Vzpomínka na hrdiny září 1938 (REDAKCE)

Jak válčila rakousko uherská armáda vím velice dobře, ale náš důstojnický sbor nebyla ani zdaleka taková banda ničemů. Na Okinawě není džungle, to v první řadě a Japonci tam nebyli jen zakopaní, ale hlavně zalezení v úkrytech. Nebyly to kvalitou samozřejmě úkryty stejné našim pevnostem, ale i tak se útočící americké jednotky ocitaly v palbě z pěti až šesti vzájemně se podporujících míst dokola kolem nich. Od naprostého vyhlazení je zachránilo vždycky letectvo a námořní a polní dělostřelectvo masivní podporou, kdy rozvrátilo japonské pokusy Američany přibité k zemi dorazit protiútokem. Američani tam ztráceli strašné spousty tanků i lidí, a to měli měli veškeré týlové zabezpečení...
Pevnosti nebyly dobyty ani životy pohrdajícími Rusy a to z nich bylo v roce 1945 odstraněno všechno železné, zátarasy adt atd.
Nikde jem nenapsal, Petře, že Němci byli srabi. Wehrmacht byla dobře cvičená armáda, ale v roce 1938 na naši prostě neměla. Wehrmacht byl budován s velkými potížemi od roku 1933 kdy se Hitler dostal k moci, kdežto čs. armáda zbrojila a cvičila od vzniku republiky, kdy její jádro tvořili vojensky vysoce odborně zdatní legionáři a naše legie moderním způsobem vedením bojů dokázaly vojensky, že jsou tehdy světová elita.
Ty si namlouváš, že jsme byli chudinky, ale myslím si, že tohle čecháčkovské sebemrskání není na místě.
Ordneři byli banda nevycvičených civilistů, která mohla v případě velkého překvapení podle Hitlera obsadit čs. pevnosti. Ve skutečnosti to zpackali a nelze se divit tomu, že ano. SOS byla ordnery přepadávána léčkama, proto dostávala na prdel. Tohle nebyla vážná bojová síla a to se taky projevilo. Armáda nikdy neměla v úmyslu dobývat a chránit jednotlivé výběžky hranic, ale držet souvislou obranu se základem v pevnostech.
SOS nemohla reálně s ordnery nic udělat, to byla typická partyzánská válka, kdy partyzáni měli na své straně drtivou většinu obyvatelstva a v takovém případě ani sebetěžší technika nemá šanci, ale tobě vojenství, jak to vypadá, nic neříká. Ani veškerý německý represivní aparát ani 330 tisíc našich mrtvých v domácím i zahraničním odboji Čechy nedokázalo zlomit v jejich odporu, jak by mohla SOS s pár stovkami můžu vyzbrojených karabinami chovající se navíc slušně, uspět? Ani čs. armáda by neuspěla, musela by pásmo obrany nechat prostě vyklidit od civilistů. Ani pak by nebyl pokoj, ae ani pak by ordneři a všecky ty jejich jednotky civilistů nic moc nezmohly.
Němci o tom, že se buduje čs. opevnění samozřejmě věděli, ale jeho palebný systém a nejen to, jim zůstal utajen. To netvrdím já, ale Němečtí generálové a koneckonců i jejich tehdy prostí vojáci.
Adminál Canaris při akci Bruntál, kdy Němci vysadili paragány po záboru pevností, toto komentoval slovy: za války by se tato akce nepodařila, bylo to jen divadlo. Němci měli tak "přesné" (podle tvého tvrzení) informace, že použili úplně nevhodné plochy, takže letadla nemohla ani vyložit materiál a zásoby, díky čemuž mohl útok začít až na druhý den. Pak nastaly nečekané problémy s odolností střílen v Řopících, které jim nešly nějak paralyzovat a to z nich nikdo nestřílel ani nebyl v okolí, zadýmování nebylo k ničemu, protože palebný systém byl tak navzájem se kryjící, že kouř nechával pořád volné pole k postřelování jednotek v poli, ukázaly se jim překážky, a palebné vějíře, které nebyly odhaleny. Běž si promluvit s Canarisem, který byl u toho, na rozdíl od tebe.
Tehdy neexistovalo ani nic podobného, pevnosti se stavěly prostě v řadě někde kde na ně bylo zdaleka vidět a střílelo se směrem k nepříteli. Tady na pevnosti vidět nebylo, stály za horizonty na odvrácených stranách kopců, nemířily na nepřítele ale do vnitrozemí a jeden na druhého.... Tohoto si zpravodajci vůbec nevšimli!!!! Tak se do té doby nikdy a nikde nebojovalo. Wehrmacht se díky Hitlerovým zásahům do řemesla svým velmi schopným generálům připravoval na válku minulou, my na budoucí.
Dva měsíce soustředěného náporu na jedno místo nejméně plus obrovské ztráty na lidech a materiálu by stálo Hitlera jen prorazit první linii opevnění, kdyby opevnění nemělo podporu
z týlu, což samozřejmě mělo. S ničím takovým Hitler ale nepočítal a neměl prostředky k absolutnímu získání převahy ve vzduchu a už vůbec ne v dělostřelectvu. Jemu ještě rok poté v době tažení proti Polsku došla (nejen) munice do děl!!!! Už se tu ale opakuju pořád dokola.
Toto jsou příklady ze skutečných pozdějších bojů za této války, ale to měli útočníci navíc ještě drtivou převahu v ekonomice i kvalitě techniky. Což v roce 1938 Wehrmacht neměl.
Beneš byl diplomat, co musel mít všecko na kusu papíru. Byla to největší Masarykova chyba. Masaryk by se s Hitlerem vůbec nebavil. Nás stála padesát let nesvobody a propad našeho státu a naší životní úrovně kamsi mezi banánové republiky.
Politika ČSR vůči Němcům byla špatná, i díky tomu uvěřili Hitlerovi. ČSR se k nim jako vlast nechovala a oni se nechovali k ČSR jako ke své vlasti. Nejsem schopen říct, že byli po této stránce skutečně vinni. Po stránce čistě právní se všichni dopustili vlastizrady, takže pouhé vyhnání po válce bylo ještě mírným trestem.
Vůbec tě nijak nebere, že Hitlerovi jeho neustále předělávaný plán Zelený do mrtě krachnul, co se týká předpokladů pro vojenský úspěch. Ty chceš být prostě malá česká chudinka.

