Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

JAK DÁL PROTI DANĚNÍ VÝSLUHOVÝCH PŘÍSPĚVKŮ ?

Vážení veteráni současní i budoucí. Škrty ve státním rozpočtu došlo i na danění výsluhových příspěvků příslušníků ozbrojených sborů, hasičů a AČR. Je tento stav korektní či nikoli? To je otázka, kterou zatím nikdo definitivně nezodpověděl. MF Kalousek se velmi rafinovaně "naboural" do stávajícího systému vyplácení VP daňovým zákonem. Překonal tak někdejší Langrův zákon, který snížil valorizace na 50% předchozích. Co udělají mocipáni příště??? Dle jednoho právního názoru, který je na Facebooku, ve skupině "Výsluhy versus právní stát", se jedná o narušení ústavního pořádku ČR a neoprávněný zásah státu do v minulosti nabytých majetkových práv. Včera jsem požádal Kancelář veřejného ochránce práv o sdělení stanoviska k této věci. Jakmile jej obdržím, podám zde informaci. Ladislav GOTTLIEB, policejní rada v.v.
GOTT :: Datum založení: 12. 01. 2011 :: celkem 84 komentářů

 
Nejste přihlášen.

Do komentářů je možné vkládat obrázky umístěné kdekoli na internetu a videa z youtube.com; stačí před odkaz, na němž je obrázek/video umístěno, vložit příkaz IMG:/YT: (tedy například takto – IMG:https://www.policista.cz/files/obrazek.jpg, respektive YT:https://www.youtube.com/watch?v=v54xqBRqWFA).

Vložené komentáře mohou být skryty, pokud budou zcela mimo téma, nebo odstraněny, pokud budou v zjevném rozporu s právním řádem ČR, s „Pravidly a podmínkami používání stránek a uživatelského profilu na serveru policista.cz“ či s dobrými mravy.


Poslat zprávu MFIALA 13:16:17 25. 01. 2011
default.png
jen možná názor blbýho ale jedná se o "sociální dávku" nikoli o "příjem fyzické osoby". Nikde nenašel že by se sociální dávky (třeba důchody, pomoc v nezaměstnanosti a pod) jakkoli danili.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu DUZBA 23:02:39 19. 01. 2011
default.png
Sice ještě sloužím, ale bráchajeˇbyl u AČR, takže jsme se bavili a má stejný názor a chtějí to také zkusit, protože odešli podle tehdy platných zákonů za účelem spočítané výše, takže se uvidí zda se to může dostat někam výš. Holt musíme doufat.

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu WIN55 18:33:02 19. 01. 2011
default.png
Vážení,
pro přehlednost uvádím název skupiny na Facebooku " Výsluha versus právní stát", který stačí zadat do pole pro vyhledávání po přihlášení, nutné mít vytvořený profil na FB.
Zároveň pro informaci přidávám kopii posledního příspěvku z facebooku : " Pan Jaroslav (je z MV) píše: "Vážení kolegové, chápu, že chcete za každou cenu něco podniknout a nejlépe hned, ale ukvapenost by mohla být jen na škodu.Také jsem adresátem Informace... a už několik dní ležím v zákonech (361 i 186 a dalších).... Ve spolupráci s kolegy z resortu MO se mě tak v PC rýsuje cosi jako podání služebnímu funkcionáři (OSZ MV), co by se dalo pro bývalé poldy použít. Než se však odhodlám to pustit do oběhu, chci to ještě konzultovat se spřátelenou AK, aby to mělo opravdu hlavu a patu a bylo zcela v souladu s příslušnými zákony. 27.1.2011 mám v AK dohodnuté jednání a proběhne-li vše tak, jak by mělo, následující den to zveřejním. Tak, prosím, vydržte, jakákoliv chyba se nám může jen vymstít a může být kontraproduktivní." "

BUĎME JEDNOTNÍ !

Souhlasím (+ 1)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu GOTT 23:57:38 17. 01. 2011
GOTT.jpg
PŔEKOPÍROVÁNO Z WEB. STRÁNEK NOS PĆR

