou nežli vojenskou, to lze dnes těžko říci. Německo však také nebylo v roce 1938 připraveno na válku. Výzbroj byla vesměs zastaralá a nekvalitní, vojáci s historickými puškami na provázku vyvolávali spíš smích než hrůzu. Válka proti jakékoliv koalici by pro něj s největší pravděpodobností skončila katastrofou. Chyběly bojové zkušenosti, chybělo sebevědomí získané až dalšími výboji proti nepřipraveným státům. Představy německého velení o naší armádě byly zkreslené. O našem opevnění nevěděli skoro vůbec nic a čekalo by je mnoho nepříjemných překvapení a obrovské ztráty. Na druhou stranu je třeba podotknout, že mnichovské události byly do jisté míry odrazem chybné politiky vůči národnostním menšinám ze strany čs. vedení a vlastní čs. opevnění proti Německu stálo na území z velké části obývané německým obyvatelstvem, které mohlo výrazně pomoci německé armádě diverzními akcemi. Přes všechny jmenované zápory se Německu harašícímu okatě zbraněmi povedlo vytvořit v celém světě dojem síly a neporazitelnosti. Kromě toho jakákoliv koalice proti Německu chyběla. Naši spojenci Francie a Anglie nebyli ochotni kvůli nějakému Československu opustit bezpečí Maginotovy linie a britských ostrovů. Francie navíc poté, co Německo obsadilo Porýní nemělo možnost dostatečně rychle a razantně proti Německu zakročit a boje o Rýn by pro Francii znamenaly velké ztráty a zdržení. Dalším důvodem neochoty angažovat se proti Hitlerovi byl obdiv některých politiků k němu. Hitler totiž v Německu velice rychle sjednal pořádek, vypořádal se s dělnických hnutím a byl považován za protizbraň bolševizmu. To byl důvod, proč imponoval některým politikům a ti nebyli ochotni proti němu vystoupit.

Dnes už neposoudíme, jak by dopadla druhá varianta. Jisté je, že československé opevnění zůstalo památníkem odhodlání našich lidí ubránit se. O jeho kvalitách se přesvědčili Němci okamžitě po záboru našeho pohraničí, kdy provedli cvičnou výsadkovou operaci za linii lehkého opevnění a snažili se ji prorazit. Akce skončila fiaskem. Po zhodnocení se němečtí velitelé vyslovili s domněnkou, že dobývat toto opevnění bojem bez jeho předběžné znalosti by pro první sledy německé armády znamenalo 100 % ztráty. Těžké opevnění se posléze učili dobývat u Opavy a tyto zkušenosti pak používali při dobývání belgických a francouzských pevností, které však nedosahovaly takových kvalit. Poté bylo opevnění na čas zapomenuto a bylo využíváno jen k "těžbě" pancéřových prvků jako pro německé pevnostní stavby tak pro přetavení na potřebnější zbraně. Ke slovu se dostalo až ke konci války, kdy Němci zdevastované opevnění zbavené pancéřových zvonů a střílen narychlo opravovali proti postupující Rudé armádě. Přestože tou dobou již zcela chyběl původní překážkový systém a Rudá armáda disponovala daleko účinnějšími zbraněmi než Německo na začátku války, zadržela čs. pevnostní linie útok směrem na Ostravu a rozmělnila jej na táhlé boje proti jednotlivým pevnostem, které pro Sovětský svaz a postupující čs. tankovou brigádu znamenaly obrovské ztráty.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu HAMMER 06:47:25 20. 10. 2010
default.png
PIM-BURGER [2010-09-23 21:59:34]: Odpověď je jasná: Němci by nebyli smeteni, oni by se s náma válčit ani neodvážili. Hitlerův plán Zelený ve všech bodech selhal a žádný náhradní Hitler neměl.. Ani mít nemohl. Válčit může jen někdo, kdo na to má prachy. Válku nevyhrávají tanky, děla a letadla, ale náklaďáky. Když sebevíce lepších tanků nedostane palivo, munici, když vojáci nedostanou nažrat, je sebelepší armáda k ničemu.
Názory zde vycházejí stále ze starých komunistických frází, místo seriozního studování skutečností. Němci neměli v úmyslu nás obcházet, podle plánu Zelený, který má jasnou logiku zbídačené ekonomiky Německa Hitlerem, si mohl Hitler dovolit válčit najejvýš 3 týdny, Henlein musel obsadit pevnosti, čs. armáda nesměla mobilizovat a jeho útvary měly prti ČSR nastupovat ze svých míst dislokací, to jest jeden za druhým. Wehrmacht neměl ještě žádnou taktiku Blitzkrieg a Hitler ji ani nehodlal připustit. On se ČSR strašně bál, ještě v březnu 1939 se klepal strachy, aby se ČSR nepostavila na odpor.
Co se týče pevností, nedodělaných, jak říkáte. Rusové v roce 1945, to už byla takticky velmi vyspělá armáda, měla veškeré vybavení daleko převyšující kvalitou i kvantintou Wehramacht roku 1938 - a stejně přes pevnosti provizorně obsazené Němci jen na některých úsecích bez původní těžké výzbroje a ženijních opatření neprošla!!!! Neprošla a to Rusové nehleděli na ztráty. To měli Ivani mnohem odolnější tanky, lepší taktiku než Wehrmacht v roce 1938. A na Ostravsku, kde to prej nebylo dodělané.
Taktiku obchvatu neměl ve svých plánech Wehrmacht, ale naši generálové. Wehrmacht se připravoval proti ČSR na válku minulou, my na tu budoucí. Měli jsme lepší velitele, lepší vojáky, brutální palebnou sílu v nikdy bohužel nevyzkoušené palebné pasti mezi nedobytnými bunkry... mobilní zálohy, vynikající dělostřelectvo, srovnatelné letectvo až na to, že Němci neměli čím bombardovat. Německo nebylo na válku s lepší vyzbnrojenou armádou a daleko bohatějším státem vůbec připraveni, Hitlerovi se jen hroutila ekonomika a potřeboval další zdroje. Rakousko bylo příliš hubené a pak zabrané Sudety bez potřebného průmyslu. Až s našimi zbrojovkami a našimi zbraněmi včetně vlastních dohromady mohl vojensky dobít západní Evropu. Až s našimi tanky mohl uplatňovat Blitzkrieg.
My jsme dodali jeho armádám šťávu, díky obsazení ČSR mohlo dojít k druhé světové válce. Být na živu Masaryk, Hitler by se nikdy neodvážil něčeho takového jako na poseru Beneše. K žádné druhé světové válce ze strany Německa by nikdy nedošlo, zato by jen pár týdnů po červnu 1941 spustil bandurskou z východu Ivan, který to tam už u hranic skládal na hromady.... Ale to byl soupeř do doby, než by jim selhalo zásobování.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
 
O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky

tvorba www stránek emocio