HAMMER [2010-10-30 14:14:45]: No, spíš ty se seznam s tím, jak úspěšná byla rakousko-uherská armáda, tvořená (utlačovanými) příslušníky národnostních menšin...:-)) To by byl myslím mnohem trefnější příměr než fanatičtí Japonci zakopaní v džungli.


HAMMER [2010-10-24 21:29:29]: Nemám čas reagovat na tvé vypisování, ve kterém vesměs pořád dokola opakuješ to samé: my jsme byli nejlepší, Němci byli srabi, co se nás báli a rozhodně by prohráli, protože by pořád dokola a dokola posílali masy vojáků na naše "nedobytné" bunkry, ale vyjádřím se k těm ordnerům.

Nevím, kde jsi viděl, že by ordneři (lépe řečeno Schutzdienst, popř. Freikorps) utíkali po mobilizaci čs. armády. Možná jsi spíš myslel, že utíkali z čs. armády, než před ní. To potom ano. Hned po mobilizaci docházelo k masovému opouštění posádek, odmítání nástupu k útvarům a to vše za situace, kdy se naše generalita snažila Němce umisťovat do týlových jednotek, popř. jednotek na Slovensku, kde přece jen byli Němci dál od hitlerovské propagandy. Jinak jen tak mezi námi - armáda se do boje s henleinovci příliš nedostala, tuto špinavou práci za ní udělaly jednotky SOS, které v mnohých případech dostaly vinou špatné organizace pěkně na pr..zadek. Armáda se statečně mobilizovala, aby se zastavila na linii opevnění, tam vydržela do 1. října a pak se zase s brekem stáhla (to bylo samozřejmě politické rozhodnutí).

Snad jediné vystoupení proti henleinovcům ze strany armády bylo na Varnsdorfsku, Karlovarsku, Chebsku a Ašsku, kde se dobrovolnické jednotky samozřejmě stáhly před armádní těžkou technikou, protože Schutzdienst (a koneckonců i Freikorps) byl velice špatně vyzbrojen a jít s loveckými puškami na obrněné automobily a tanky považuji i já za šílenství a nedivím se, že armáda "vydobyla" tak snadné vítězství. Nicméně tam, kam armáda nevstoupila, si Němci dělali, co chtěli, protože SOS jim i přes veškerou odvahu a obětavost jejích členů nebyla schopna vzdorovat a pokud je mi známo, tak např. Rumburk a většina Šluknovského výběžku nebyla nikdy dobyta čs. jednotkami zpět.

Takže aniž bych chtěl tyto bojůvky nějak heroizovat a zvyšovat jejich bojovou kvalitu, která nebyla a vlastně ani nikdy nemohla být tak dobrá jako kvalita SOS, tak nelze říci, že by se jednalo o nepodstatnou vojenskou sílu. Taky bych nepodceňoval vědomosti německé rozvědky o našich opevněních. Ono je něco jiného, když Hitler mluví někde ve štvavém projevu a něco jiného, když se plánuje přesná vojenská akce. Právě znalost čs. opevnění byla předností německé armády a důkazů o tom existuje dost.

Tvrdit, že Němci o tom nevěděli nic, je absurdní. Stačí si přečíst nějakou knihu od Oty Holuba, která se zabývá zpravodajskou problematikou a zjistíš, že Němci toho spíš víc věděli, než nevěděli. Problém tvé argumentace je, že si v ní odporuješ. Nejdříve tvrdíš, že jsme se měli bránit (a že bychom se ubránili), protože Hitler by na nás nikdy nezaútočil (což je v přímém ozporu s plánem Grün, jak ho tady zveřejnil Kajlos) - tudíž bychom nemohli být nazváni agresory a posléze tvrdíš, že bychom se ubránili, protože německá armáda byla vlastně banda srabů a blbců v jednom, co by nedokázala rozdrtit naší "nepřekonatelnou" armádu. Nicméně zase trochu zapomínáš na politický kontext a dohru celé záležitosti - i kdyby jsi měl obrovskou čirou náhodou pravdu, že bychom se ubránili.