Výsluha versus právní stát
Příspěvek č. 194 ze dne 17. 01. 2011, 11:02:32

Výsluha versus právní stát, Sepsáno Veterány co dle slov pana ministra mají i 50 000 Kč vysluhy a nemusejí již do konce života makat sedí doma nudí se a remcají !
Výsluha versus právní stát Vzor podání na VÚSZ Jméno, příjmení V xxxxxxxxxxx dne X. 1. 2011 r. č. XXXXXXXX Ministerstvo obrany ČR Vojenský úřad sociálního zabezpečení Vršovická 1429/68 101 00 Praha 10 Žádost o doplacení dlužné částky výsluhového příspěvku a vydání rozhodnutí . Žádost o doplacení zbývající částky výsluhového příspěvku za měs • Věc: Žádost o doplacení zbývající částky výsluhového příspěvku za měsíc leden 2011 a vyplácení výsluhového příspěvku v přiznané výši zvýšené o valorizaci počínaje měsícem únor 2011 Od xx.xx.xxxx mi byl přiznán rozhodnutím xxxxxxx xxxxxxxxxxx č.j. xxxx/xxxx-xxxxx-xxx ze dne xx.xx.xxxx výsluhový příspěvek ve výši x xxx,-Kč měsíčně. Dne xx.xx.xxxx jsem obdržel oznámení č.j. xxxx/xxxx-xxxxxxx-xxx ze dne xx.xx.xxxx ve věci sdělení valorizace výsluhového příspěvku (dále jen „Oznámení“) přičemž přiznaná výše výsluhového příspěvku zvýšená o valorizaci ve výši xxx,- Kč činí ode dne 01.01.2011 částku ve výši x xxx,- Kč měsíčně. V oznámení je rovněž uvedeno, že na základě zákona č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 346/2010 Sb.“), je s účinností od 01.01.2011 zrušeno osvobození výsluhového příspěvku od daně z příjmů a zároveň je výsluhový příspěvek jako ostatní příjem podroben srážkové dani ve výši 15%. Dne xx.01.2011 jsem na svůj účet obdržel výsluhový příspěvek ve výši x xxx,- Kč, čili v částce o x xxx,- Kč nižší, než v jaké mi na základě rozhodnutí MO zvýšené o valorizaci s účinností od měsíce ledna 2011 náleží.Na základě výše uvedených skutečností tímto činím v souladu s ustanovením § 175 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“) podání, jímž Vás žádám o doplacení zbývající částky výsluhového příspěvku za měsíc leden 2011 v částce x xxx,-Kč na můj účet a o vyplácení výsluhového příspěvku od února 2011 ve výši přiznané rozhodnutím MO zvýšené o valorizaci. Svoji žádost odůvodňuji následovně.Česká republika deklaruje ve své Ústavě (1/1993 Sb., dále jen „Ústava ČR“), že je demokratickým právním státem, založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Součástí ústavního pořádku České republiky je i Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná a výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. Zákony a podzákonné normy musí být v souladu s ústavním pořádkem. Demokratický právní stát má určité atributy a principy, kterými je povinen se řídit. Tyto patří do přirozených práv a ani Parlament České republiky není oprávněn je nerespektovat či měnit. Ke znakům právního státu nepochybně patří princip právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo. Součástí právní jistoty pak je také zákaz retroaktivity právních norem, resp. jejich retroaktivního výkladu. Zákon č. 346/2010 Sb., v části, která s účinností od 01.01.2011 zrušuje osvobození výsluhového příspěvku od daně z příjmů a stanoví, že tento příspěvek podléhá srážkové dani ve výši 15%, osobně vnímám v mnoha ohledech jako rozporuplný s principy demokratického právního státu, plynoucí z Ústavy ČR i Listiny, nejen s přihlédnutím k jeho obsahu, ale i způsobu jakým byl přijat v rámci legislativního procesu.I.omezení vlastnického práva uvalením daně .V dané věci nemůže být pochyb o tom, že obecně již jednou přiznaný výsluhový příspěvek představuje ve své podstatě vlastnické právo osoby, jíž je přiznán. Pro podporu tohoto tvrzení lze vycházet i z toho, co konstatoval Evropský soud pro lidská práva v případě Bucheň versus Česká republika (rozsudek ze dne 22. listopadu 2002, stížnost č. 36541/97), tj. že výsluhový příspěvek je majetkovým právem ve smyslu čl. 1 protokolu č. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a protokoly na tuto úmluvu navazující, (publikováno pod č. 209/1992 Sb.). Stát má pravomoc ukládat daně v souladu s ustanovením čl. 11 odst. 5 Listiny a zasahovat tak de facto do vlastnického práva způsobem odnětí části nabytého vlastnictví. Při ukládání daní je však povinen respektovat principy garantované v Listině (čl. 4 odst. 4) tak, aby nebylo porušeno vlastnické právo garantované v čl. 11 odst. 1 Listiny, tzn. šetřit podstatu a smysl základního práva, kam patří i vlastnické právo. Podstata a smysl výsluhového příspěvku vyplývá z příslušného zákona s nímž je nárok na jeho vznik spojen. K podstatě samozřejmě patří i zákonem nastavená valorizace k níž dochází ze zákona při splnění určitých podmínek. Podstatou také je, že konstrukce výše výsluhového příspěvku byla v takovém zákoně nastavena i s vědomím toho, že poskytovaný výsluhový příspěvek nepodléhá dani z příjmů. Z judikatury Ústavního soudu ČSFR (Pl. ÚS 22/92) plyne, že ani svrchovanost státu nezakládá pro stát možnost ukládání libovolných daní třeba by se tak stalo na základě zákona. V oblasti daňové je třeba požadovat, aby zákonodárný orgán podložil svoje rozhodnutí objektivními a racionálními kritérii. V zásadě pak nelze vyloučit, aby zákonodárce stanovil diferencované daně podle zásady, že výkonnější subjekt bude odvádět vyšší daně. Není však možno postupovat opačně a více