Lidi zaměstnávají dneska hlavně nadnárodní společnosti. Tady hodně Němci.
Pojem mladý je relativní. Když už mladí podnikají, dělají hlavně sami na sebe. Naprostá většina se jich ale nechá zaměstnat nebo převezme firmu po rodičích. Nejsou blbí a znají své šance.
Ty, co jsi jmenoval, byli spíš paraziti. Na ty největší podnikatele (hostitele) jsi zapomněl. Mrázek, Pitr, Janoušek, Rittig. Asi se shodneme, že to byly opravdu velké ryby. Zajímaly by mě jejich stranické funkce. Napovím. Nebyly. Nekradli a nekradou jenom komunisti. Kdyby to tak bylo, měli bychom vlastně po starostech, protože už jdou do let a za pár let by bylo po problému. Nedávno jsem se zajímal, co dělají moji bývalí spolužáci. Ty nejhorší charaktery to dotáhly nejdále. Problémy tedy potrvají. Příčina je v lidech. Ne jen v jejich stranické příslušnosti.
Už jsem sem psal o starých cestopisech. Kolem roku 1600 už se daly najít evropské země se základními rysy tak, jak je známe dnes. V Rusku bída a útlak, u nás bordel, v Německu pořádek, v Holandsku pořádek a bohatství. O kapitalismu tehdy neměli ani ponětí.
Startovní pozice postkomunistických zemí byly různé, přestože byl všude komunismus, ale každá zvládla přechod na tržní ekonomiku jinak. Třeba v porovnání s pobaltskými státy bychom se měli stydět. V porovnání s Maďarskem a Ukrajinou na sebe můžeme být hrdí. Záleží prostě na lidech. Tohle dokáže diktatura částečně eliminovat a posunout ovládané lidi buď k lepšímu nebo k horšímu. To je na diktátorovi. Jakmile diktát ustane, vrátí se národ tam, kde je jeho místo. To se děje teď s námi.