Podle mě nás Hitler díky své obratné propagandě, manipulaci a nátlaku dostal s pomocí německé menšiny do situace, kdy jsme mohli volit jen menší zlo, kdy se Beneš rozhodl jít cestou, jakou se rozhodl jít. Problém ale nebyl až v roce 1938, ale v letech předcházejících. Už v roce 1935 měla čs. vláda začít pracovat na tom, jak zakázat SdP a především na tom, jak zlepšit životní podmínky Němců v pohraničí a ukázat jim, že s námi se budou mít lépe než v říši. Tady vidím ten zásadní zlom. Čs. vláda se na Němce alibisticky vykašlala, naivně uvěřila prohlášením Henleina o státotvornosti SdP a pak už bylo pozdě udělat cokoli.

V roce 1937 dali ČSR poslední šanci německé strany v čele se soc. demokracií v rámci tzv. novoaktivismu, ale na to se Švehlova vláda vykašlala úplně, přestože tento směr, představovaný Wenzelem Jakschem, měl své výsledky. Bohužel realita byla taková, že zatímco demokratičtí Němci nedostali ani svůj vlastní pořad v čs. rozhlase, SdP využívala masivního propagandistického vysílání z Německa, zatímco Rudolf Beran viděl v Henleinovi a Sebekowském umírněnější křídlo SdP a plánoval s nimi námluvy.

Sečteno a podtrženo - neměli jsme šanci, ať se to vzalo, jak se to vzalo, bojovat jsme měli, ale vše nelze házet na Beneše. Mnohem více vinné jsou předmnichovské vlády, které nedokázaly rázně postupovat proti henleinovcům v pohraničí. A i o tom měl být tento článek.

Jinak seznamte se někdo s tím, jak teda nejen Kožené krky dobývaly v pětačtyřicátém Okinawu. Tam uvidíte, jak by se vedlo Němcům proti nám.Při tom čtení nezapomínejte, že Amíci měli strašnou převahu v technice, absolutní ve vzduchu a že Japonci neměli naše bunkry a spousta jejich dělostřelectva nebyla chráněná. Japonci neměli žádné zázemí, žádné dílny, fabriky, byl to ostrov, nedostali žádné posily...

KAJLOS [2010-10-26 15:27:47]: Oster to konkrétně plánoval, ale nebyl zdaleka sám. Němečtí důstojníci, to byla dost často šlechta, která měla k Hitlerovi vrozený odpor. Na Hitlera bylo za celou dobu války připravováno já teď nevím přesně kolik, ale několik desítek atentátů!!!! Měl štěstí jako bejk.
Plán Zelený jsem četl ve zcela jiném znění, ale prakticky totéž.
Tady jsem se ovšem nikde nedočetl o Henleinově úloze, o nutnosti vítězství do tří týdnů... Žádné shromažďování vojsk u hranic, aby Československo nestihlo mobilizovat. Tady taky stojí to, že jednotky měly útočit jedna po druhé, Hitler vůbec netušil co jsou čs. pevnosti zač. To by byl prostý masakr. Obejít z týlu, už tato slova svědčí o tom, že Hitler se neráčil seznámit s tím, že ty pevnosti a celý systém nemá čelo ani týl, ale soustavu palebných sektorů, do kterých se nedalo vlézt ani zepředu, ani zezadu, ani zboku, parašutisté byli v plenkách... Co chtěl dělat se svým taktickým letectvem proti čs. opevnění nechápu.
To byl byl šok, kdyby někde někdo z Němců šel z týlu!
Jinak Němci už měli i dost Lt.38, naše tanky tvořily asi polovinu jeho tankové vozby při útoku na Francii, pokud pomineme stroje Pz.I, což byl špatně pancéřovaný nosič kulometů.
Ještě při začátku Barbarossy bylo procento českých tanků ve Wehrmachtu svinsky vysoké. Jenže proti nim stály mnohem vyspělejší tanky ruské, s kterýma ovšem ti idioti jaksi neuměli zacházet... To jsme už někde jinde.