zatížit hospodářsky a sociálně slabší subjekty. Uvalením srážkové daně ve výši 15% na výsluhový příspěvek zákonem 346/2010 Sb. s účinností od 01.01.2011 zákonodárce podle mého názoru nešetřil při ukládání daně z příjmů podstatu a smysl základního práva a zásah zákonodárce do vlastnického práva vykazuje silné znaky svévole. Vlastnické právo v podobě přiznaného výsluhového příspěvku rovněž představuje právo na pokojné užívání přiznaného majetku a právo disponovat s ním. Zákonem 346/2010 Sb. zákonodárce přijal právní úpravu, která svým důsledkem znamená z hlediska časového aspektu trvalé dotčení na právu pokojně užívat majetek v podobě přiznaného výsluhového příspěvku. Takový právní rámec nepochybně vybočuje z mezí a hledisek přípustnosti zásahu do vlastnického práva, neboť trvalé omezení vlastnického práva v podobě omezení práva pokojně majetek užívat a disponovat s ním nemůže obstát jako zásah adekvátní s přihlédnutím k tomu, co zákonodárce k uvalení daně vede. Takový právní rámec podle mého názoru neodpovídá principu přiměřenosti (proporcionality) a je ve svém důsledku protiústavní. Domnívám se, že s principem přiměřenosti není uvalení srážkové daně na výsluhový příspěvek v souladu i z jiného pohledu a to z pohledu intenzity zásahu do majetkového práva. Zákonodárce totiž přijal právní úpravu, která nerozlišuje a nezohledňuje ekonomické postavení jednotlivých osob, kterým stát výsluhový příspěvek vyplácí a bude tak zcela odlišný i dopad v podobě uplatnění srážkové daně z výsluhového příspěvku. Jiný dopad bude tam, kde výsluhový příspěvek představuje částku např. 20 000,- Kč měsíčně a jiný dopad u osob, kde výsluhový příspěvek činí částku do 10 000,- Kč (jichž je zcela jistě většina). To nemluvím o případech, kdy výsluhový příspěvek může být jediným příjmem jednotlivce. V takových případech lze jednoznačně dovodit, že uvalení srážkové daně na výsluhový příspěvek nevylučuje takové situace vnímat jako zásah značné intenzity, která může představovat závažný dopad nejen na danou osobu ale i na členy jeho domácnosti. Z hlediska proporcionality je zásah značné intenzity do vlastnického práva nepřípustný. Shrnuto, nerespektováním principů garantovaných čl. 4 odst. 4 Listiny podle mého názoru zákonodárce zákonem č. 346/2010 Sb. porušil základní právo garantované čl. 11 odst. 1 Listiny.II.srážky z výsluhových nároků, předvídatelnost zákonaUstanovení § 168 zákona o služebním poměru stanoví, že srážky z výsluhových nároků lze provádět ve prospěch bezpečnostního sboru jen na základě dohody o srážkách z výsluhových nároků nebo na základě vykonatelného rozhodnutí služebního funkcionáře. Dále toto ustanovení připouští ještě srážky z úmrtného. O jiných srážkách z výsluhových nároků toto ani jiné ustanovení zákona o služebním poměru nepojednává. Hodlá-li plátce daně s účinností od 01.01.2011 aplikovat srážkovou daň ve výši 15% z výsluhového příspěvku, jedná se nepochybně o srážku z výsluhových nároků, kterou zákon o služebním poměru nezná. Takovou aplikaci vnímám jako rozpornou s principem uplatnění státní moci vůči jednotlivci (čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, dále jen „Listina“) způsobem zákazu jednání pro nedostatek dovolení. Aby byla aplikace srážkové daně z výsluhového příspěvku legitimní, je nezbytné aby tuto srážku zákon o služebním poměru připouštěl. To že ji nepřipouští je nepochybně také proto, aby zákon o služebním poměru byl z pohledu jeho možného adresáta předvídatelný. Předvídatelnost zákona patří k základním principům demokratického právního státu, což ustáleně konstatuje Ústavní soud v mnoha svých judikátech. Přijetím zákona 346/2010 Sb. podle mého názoru zákonodárce nastolil stav, který ve svém důsledku znamená, že zákon o služebním poměru je pro své adresáty nepředvídatelný v záležitosti nároku na výplatu výše výsluhového příspěvku v budoucnu, bude-li tento přiznán. Ústavní soud přijal ve svém nálezu (II. ÚS 2048/09) názor, že mezi základní principy právního státu patří princip předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnost a vnitřní bezrozpornost a pro srovnání odkazuje na svůj nález (Pl. ÚS 77/06) v kterém stojí, není v souladu s principy právního státu, jestliže jedním zákonem (ve formálním smyslu) je zasahováno do materie upravované několika zákony, které spolu nejsou obsahově a systematicky provázány. Takový zásah nerespektuje princip předvídatelnosti, srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti zákona. K tomu ještě Ústavní soud dodává, že zákon ve formálním smyslu nelze v materiálním právním státu chápat jako pouhý nosič nejrůznějších změn prováděných napříč právním řádem. Materiálně nazíraný právní stát naopak vyžaduje, aby zákon byl jak z hlediska formy, tak co do obsahu předvídatelným konzistentním pramenem práva. Vztaženo k zdanění výsluhového příspěvku mám za to, že v dané věci se jeví zákon č. 346/2010 Sb. v části která zrušuje osvobození výsluhového příspěvku od placení daně z příjmů a v části jež definuje srážkovou daň na tento příspěvek ve výši 15%, jako rozporný s principy právního státu.Zákon č. 346/2010 Sb. je v části, která zrušuje osvobození výsluhového příspěvku od placení daně z příjmů a v části jež definuje srážkovou daň na tento příspěvek ve výši 