STANOVISKO OMBUCMANA K DANĚNÍ VP:
Veřejný ochránce práv
JUDr. Pavel Varvařovský
V Brně dne 8. února 2011
Sp. zn.: 225/2011/VOP/JB
Vážený pane Gottliebe,
dne 12. 1. 2011 mi bylo doručeno Vaše podání, ve kterém žádáte o ochranu
před zdaněním výsluhových náležitostí zákonem, kterým se mění zákon č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou se mimo jiné
vypouští v prvním odstavci ustanovení § 4 písmeno o), dle kterého byly od daně
osvobozeny výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání
a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních
předpisů. Osvobození od daně se s účinností od 1. 1. 2011 vztahuje pouze na
přídavek na bydlení u vojáků z povolání.
Nejprve mi dovolte, abych Vás blíže seznámil s mou působností vymezenou
zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“). Veřejný ochránce práv působí k ochraně
osob před jednáním úřadů a dalších institucí státní správy, pokud je v rozporu
s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy,
nebo jsou-li tyto instituce nečinné. Mezi instituce, které jsou z mé působnosti
výslovně vyňaty, patří i Parlament České republiky, který příslušnou novelu přijal.
Pokud jde o mé možnosti působit ke změně zákona či jiného právního
předpisu, zákon mi nedává příliš široké pravomoci. Podle ustanovení § 22 citovaného
zákona jsem oprávněn doporučit vydání, změnu nebo zrušení právního nebo
vnitřního předpisu. Doporučení se podává úřadu, jehož působnosti se předpis týká,
nebo vládě, pokud jde o zákon, nařízení či usnesení vlády. Nejde však
o kvalifikovanou zákonodárnou iniciativu, tedy právo předkládat návrhy zákonů přímo
do Poslanecké sněmovny. Jedná se pouze o nezávazné doporučení příslušnému
úřadu či vládě, přičemž zmíněné subjekty doporučení ochránce mohou či nemusí
akceptovat. Přímá zákonodárná iniciativa je dle Ústavy ČR svěřena pouze poslanci či
skupině poslanců, Senátu, vládě, resp. krajskému zastupitelstvu. K výše popsanému
doporučení ovšem přistupuji pouze tehdy, považuji-li takový postup za žádoucí
a nezbytný pro zkvalitnění výkonu veřejné správy či v zájmu ochrany základních
lidských práv a svobod.
Vzhledem k tomu, že Váš podnět nesměřuje proti nezákonnému či jinak
nesprávnému postupu konkrétního úřadu spadajícího do mé působnosti, nemohu
Vám být bezprostředně nápomocen. Dovolím si jen v obecné rovině poznamenat, že
Váš výsluhový příspěvek bude od účinnosti výše uvedené novely (převážná část
ustanovení 1. 1. 2011) nově zdaňován jako tzv. ostatní příjem podle ustanovení § 10
zákona o daních z příjmu, a to v tomto případě srážkou zvláštní sazbou daně ve výši
15 %. Jelikož novela reguluje vztahy až od své účinnosti, nic prozatím nenasvědčuje
tomu, že by se jednalo o tzv. pravou retroaktivitu.1
V této souvislosti mi dovolte zmínit, že Vaše možnosti, jak zvrátit dopady výše
uvedené novely, jsou v teoretické rovině v podstatě dvě.
Předně je možné domáhat se změny stávající právní úpravy. Se svým
konkrétním návrhem je třeba obrátit se přímo na subjekty tzv. zákonodárné iniciativy,
kterými jsou poslanci, Senát, vláda, resp. krajské zastupitelstvo.
Druhou možností je pokusit se přes Ústavní soud docílit zrušení platné právní
úpravy s poukazem na nepřiměřený zásah do základních práv zaručených Listinou
základních práv a svobod, event. se poté obrátit na Evropský soud pro lidská práva
(ESLP), který již v rozsudku Bucheň proti České republice (stížnost č. 36541/97)
ze dne 26. 11. 20022 konstatoval, že výsluhový příspěvek je majetkovým právem
ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a v dané věci
rozhodl o porušení článku 14 Úmluvy ve spojení s článkem 1 Protokolu č. 1. Před
těmito kroky je ale třeba vyčerpat ostatní možnosti obrany a vše důkladně
konzultovat s advokátem, jelikož se jedná o velmi komplikovanou a nejednoznačnou
otázku. Citované rozhodnutí ESLP je ovšem založeno na rozdílném zacházení
různých kategorií vojáků ve vztahu k vyplácení výsluhového příspěvku, aniž by bylo
objektivně a rozumně zdůvodněno. Obecně je ovšem předmětné rozhodnutí
založeno na skutkově odlišných okolnostech, a především nikterak neřeší otázku
event. zdanění vyplácené výsluhy.
S pozdravem
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r.
(dopis je opatřen elektronickým podpisem)
Příloha
Informační leták
Údolní 39
602 00 Brno
tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112
1 V tomto směru se ostatně vyjádřil i Ústavní soud České republiky v rozhodnutí Pléna ze dne 28. února 1996,
Pl. ÚS 9/95: „Aby se jednalo o retroaktivitu, musel by zákon odejmout, resp. zrušit nárok na výsluhový příspěvek
zpětně, ke dni jeho přiznání, přičemž by již vyplacené částky musely být vráceny. Napadený zákon výslovně
stanoví, že nesplňuje-li příslušná osoba nově upravené podmínky pro přiznání výsluhového příspěvku nebo
splňuje-li podmínky pro přiznání příspěvku v nižší částce, sníží se ode dne účinnosti zákona tento příspěvek na
výši odpovídající zápočtu doby zaměstnání nebo se jeho výplata zastaví. Zákon tedy zcela jednoznačně stanoví
svou účinnost do budoucna a je z tohoto hlediska v souladu s ústavním pořádkem České republiky.“
2 V češtině je dostupné např. na oficiálním serveru českého soudnictví www.justice.cz v sekci Ministerstvo
spravedlnosti. Přesný odkaz je:
http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=390&d=11332