OSTEROVO SPIKNUTÍ V ROCE 1938
autor knihy: Terry Parssinen

Autor nás seznamuje s celou řadou neznámých skutečností, např. s údernou četou, čítající 50–60 mužů, která měla proniknout do říšského kancléřství a zatknout a zabít Hitlera.
Spiklenci se předem dohodli, že jakmile Hitler vydá rozkaz přepadnout Československo, spiknutí bude zahájeno.
Celá akce byla podrobně připravena, mapka ukazovala terče jednotlivých útoků v září 1938 i rozmístění německých armád v té době. Autor popisuje i demonstrace berlínského obyvatelstva proti chystané válce, které se mnoho mužů i žen bálo. Ve zvláštních kapitolách jsou v knize popsány Hitlerovy projevy 12. a 26. září, oba zaměřené proti prezidentu Benešovi.
Dne 27. září se sešel K. H. Frank s admirálem Canarisem a podplukovníkem Groscurtem. Frank informoval oba vysoké funkcionáře o jeho rozmluvě s Hitlerem, který mu rozkázal, aby přivedl československého prezidenta živého, aby ho mohl osobně pověsit. Autor rovněž uvádí činnost československého vyslance v Londýně Jana Masaryka.
Podrobně, zejména v závěrečných kapitolách, je vysvětleno, jakou vinu na ztroskotání plánů spiklenců měla britská vláda a zejména její předseda Chamberlain.
V Berlíně drama vrcholilo 28. září, kdy velitel přepadového oddílu Hein již úderné četě rozdal zbraně před útokem na říšské kancléřství. Téhož dne italský vyslanec v Berlíně B. Attolico přinesl rozhodnutí Mussoliniho navrhnout velmocenskou konferenci. Hitler s tím souhlasil a celý plán spiknutí se tím zbortil.
Parssinenova kniha ukazuje na jedné straně statečnost a odhodlanost odpůrců nacionálního socialismu, na druhé straně prozrazuje, jak plány spiklenců byly nedokonalé, někdy až naivní. Dokumenty rovněž ukazují nerozhodnost a nakonec i zradu britské politiky, která měla hlavní vinu na tom, že se odvážný plán zabránit druhé světové válce zhroutil. Teprve po pěti letech války s padesáti miliony obětí protihitlerovská koalice porazila nacistické Německo.

Jinak v článku níže jsem zapomněl napsat, že děda byl do konce svého života skálopevně přesvědčen, že by jsme se německu v době mobilizace ubránili o jiných názorech říkal že to jsou jenom připosr... tlachy lidí co o tom pořádně nic nevěděli a hlavně to nebyli vojáci - tito lidé pak brečeli u půllitru piva a omlouvali rozhodnutí našich tehdejších politiků.

Ještě k našemu opevnění - jeho progresivita a kvalita vysoce převyšovala francouzskou Maginotovu linii. Němečtí výsadkáři, kteří byli nasazeni při útoku na Západ, v Belgii tvrdili, že proslavená a legendární pevnost Eben Emael byla proti čs. opevnění "dětská hračka."

Jak píše Hammer existuje teoretická možnost, že by se proti Hitlerovi vzbouřili po neúspěšném útoku na Československo jeho vlastní důstojníci. To skutečně plánoval tehdejší podplukovník Hans Oster z výzvědné služby Abwehr. Pak bychom svou rozhodností možná zabránili vzniku 2. světové války, holokaustu... (ale to jsou jenom teorie). Oster byl rozhodným odpůrcem nacistů, pracoval proti nim "zevnitř". Varoval před německým útokem například Nizozemce (na konci války ho nacisté popravili)

Francii se mnichovská dohoda rychle vymstila. "Německo s radostí zařadilo do sestavy wehrmachtu naše tanky LT vz. 35 a s nimi úspěšně útočilo na Francii v roce 1940. Výzbroj a výstroj československé armády pro 42 divizí na bojových stavech byla pro wehrmacht vítanou posilou. Po vzniku protektorátu navíc vzrostla zbrojní výroba říše o 26 procent.

Můj děda - budiž mu země lehká, jako důstojník a voják z povolání tehdejší československé armády do své smrti nemohl zapomenout jak říkal na " ZRADU " tehdejších politiků a pokládal to za jeden z nehorších a nejpotupnějších okamžiků jeho života. Babičce pak řekl, že z tohohle rozhodnutí se náš národ nejméně 100 let nevzpamatuje. Pamatuji si že mi jako malému klukovi na mnohé dotazy o válce vyprávěl: Pamatuj "RADĚJI ZEMŘÍT SE ŠAVLÍ V RUCE A HRDOSTÍ V SRDCI NEŽ ŽÍT V HANBĚ S NAVŽDY STAŽENÝMI KALHOTAMI."

Válečná armáda a nástupový plán

Počty válečné armády po ukončení mobilizace dosáhly 1 128 000 osob, z toho 48 000 důstojníků a 9 000 rotmistrů. Armáda se následně skládala z 12 hraničních oblastí, 21 divize, 1 okrsku, 4 rychlých divizí, 2 skupin v síle divize a jedné skupiny v síle brigády, tvořících 4 armády a zálohu hlavního velitelství. K vedení boje mohla využít téměř 350 tanků, 5 000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů. Kromě toho k 23. září bylo stavebně dokončeno a z velké části i vyzbrojeno 263 těžkých objektů a 9632 objektů lehkých.

Pro řízení vojenských operací na strategické úrovni bylo určeno Hlavní velitelství, které vzniklo současně s vyhlášením mobilizace v noci 23. září. Jeho předsunutý sled se okamžitě přemístil do Klánovic u Prahy. Dne 26. září večer se přesunulo do Vyškova a jeho jednotlivé složky se rozptýlily ve městě a po okolních obcích. Hlavní velitel armádní generál Ludvík Krejčí (1890 - 1972) sídlil společně s operačním oddělením štábu na zámku v Račicích u Vyškova.