15% podle mého názoru v rozporu s principy právního státu i z jiného pohledu. V obecné části důvodové zprávy zákona o služebním poměru je zákonodárcem konstatováno, že tato právní úprava posílí sociální jistoty příslušníků bezpečnostních sborů. Přestože byl zákon o služebním poměru schválen v roce 2003, účinnosti nabyl až dnem 01.01.2007. Čtyři roky na to nabývá účinnosti zákon č. 346/2010 Sb., který sociální jistoty příslušníků bezpečnostních sborů nejenže trvale citelně oslabuje, ale co více a to především, do budoucna přímo ohrožuje aniž by byla náležitě zdůvodněna nutnost těchto kroků.III.princip právní jistoty a ochrana důvěry občanů v právo Jak vyplývá z mnoha judikátů Ústavního soudu (např. ÚS 215/94), ke znakům právního státu neoddělitelně patří princip právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo. Jestliže tedy někdo jedná v důvěře v nějaký zákon, nemá být v této důvěře zklamán. Vztaženo k mé osobě. V xxxxx (měsíci) roku xxxx (letopočet) jsem se v důvěře v ustanovení § 226 zákona o služebním poměru (uvést relevantní) rozhodl ukončit služební poměr s vědomím toho, že mi vznikne nárok na výsluhový příspěvek ve výši xx % z vyměřovacího základu. Aplikací zákona 346/2010 Sb., se právem cítím být v této důvěře zklamán, neboť je mi již právním aktem v minulosti konstituovaný a vyplácený výsluhový příspěvek reglementován způsobem, kdy mi bude vyplácen je ve výši cca xx xx % vyměřovacího základu. Aplikace zákona 346/2010 Sb., tak ve svém důsledku znamená, že mé právně relevantní jednání ve věci rozhodnutí o ukončení služebního poměru podle právní úpravy platné ke dni ukončení služebního poměru (31.12.2009) se stává právně irelevantním. Taková aplikace zákona 346/2010 Sb., zároveň zakládá neodůvodněnou nerovnost mezi bývalými příslušníky, kteří již v minulosti služební poměr ukončili a byl jim přiznán výsluhový příspěvek a příslušníky, kteří jsou i po 01.01.2011 nadále ve služebním poměru. Ti totiž mohou své jednání ve věci ukončení služebního poměru s vědomím že jim vznikne nárok na výsluhový příspěvek a s vědomím aplikace srážkové daně ve výši 15 % na případně takto přiznaný nárok, své jednání ovlivnit (setrvat déle ve služebním poměru, oddálit ukončení služebního poměru). Bývalý příslušníci takovou možnost už nemají. Tato nerovnost mezi bývalými příslušníky bezpečnostních sborů a těmi, kteří ve služebním poměru jsou i po 01.01.2011 neodpovídá žádnému veřejnému zájmu. Tím je podle mého názoru s přihlédnutím k čl. 4 odst. 3 Listiny jednoznačně založena nepřípustná nerovnost osob před zákonem a porušeno právo na stejnou ochranu bez jakékoliv diskriminace což ve svém důsledku znamená i s ohledem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu porušení ústavního principu ochrany důvěry občana v právo, právní stát a rovnost (čl. 1 Ústavy ČR a čl. 1 Listiny). IV.povinnost respektování autonomního projevu osoby a ochrana dobré víry v nabytá práva K jednání spojeném s rozhodnutím o ukončení služebního poměru uvádím ještě další neodmyslitelné a podstatné skutečnosti. Za prvé. Z judikatury Ústavního soudu (preambule ÚS 43/04) vyplývá - čl. 2 odst. 3 Listiny působí ve dvou dimenzích, přičemž v té druhé působí jako subjektivní právo jednotlivce na to, aby veřejná moc respektovala autonomní projevy jeho osobnosti, včetně projevů volních, které mají odraz v jeho konkrétním jednání, pokud takové jednání není zákonem výslovně zakázáno. V preambuli dále stojí, že jednotlivec a jeho svobodné jednání má v materiálním právním státě vždy prioritu před státní mocí realizovanou zákonem. Za druhé. Z judikatury Ústavního soudu (ÚS 42/09) vyplývá - podstatou uplatňování veřejné moci v demokratickém právním státu vůči jednotlivci (čl. 1 odst. Ústavy ČR) je mj. i ochrana dobré víry v nabytá práva konstituovaná akty veřejné moci, ať už v individuálním případě plynou přímo z normativního právního aktu nebo z aktu aplikace práva. Vztaženo k mé osobě. Právo na vyplácení výsluhového příspěvku ve výši nabyté rozhodnutím ŘO 40 GŘC je právem konstituovaným aktem veřejné moci a je s ním přímo spojena i moje osobní dobrá víra v takto nabyté právo. Uplatněním srážkové daně s podporou zákona 346/2010 Sb. podle mého názoru plátce daně narušil dobrou víru v nabytá práva a koná v rozporu s podstatou uplatňování veřejné moci v demokratickém právním státu. V.princip legitimního očekávání a zákaz retroaktivity právních norem Součástí právní jistoty pak je také zákaz retroaktivity právních norem, resp. jejich retroaktivního výkladu. Tento zákaz, který je pro oblast trestního práva hmotného výslovně formulován v čl. 40 odst. 6 Listiny, lze pro ostatní právní oblasti dovodit z čl. 1 Ústavy ČR (Pl. ÚS 78/92, Pl. ÚS 16/93 a další). Na právní vztahy a jejich následky založené za staré platné právní úpravy před dnem platnosti a účinnosti zákona 346/2010 Sb. se vztahují následky obsažené v této nové právní úpravě. Podle nové právní normy (zákon č. 346/2010 Sb.) jsou tak posuzovány právní vztahy, které se uskutečnily dříve, než tato norma nabyla účinnosti, přičemž toto posouzení může mít nepříznivý dopad na práva a povinnosti subjektu právního vztahu. Nová právní úprava (zákon č. 346/2010 Sb.) měnící následky právních vztahů, které nastaly již přede