Na základě rozboru 2. (zpravodajského) oddělení štábu Hlavního velitelství ze dne 25. září byla za nejnebezpečnější považována možnost vstřícného úderu ze severu přes Liberec a z Horního Rakouska přes jižní Čechy (s navazujícím prostorem Jihlavska) s následnou možností odříznutí jádra I. armády postupem protivníka na Pardubice a Havlíčkův Brod. Odhadovalo se, že německé velení v této době již upustilo od původní myšlenky položit hlavní důraz na vstřícný postup svých vojsk z Dolního Rakouska a Horního Slezska a zaměřilo se spíše na úder směrem do Čech. Vzhledem k tomu došlo k přijetí upravené varianty XIII nástupového plánu VII, spočívající v posílení uskupení čs. vojsk severních a jižních Čechách a rovněž tak na jihozápadní Moravě, na úkor svazků původně předurčených pro obranu severní a zejména jihovýchodní Moravy, za současného využití záloh Hlavního velitelství. Posunutí těžiště obrany směrem na západ neznamenalo, jak se někdy uvádí, příklon k obraně pohraničí, ale bylo reakcí na předpokládané soustřeďování německých vojsk v Horním Rakousku, Bavorsku a Lužici.

Berlín, 30. května 1938

Válka na dvou frontách s hlavním úsilím na jihovýchodě
(strategický plán "Zelený")

1. Politické předpoklady

Je mým nezměnitelným rozhodnutím v blízké budoucnosti vojensky rozbít Československo. Je úkolem politického vedení vyčkat nebo přivodit vhodný okamžik z hlediska jak politického, tak vojenského.

Nevyhnutelný vývoj situace v Československu nebo jiné politické události v Evropě poskytující náhle příznivé okolnosti, které se již nemusí opakovat, mě mohou přimět k včasnému jednání.

Správná volba a rozhodné využití příznivých okolností je nejjistější zárukou úspěchu. Proto by přípravy měly být započaty okamžitě.

2. Politické možnosti pro zahájení operace

Pro zamýšlený útok jsou nezbytnými následující předpoklady:

1. Vhodná zjevná záminka a s ní
2. Postačující politické ospravedlnění
3. Nepřítel neočekávající akci a nalézající se ve stavu co nejmenší připravenosti

Nejvýhodnější jak z hlediska vojenského tak z hlediska politického by byla blesková akce jako následek incidentu, který by Německo podrobil neúnosné provokaci a který by v očích přinejmenším části světa poskytoval mravní ospravedlnění vojenské odvetě.

Navíc musí být jakýkoliv diplomatický pokus předejít válce znemožněn náhlou akcí z naší strany, neočekávanou svým načasováním i šíří, než bude nepřítel natolik vojensky připraven, že nebude moci být zaskočen.

3. Závěry pro přípravy plánu "Zelený"

1.

Pro vojenskou akci je podstatné nejvyšší využití momentu překvapení - jako nejdůležitějšího faktoru vedoucího k vítězství a dosaženého pomocí příslušných předběžných opatření již v době míru - a neočekávaná rychlost akce. Tehdy je důležité vytvořit během prvních dvou či tří dnů situaci, která nepřátelským státům, které si přejí zasáhnout, demonstruje beznadějnost českého vojenského postavení a také podnítí ty státy, které mají územní požadavky vůči Československu okamžitě je vznést. V tomto případě může být očekávána intervence Maďarska a Polska proti Československu, obzvláště pokud se bude Francie, následkem toho, že Itálie je jednoznačně na naší straně, obávat nebo alespoň zdráhat rozpoutat evropskou válku zásahem proti Německu. Pravděpodobně lze očekávat pokus Rusů poskytnout Československu vojenskou pomoc, obzvláště svými leteckými silami. Pokud nebude konkrétních úspěchů dosaženo v pozemních operacích během prvních několika dní, vyvstane zajisté evropská krize. Tato skutečnost by měla velitelům všech hodností dávat podnět k odhodlané a neohrožené akci.
2.

Válečná propaganda musí na jedné straně zastrašit Čechy hrozbami a snížit jejich schopnost odporu; na druhé straně musí naznačit národním a rasovým skupinám [v Československu], jak naše vojenské operace podpořit a jak ovlivnit neutrální skupiny v náš prospěch. Další instrukce a určení vhodného okamžiku jsou vyhrazeny mně.

4. Úkoly Wehrmachtu

Příprava Wehrmachtu se bude provádět podle následujících principů:

1.

Celá váha všech sil musí být použita proti Československu
2.

Na západě bude ponechána minimální síla jako kryt našeho týlu, pokud se to ukáže nezbytným; ostatní hranice v Evropě, s Polskem a Litvou budou vybaveny pouze pro obranné úkoly; jižní hranice bude nadále pozorována
3.

Armádní útvary schopné rychlého nasazení musí zaútočit na hraniční opevnění rychle a energicky a musí vytvořit průlom do Československa v jistotě, že převážná část mobilní armády přispěchá nejvyšší rychlostí.

Přípravy pro tuto akci budou provedeny takovým způsobem, aby armádní formace nejschopnější rychlého pohybu překročily hranici v stanoveném čase současně s průnikem Luftwaffe, než si nepřítel bude moci povšimnout naší mobilizace.

Za tímto účelem bude časový rozvrh navrhnut společně armádou a Luftwaffe s hlavním štábem a předložen mi ke schválení.

5. Úkoly pro jednotlivé složky armády

1.

Pozemní vojsko

Základní princip překvapivého útoku na Československo nesmí být ohrožen dobou nevyhnutelně nutnou na přepravu převážné části pozemní armády po kolejích a rychlejší rozvinutí Luftwaffe nesmí zůstat nevyužito.

Prvním úkolem pozemní armády je proto provést co nejvíce útočných výpadů současně s útokem Luftwaffe.

Tyto útočné výpady, organizované ve shodě s úkoly pozemní armády, se musejí skládat z jednotek, které mohou být nasazeny rychle díky své blízkosti hranici, motorizaci a zvláštní připravenosti.

Účelem těchto útoků musí být vytvoření četných průlomů do české linie opevnění ve strategicky příznivých směrech, aby jimi bylo možno postupovat dál nebo napadnout [nepřítele] z týlu. Pro zajištění úspěchu je důležitá spolupráce s populací sudetských Němců při hranicích, s dezertéry z české armády, s výsadkáři a letecky dopravovaných jednotek, a s jednotkami sabotérů.

Pozemní armáda má za úkol zmařit české obranné plány, zamezit ústup české armády na Slovensko, přinutit ji k bitvě a porazit ji a rychle okupovat Čechy a Moravu. Za tímto účelem musí bát proveden nejsilnějšími mechanizovanými a obrněnými jednotkami průnik do srdce Československa, využívajíc prvních úspěchů útočných výpadů a činnosti Luftwaffe.

Ochrana týlu na západě musí být omezena kvantitativně i kvalitativně podle nynějšího stavu opevnění.

Jestli budou jednotky určené pro tento účel ihned přesunuty k západní hranici nebo prozatím drženy stranou, bude určeno mým zvláštním nařízením.

Musí však být provedeny přípravy k zabezpečení přepravy jednotek na západní hranici, dokonce i během strategického soustřeďování [vojsk] na plán "Zelený". Nezávisle na tom musí být první bezpečnostní posádky improvizovaně utvořeny z inženýrů a jednotek pracovních armádních sborů, toho času zaměstnaných na stavbě opevnění.

Zbývající hranice, stejně jako východní Prusko, budou chráněny pouze slabě. Podle politické situace však musí být připravena přeprava části aktivních vojsk ve Východním Prusku po moři do Říše.
2.

Luftwaffe

Zatímco na západní hranici budou pro obranné účely ponechány minimální síly, hlavní síla Luftwaffe bude použita pro překvapivý útok proti Československu. Hranice bude vzdušnými silami překročena ve stejný okamžik jako prvními jednotkami pozemního vojska (viz. bod 5a). Nejdůležitějším úkolem Luftwaffe je zničení českých vzdušných útočných sil a jejich zásobovacích základen v nejkratším možném čase, předejít jejich zapojení a případně také zapojení francouzských a ruských leteckých sil, v boji proti německé armádě během jejího rozvinutí a vpádu a [v boji proti] německému Lebensraumu.

Ochromení mobilizace, kontroly nad civilními záležitostmi a velení ozbrojených sil, stejně jako zpoždění rozvinutí české armády útoky na její komunikační systém a na centra mobilizace a vlády, budou také životně důležité pro počáteční úspěch armády. Kde by v českém pohraničí mohla silnější česká armáda nebo hloubka obranného systému znejistit rychlý a úspěšný průlom německé pozemní armády, musí být zajištěno přiměřené nasazení leteckých sil.

Pokud to průběh událostí vyloženě dovolí, československá průmyslová centra by měla být zachována.

Odvetné útoky na obyvatelstvo podléhají mému rozhodování.

Hlavní centra protivzdušné obrany budou organizována v Berlíně, průmyslovém regionu středního Německa a v oblasti Porůří, a budou od nynějška postupně nenápadně připravována.
3.

Námořní síly

Námořnictvo se operace armády zúčastní zaměstnáním dunajské flotily. Zatímto účelem je flotila podřízena veliteli ve štábu armády.

Pokud se týče chování námořních sil, nejdříve budou provedena opatření, která budou vypadat jako nezbytná pro zabezpečení Severního a Baltského moře proti překvapivé intervenci jiných evropských států. Tato opatření budou omezena na absolutně základní kroky. Musí být zajištěno jejich utajení. V tomto hraje rozhodující úlohu vyhnout se všem činnostem, které by mohly negativně ovlivnit politický postoj evropských mocností.