dnem její účinnosti, je tedy případem pravé zpětné účinnosti právní normy. V době před přijetím zákona č. 346/2010 jsem jako subjekt vstupující do právního vztahu spojeného s vyplácením výsluhového příspěvku od státu nemohl předvídat, které skutečnosti budou mít nově povahu právních skutečností rozhodných pro moje práva a povinnosti v oblasti daně z příjmů a neměl jsem tedy možnost volby, zda podstoupím případná rizika s těmito následky spojená. Protože tato změna zpětně zhoršuje právní postavení mě jako daňového subjektu, dochází k porušení zásady ochrany nabytých práv.Nález Ústavního soudu (145/2002 Sb.) konstatuje mj. že zákazu retroaktivity se ve své judikatuře dotkl Ústavní soud ČSFR v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 78/92 (Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, 1992, č. 15), ve kterém konstatoval, že principy právního státu vyžadují u každého možného případu retroaktivity jeho výslovné vyjádření v ústavě nebo v zákoně s cílem vyloučit možnost retroaktivní interpretace zákona a zároveň vyžadují v zákoně vyřešit s retroaktivitou spjaté důsledky tak, aby nabytá práva byla řádně chráněna. Byť bylo jedním z hlavních důvodů přijetí zákona č. 346/2010 Sb. zrušení osvobození výsluhového příspěvku od daně z příjmů, zákonodárce podle mého názoru v tomto zákoně neřeší s retroaktivitou spjaté důsledky, v přechodných ustanoveních tohoto zákona se nevypořádal s výsluhovými nároky, které vznikly před účinností zákona č. 346/2010 Sb. ač k tomu měl povinnost a nerespektoval tím požadavek na řádnou ochranu nabytých práv. Novou právní úpravu danou zákonem č. 346/2010 Sb. nelze podle mého názoru uplatnit v části týkající se zdanění výsluhového příspěvku přiznaného před nabytím její účinnosti, neboť takovým uplatněním je porušeno i moje základní právo legitimně očekávat zmnožení vlastního majetku plněním ze strany státu. Mé legitimní očekávání zmnožení majetku má zákonnou oporu v zákoně o služebním poměru (§ 159), pro mě osobně vyplývá z rozhodnutí ŘO 40 GŘC a Oznámení, s kterým je spojeno i právo na vyplácení výsluhové příspěvku ve výši stanovené těmito právními akty. Podřízení rozhodnutí Ř0 40 GŘC a Oznámení právní úpravě obsažené v zákoně č. 346/2010 Sb. tak podle mého názoru představuje pravou retroaktivitu, neboť je dotčeno právo vyplácet výsluhový příspěvek v přiznané výši a znemožněno užívání vlastnického práva. Zdaněním výsluhového příspěvku stanoveného rozhodnutím ŘO 40 GŘC a Oznámením stát zásadně mění jeho obsah, který se promítne v jeho vyplácené výši a tím degraduje podstatu a smysl ustanovení zákona o služebním poměru s nimiž je právně svázán. V nálezu Ústavního soudu (III. ÚS 558/06) je konstatováno „Ústavní soud řešil i případy kdy zákonodárce mlčel jak k otázce, zda je nárok vzniklý podle předchozí právní úpravy zachován, tak i k aplikovatelnosti nové právní úpravy. Tehdy Ústavní soud vyložil, že třeba přijmout takový výklad, který šetří smysl a podstatu základního práva, v daném případě práva na legitimní očekávání. Opačný aplikační či interpretační postup znamená porušení čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Rozhodnutím ŘO 40 GŘC a na základě Oznámení mně svědčí s ohledem na pozitivní právní úpravu právní titul, na základě kterého legitimně očekávám zmnožení svého majetku plněním od státu (čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, dále jen „Úmluva“). I z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vztahující se k čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě vyplývá, že tento chrání i legitimní očekávání, které je integrální součástí ochrany majetkových práv. Podle mého názoru tak právní úprava daná zákonem č. 346/2010 Sb., která legitimní očekávání popírá, nemůže na nároku vyplácet výsluhový příspěvek v přiznané výši zvýšené o valorizaci nic změnit, neboť předpoklady pro výjimku ze zákazu pravé retroaktivity nebyly touto normou dány a při mlčení přechodných ustanovení zákona 346/2010 Sb. ve věci zachování nároku výsluhových příspěvků přiznaných před účinností tohoto zákona je třeba právní nárok na výsluhový příspěvek posoudit podle původní právní úpravy. Z preambule nálezu Ústavního soudu (I. ÚS 344/04) vyplývá, Za situace, kdy zákonodárce mlčí jak k otázce, zda je nárok podle předchozí úpravy zachován, tak k aplikovatelnosti nové úpravy, je třeba přijmout takový výklad, který šetří smysl a podstatu základního práva, v daném případě práva na legitimní očekávání. Opačný aplikační či interpretační postup znamená porušení čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Při aplikaci příslušných ustanovení ať už orgánem veřejné moci nebo soudem je vždy nutno přijat výklad respektující ústavní ochranu poskytovanou již vzniklému nároku majetkové povahy tak, jak to vyžaduje čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Přijetím výkladu, který je ve svém důsledku výkladem retroaktivním, a to dokonce ve formě retroaktivity pravé, čímž je stěžovatel zkrácen na svém nároku vůči státu, je porušen čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a současně nejsou šetřeny principy právní jistoty a důvěry občana v právo, jež jsou integrálními součástmi atributů právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR). VI.požadavek