6. Úkoly válečného hospodářství

Ve válečném hospodářství je hlavní věcí aby ve sféře zbrojního průmyslu bylo umožněno maximální nasazení vojsk díky zvýšeným dodávkám.

Během vojenských operací je důležité přispět ke vzrůstu celkového hospodářského válečného úsilí rychlým sbíráním informací o důležitých [československých] továrnách a jejich co nejrychlejšímu opětovnému spuštění.

Za tímto účelem pro nás bude, pokud to vojenské operace dovolí, velmi důležité ušetřit česká průmyslová a strojírenská zařízení.

7.

Veškeré přípravy sabotáží a povstání budou realizovány hlavním štábem armády. Budou nachystány ve shodě a podle požadavků wehrmachtu, tak aby se jejich provedení v místě i čase shodovalo s operacemi pozemního vojska a Luftwaffe.

PIM-BURGER [2010-10-24 17:19:16]: DANIK [2010-10-24 12:25:05]: "No Daníku, myslím, že nejsi jediný, kdo by si měl poopravit své znalosti - takový hammer je také dobrý příklad.:-))"

Já bych řekl, že to je nějaký Pim Burger. Pan Čvančara je historik vysoce důvěryhodný a další jako Karel Richter a podobní rovněž a archivy také hovoří jasně - ale zcela jinak než ty.
Satelity Německa by do ničeho bez Německého úspěchu nešly. Neměly na to prostě vojensky. Slováci byli za tři dny na svých místech v čs. armádě, na to jsi poněkud zapomněl. O Polácích je zbytečné si zmiňovat, jako armáda nestáli za nic. Becko nebo jak se jmenoval měl plnou hubu keců, ale skutek utek.
Ordneři a další Henleinovy gardy zdrhly do Německa jakmile čs. armáda mobilizovala!
Německo bylo po první světové válce zemí v troskách. Versaillský mír to byla spíše francouzská brutální šikana Německa, která vedla k jeho ekonomickému dalšímu úpadku, Německá ekonomika nešla po první světové válce nahoru, protože všecko co Němci vyprodukovali, museli platit vítezným mocnostem. Pak došla krize a ta byla hodně tvrdá. zasáhla všecky. Bohaté Československo (spíše hodně bohaté Čechy a hodně chudé Slováky) ale o to víc Německo a to Francie ještě víc začala tlačit na placení. To jsou historická fakta. Proto se v ponižovaném Německu dostal k moci magor, jako byl Hitler. Proto si takový chytrý národ zvolil takové hovado. Od té doby mají Němci jedno nové přísloví: hlas lidu, hlas dobytka!
On totiž říkal Němcům to, co byla pravda a měl svoje rychlé řešení, což byla ovšem jedna velká ekonomická utopie. Vsázel všechno na kartu zbrojení, protože věděl, že svět si nebude chtít za každou cenu nechat zopáknout první světovou válku s jejíma do té doby nepoznanýma masovýma hrůzama. ČSR šlo jako vyspělý stát z výkonem ekonomiky dolů, ale Německo šlo na držku jako stát vyjedený, poničený a drancovaný!!!
Československo, znovu to musím Pim Burgerovi pakovat, se podílelo na světovém obchodu se zbraněmi 40%!!!! My jsme byli světová zbrojnice hned po SSSR, ale o tom se tak moc tehdy nevědělo a on hlavně moc ven neprodával. Jeho zbraně byly prostě šroty.
Jen jistý generál Heinz Guderian byl v roce 1932 na návštěvě jednoho Charkovského traktorového závodu, kde se měsíčně vyrábělo více tanků, než v celé zbylém světě dohromady. Evropa Hitlera nikoliv neoprávněně považovala za hráz proti mocnému zlu povstávajícímu na východě.
Že jsme v roce 1938 byli na pouhých 106% z roku 1913 znamená jako co? Náš dějepis učí, jak Rakousko Uhersko bylo státem prohnilým a kdesi cosi, jak nás poněmčování ničilo. Ale že jsme byli desátou nejvyspělejší zemí na světě už v roce 1920, to jsme toho za ty dva roky samostatnosti stihli, co? Houby s octem, my jsme se v Rakousko-Uhersku chovali přesně tak prasácky nacionalisticky jako Slováci v Československu. Jenže my jsme měli, kdežto Slováci kulové! :D
Tehdejší krize v roce 1939 nebyla takovou selankou jako krize dneska. Tehdy nebyly žádné finanční rezervy ani další opatření proti takovým zcela novým neřádům, proto se z té krize svět hrabal pomalu, ale celý svět, nejen bohaté Československo. I válkou a válečnými reparacemi šroubovanými Francií více a více zbídačené Německo.
Hitler v Německu zavedl státem řízené plánovité hospodářství, přesně jako SSSR. Jeho snažení směřovalo k válce, jinak se taková ekonomika nemohla dlouho udržet. Vybudoval síť dálnic, tím dal Němcům práci a získal si je na svoji stranu. Jenže zemi přivedl na pokraj bankrotu. Zabral chudé Rakousko, ale to vyždímal v cuku letu. Zbrojnice Evropy a jediná armáda, která mu mohla přerazit hnáta, stály na východ od něj. On sám vymyslel plán Zelený, jeho generálové proti němu všichni protestovali. Buď tak hodný Pime, už si ho přečti, to psal sám Fuhrer, ne nějaký Hammer. A Fuhrerovo slovo bylo v Německu zákon. Až si ho konečně ráčíš přečíst, hoď sem omluvu. Pak si přečti něco o Guderianovi, tam zjistíš od profíka a skutečného odborníka, jak by Němci dopadli na našich hranicích zcela přesně.
Německo bylo podporováno nějakými americkými Němci, což byl flus do moře. Německo ale bylo po nástupu Hitlera podporováno masově SSSR a to dodávkami surovin, žrádla, výcvikem tankistů, letců... Stalin věděl, co je Hitler zač a použil ho jako nástroj pro rozpoutání války mezi kapitalistickými státy, aby mohla vítězná DRRA vpochodovat do Evropy a celého světa jako osvoboditel a zavést diktaturu proletariátu. Jak to stojí v cílech bolševika.

S tím kde a jaké jsme měli peníze nevím. Každopádně postavit kolem celých hranic souvislý betonový pás metr a půl hluboký, asi 80 cm široký a co cca 60 cm od sebe ocelový U nosník svařený k sobě vysoký jeden metr, to by si dnešní ekonomika nemohla dovolit už vůbec. A to mluvíme pouze o jednom druhu zátarasu, nemluvíme o samotných pevnostech, jejich výzbroji - někde jsou přesná čísla co to celé stálo v hodně tvrdé české koruně. Tak nám Němci y prachy asi neblokokovali nebo co, což klidně mohli, kdyby tomu tak bylo.
Já jsem neřekl, že bychom je převálcovali ekonomicky - to řekl sám Fuhrer. Přečti si už konečně ten Fall Grunn. Boje mohly trvat max tři týdny. Pak si prostuduj proč měl Dolfa takový požadavek a piju dobrou skotskou co pil Cowley - Grand'sku. :D
Jeho oficiální tlachy a tajné porady byly nebe a dudy. Přečti si pana Čvančaru, jak se Hitler klepal ještě v březnu 1938, když měl obsazovat ČSR, jak křísil Háchu aby hlavně podepsal a jak skákal radostí a křičel: doběhl jsem ho, doběhl jsem ho! Vyhrožoval bombardování Prahy, ale neměl ani čím. Kdyby se čs. armáda postavila na odpor, Talvisota by byla hadr.
Větší nesmysl jsi nečetl, protože holt Ferda Brablenec a slabikář nic takového neřeší. :D Dělám si srandu. Jen jsi četl kdysi cosi a pak nic a trváš na tom, co o tom víš.

To, co jsem přečetl nebyly nějaké zápisky nějakých generálů. Kdyby jsi si ty nějaké zápisky nějakých německých generálů totiž přečetl ty, tohle by jsi nenapsal. To byli moc nabubřelí pánové (výjimka byl Guderian) a ti si nebrali servítky.

Že by Hitler nezaútočil, kdyby Beneš nebyl posera, nejsou moje domněnky, ale Hitlerův zcela podělaný Fall Grunn a neexistence jakéhokoliv jiného reálného plánu na přemožení Československa. Furt jsme u toho samého: mě říkáš, že čtu ale nevím, ty evidentně nečteš ale víš. Nějaké divné, co?

Jo, Hitler byl magor, zaútočit mohl, ale to by byla poslední věc, co by ve svém politickém životě udělal. Pak by ještě asi sedm roků musel tahat mrtvoly německých vojáků z Krušných hor a Šumavy na kárce do Německa a start se o hromady šrotu, jaký mají v které sběrně kurz za železo.

Jestliže němečtí generálové všichni jako jeden muž napíší, že systém čs. opevnění byl pro ně tuze mrazivým překvapením, věřím jim a ne tobě. Podívej se, jak pracovali ordneři dobře, jaké zprávy dodávali do rajchu. Byli to připosraní magoři, téměř všechno si vymýšleli.
Chlapče chlapče, tvůj strach z boje v minulosti je opravdu velký, jen ho tady nedávej tak najevo.
330 000 vlastenců jako ovce na popravištích, to je jako malá cena? V boji bychom nikdy takové ztráty neměli.
Že by Němci neměli 100% ztráty? Pokud by se dostali do systému ŘOPíků, tak ano, odtud by už neutekli ani kdyby sebevíc chtěli. Běžte se na to někdy podívat, kde Řopíky byly, uvědomte si že to byla holá pláň a nebylo se kde skrýt a současně na vás mířily na těch nejméně exponovaných místech nejdále od ŘOPíků uprostřed mezi nima nejméně tři hlavně kulometů přímé palby a vy byste museli přes drátěné překážky do další vlny ŘOPíků... Asi vítr, Máchale!
Příliš se snažíme omlouvat neomluvitelné.