právního státu na dobré zákonodárství, zdůvodnění nezbytnosti přijetí zákona 346/2010 Sb. a legislativní procesJako zdůvodnění zrušení osvobození výsluhových příspěvků od daně z příjmů zákonodárce uvádí, že se v případě výsluhových příspěvků jedná o nesystémové daňové výhody, které byly převzaty z dřívějších právních předpisů o zdaňování mezd a byly poplatné své době. Zákonodárce neuvádí proč je nezdanění výsluhových náležitostí považováno za nesystémové. Toto blíže nespecifikované tvrzení státu o nesystémovosti lze vyvrátit tím, že osvobození od daňové povinnosti tohoto plnění je zcela systémové a to z pohledu žádoucí efektivity fiskálních transferů v oblasti veřejných prostředků. Současně se jako nelogické jeví i to, že se pouhý transfer peněz mezi státem a bývalým příslušníkem bezpečnostního sboru nebo vojákem má ještě zdaňovat – státu tím vznikne zbytečná administrativa a povede ke zvýšení nákladů na daňovou zprávu. Pokud stát považuje nezdanění výsluhových náležitostí za nesystémovou daňovou výhodu, musel dospět k závěru, že se v tomto případě jedná o nerovné postavení občanů při zdaňování jejich příjmů, tzn., že jsou příslušníci bezpečnostních složek a vojáci v neoprávněně zvýhodňováni vůči ostatním občanům. To však koliduje s Nálezem ústavního soudu Pl. ÚS 22/92, kde stojí, že za nerovnost nelze považovat takový stav, kdy stát ukládá všem, kteří splnili určité kritérium, povinnosti, nebo jim naopak poskytuje výhodu. Zásadou rovnosti se rozumí princip stejných práv občanů neboli rovnost v právech. Tato rovnost je relativní v tom smyslu, že vyžaduje, aby bylo uplatňováno stejné právo za stejných faktických poměrů. Stát přijetím zákona č. 346/2010 Sb. tedy měl patrně v úmyslu narovnat údajnou nerovnost mezi občany ve zdaňování příjmů. Způsobil však pravý opak, vytvořil zde nerovnost, neboť příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům poskytl výhodu za to, že splnili určité kritérium, tedy, že strpěli omezení vyplývající z výkonu služby. Stát tím způsobil nerovné postavení vojákům a ostatním příslušníkům bezpečnostních sborů, vůči ostatní občanům, neboť ostatní občané v minulosti nemuseli strpět omezení, která jsou vázána jen na služební poměr. Stát tak uplatňuje stejné právo na skupiny občanů jejichž faktické poměry nejsou stejné. Tím stát diskriminuje příslušníky bezpečnostních sborů a vojáky. Tím stát porušuje rovné postavení občanů před zákonem podle čl. 1 a 3 Listiny a to k jinému postavení příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků před zákonem. Stát tak sám naboural systém výsluhových náležitostí, který sám vytvořil, svým nesystémovým opatřením. Samo Ministerstvo obrany v připomínkovém řízení zákona č. 346/2010 Sb. vyjádřilo nesouhlas s tvrzením uvedeným v důvodové zprávě, že se jedná o nesystémové daňové výhody poplatné době svého vzniku. Tato připomínka nebyla vypořádána a paradoxem postupu ministerstva obrany je fakt, že ministr obrany jako senátor při hlasování o návrhu zákona hlasoval pro jeho přijetí a při jeho projednání nepadlo ani slovo o zásadní změně postoje Ministerstva obrany k návrhu tohoto zákona zdanit výsluhové příspěvky. K otázce systémovosti či nesystémovosti předcházející právní úpravy lze uvést, že stát vždy s výší výsluhových náležitostí kalkuloval s přihlédnutím k tomu, že jejich vyplácení nepodléhá dani z příjmů. Důvodová zpráva neuvádí proč stát tuto údajnou nesystémovost začal vnímat až v roce 2010 a prostřednictvím práva aplikovat dnem 1.1.2011. Z tohoto pohledu lze označit argument státu o nesystémovosti za nesystémový. Tvrzení o nesystémovosti nemůže obstát ani před faktem, že výsluhové náležitosti nikdy v minulosti v novodobé historii Českého státu zdaňovány nebyly. Sama argumentace státu se tak jeví jako ryze účelovým tvrzením bez dalšího zdůvodnění. V této souvislosti nelze nepoukázat na tu skutečnost, že řada dalších daňových výjimek ze zákona o daních z příjmů odstraněny nebyla. Z toho lze dovodit, že jsou dále považovány za systémové. Výjimka zdanění výsluhových náležitostí je však státem považována za nesystémovou. Stát neodůvodňuje údajnou nesystémovost nezdanění výsluhových náležitostí k ostatním výjimkám, které v zákoně o daních z příjmů zůstali v platnosti. Z toho lze vyvodit závěr, že změna těchto opatření není řádně odůvodněna. Není zodpovězena otázka proč je nezdanění výsluhové náležitosti označována jako nesystémové z pohledu k ostatním daňovým výjimkám. Dále zákonodárce neuvádí o jaké dřívější právní předpisy o zdaňování mezd by se mělo jednat, když výsluhové náležitosti nejsou považovány za mzdu. Neurčitost tohoto tvrzení může být různě vykládáno a nenavozuje právní jistotu jeho obsahu. Toto tvrzení není možné ověřit. Jako zcela nesmyslný se jeví argument, že tyto předpisy byly poplatné době svého vzniku. Když není známo o jaké předpisy by se mělo jednat, nelze zjistit, zda-li byly poplatné době svého zniku.Stát tedy neodůvodňuje veřejným zájmem nutnost zdanit výsluhové náležitosti a tudíž míra veřejného zájmu není vyšší, než zájem na jejich ochraně. Zdanění výsluhových náležitostí není taktéž odůvodněna společenskou naléhavost zavedení nové právní úpravy, neboť je zdůvodněna toliko prostou potřebou snižovat schodky veřejných rozpočtů, které bylo nutno v minulosti naplňovat vždy. Novela zákona o daních z příjmů nesplňuje podmínku odvolání na veřejné hodnoty. Nepřihlíží k objektivním důvodům, zákonodárce zde postupuje libovolně a nepředkládá rozumný důvod. Rozhodnutí není podloženo objektivními a racionálními kritérii.V rámci připomínkového řízení zákona č. 346/2010 Sb. byly ze strany ministerstva obrany a ministerstva vnitra vzneseny zásadní připomínky, které však nebyly žádný způsobem vypořádány. Jako odpověď na věcné připomínky MF uvádí : „Neakceptováno. Návrh realizuje 1. fázi záměrů Koaliční smlouvy a navazujících úprav reformy veřejných financí a je v souladu s Programovým prohlášením vlády ze dne 4.8.2010.“ Z toho lze dovodit, že Koaliční smlouva má větší sílu než zásadní věcné připomínky ministerstev a větší sílu než ústavní zákony.Ironií celého postupu státu je ta skutečnost, že si je sám vědom případných dalších soudních sporů, které vyjádřilo Ministerstvo obrany v připomínkovém řízení k návrhu změny zákona o daních z příjmů : „Současně je nutné uvážit i otázku, zda změna podmínek bude dopadat i na stávající již přiznané dávky, nebo bude platná pouze pro nově přiznávané dávky. Upozorňuji též na skutečnost, že v případě změny podmínek již přiznané dávky může čelit Ministerstvo obrany soudním sporům.“ Stát tedy již sám dopředu vědomě počítá se soudními spory, kterými zatíží státní aparát na který sám vynakládá peníze z veřejných rozpočtů. Přičemž cílem připravovaných opatření by měli být jejich úspory. Jestliže stát tímto připouští soudní spory, připouští tím i jejich důvodnost a oprávněnost. Pak tedy nastává otázka, zda-li si stát uvědomuje ekonomickou nevýhodnost prohraných soudních sporů a jejich dopady na veřejné rozpočty.Bývalý ministr financí Ing. Eduard Janota ve svém dopise č.j. 05/85610/ 2009-251 ze dne 24.11.2009 adresovaném předsedovi Unie bezpečnostních složek Ministerstva vnitra uvádí jako možné řešení úspor prostředků ve státním rozpočtu zdanění výsluhového příspěvku, které navrhuje Ministerstvo vnitra, spočívající v jeho zdanění tak, jak je tomu u dávek vyplácených důchodů, tj. zdanění až částky, která přesahuje v ročním zúčtování částku odpovídající 36 násobku minimální mzdy. Tento návrh je podložený dodržením ústavně akceptovatelných důvodů s ohledem na dodržení založením rovnosti mezi nadměrnými důchody a nadměrnými výsluhovými příspěvky. V závěru uvedeného dopisu pak bývalý ministr financí konstatuje, že zdanění výsluhových náležitostí Ministerstvo financí navrhuje jako jednu z možných alternativ, které mají pomoci zmírnění deficitu veřejných financí. Nicméně přesto konstatuje, že konečné rozhodnutí o zdanění výsluhových příspěvků bude rozhodnutím politickým. A tak to mu podle mého názoru v otázce zákona č. 346/2010 Sb. i je politické rozhodnutí namísto ústavně akceptovatelného rozhodnutí.Nemyslím si že z hlediska uložení daně zákonem č. 346/2010 je ústavně akceptovatelné, že od 01.01.2011 výsluhový příspěvek bývalého příslušníka bezpečnostního sboru nebo vojáka, jemuž byl před účinností tohoto zákona přiznán výsluhový příspěvek ve výši cca 6 667,- Kč a bez ohledu na to, jestli tento příslušník nebo voják má jiné příjmy, bude jeho kompenzace za službu odvedenou státu v minulosti podrobena srážkové dani, která bude v tomto případě činit částku rovnající se 1 000,- Kč měsíčně a naproti tomu důchodce pobírající důchod ve výši i 23 000,-Kč měsíčně s tím, že tento může mít i další příjmy od daně z příjmů osvobozené s využitím tzv. základní slevy na poplatníka (§35 ba zákona o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů) neodvede státu na dani z příjmů ani korunu. Takových názorných příkladů by bylo možné uvést i více. K tomu se nabízí ještě dodat, že takový bývalý příslušník nebo voják pokud pobírá pouze výsluhový příspěvek a nemá jiné zdanitelné příjmy, nemůže si s odvoláním na platnou právní úpravu zákona o dani z příjmů uplatnit slevu na poplatníka (§35 ba zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). To lze vnímat jako nerovnost. A má-li to být vděk státu bývalému příslušníkovi nebo vojákovi za službu, kterou státu poskytl, pak je to vděk nemravní. Přestože zákonodárce v rámci předlohy zákona č. 346/2010 Sb. deklaroval, že nově budou výsluhové příspěvky podrobeny dani z příjmů (tzv. srážkové dani) podobně jako dávky důchodu, této deklaraci nakonec nedostál. Sice jsou zdaněny shodně srážkovou daní ve výši 15%, ale u výsluhových příspěvků nebere zákonodárce v potaz možné alternativy podmíněnosti placení srážkové daně jako tomu je ú důchodů (§ 4 odst. 1 písm. h) nebo taky § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění zákona č. 346/2010 Sb.). V xxxxx dne xx.xx.2011 ------------------------------------------- Podpis Vše najdete na stránkách : http://www.problemyvarmade.cz/ http://www.policejniveterani.cz/nabidka-clenum-nos-pcr/pravni-pomoc?jn 9365a8cc=1#jf9365a8cc http://www.facebook.com/group.php?gid=163607773653545 Výsluha versus právní stát - začal boj o zdanění výsluh Byl osloven právník JUDr.Jiří Staněk z Olomouce co zasupoval stížnost č. 36541/97, Bucheň versus Česká republika,u vyhraného soudního sporu Evropského soudu pro lidská práva v rámc...i rozsudku ze dne 22. listopadu 2002

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu LAFREE 18:57:03 17. 01. 2011
default.png
GENERACNI-SPUNT [2011-01-17 18:25:10]: máš pravdu i po 1989, vlastně vždy když se dělá změna, tak se pokaždé najde nějaký spolek ve jménu občanů a prosazuje své zájmy a snaží si hrábnout co to jde...

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu GENERACNI-SPUNT 18:25:10 17. 01. 2011
default.png
LAFREE [2011-01-17 16:41:10]: no spíše jsi chtěl napsat s těmi "občanskými komisemi po r.1989". V K.Varech se jeden z členů občanské komise na bachaře a policajty "celorepublikově osvědčil". Při vykrádání Gothovi vyhlídky mezi "Prověrkami" zůstal viset za ruksak v okénku toalety. Byl rád, že ho ti "prověřovaní" policajti s hasiči zachránili od uškrcení ( ne od ostudy)!

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu LAFREE 16:41:10 17. 01. 2011
default.png
GOTT [2011-01-17 11:10:17]: nespokojen sice jsem, ale nebudu hlasovat pro zřízení občanských komisí a zrušení senátu... to bychom se vrátili před rok 1989

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu GOTT 11:10:17 17. 01. 2011
GOTT.jpg
GENERACNI-SPUNT [2011-01-15 23:09:59]:
NESPOKOJENÍ PODPOŘTE PETICI NA WWW.VYMENILIJSMEPOLITIKY.CZ

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu LUCIE-MAC 10:53:21 17. 01. 2011
default.png
Pánové a dámy přidejte se k naší skupině na FB, jste vřele vítáni.
http://www.facebook.com/group.php?gid=163607773653545&v=wall

Souhlasím (+ 0)    Nesouhlasím (- 0)
Poslat zprávu VETERAN2 19:07:21 16. 01. 2011
default.png
Zdravím všechny!
Možná jsem nehledal na správných místech, ale zatím se mi nepodařilo zjistit, jestli už to někdo ( nespíš asi odbory) žaloval. Nevíte někdo, jak to vypadá?
Nejsem sice právník, ale podle mě má stát vůdči nám povinnost v jisté výši a tím, že nám hned bere, na co máme nárok, se jí vyhýbá. Přesně tak, jak to chtěl nebo možná udělal se solárními elektrárnami nebo se stavebním spořením. Podle mě je to minimálně v rozporu s dobrými mravy. Za tyhle závazky si může stát sám a jsou jeho problém. Já nejsem charita a do Fondu solidarity jsem přispíval na škole za minulého režimu. Kalousek se asi inspiroval. Jako lidovec měl v Národní frontě přehled. Můžou to dát zaplatit třeba tomu, kdo tyhle závazky dopustil.
Soudit se je určitě potřeba. V papíru, který poslali, bylo napsáno, že je to zvláštní srážková daň. Její výše je jen číslo. Příští rok by mohla být třeba 90 procent.
Jinak jsem se díval do zákona. V tom současném přímo stojí, že má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2004, jestliže by podle nich splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Kdo využil přechodné období a odešel podle starého zákona, když už platil nový, měl by na tom měl být dobře, protože se píše zákonů a ne zákona. Z toho by se dalo usuzovat že to vzahuje na všechny, které se toho týkají. Takže i na daně.
Nevím, jestli mám správné informace, ale pokud vím, nikdo se nesoudil ohledně valorizací. Jestli si to správně pamatuji, ve starém zákoně byla přímo stanovena jejich výše. Jako důchody. Takže by u soudu taky měla být šance.
Vím, že každý nemá tu možnost, ale já jsem se se zdaněním prozatím vyrovnal tak, že jsem přestal v Čechách nakupovat. Benzín je i tak za hranicemi o něco levnější. Kalousek určitě přichází o víc, než je mých pár stovek, které tou daní získá. Kdyby to udělali všichni, je to určitě účinná forma protestu.

Souhlasím (+ 1)    Nesouhlasím (- 0)
 
O serveru Redakce Kontakty Inzerce Nápověda Podmínky

tvorba www stránek emocio