Přihlásit / Zaregistrovat se

Login
Heslo

Nejdiskutovanější

Škatulata ve vedení krajských ředitelství...
5 dní | JARDA-JORDAN: Hned mě napadla rozná hláška aneb škatulata s...
ÚVAHA: K POLICII S VÝUČNÍM LISTEM
5 dní | JARDA-JORDAN: REPLY:JAN:69479-1:2018-06-26 00:46:46: Ano, a...
Nosný systém pro pořádkové policisty
10. 09. 2018 | JAN-POLICKY: Za mě rozhodně palec hore!... Tohle tu chybí ...
Benešovský deník: Vyšetřování skončilo, zapom...
19. 07. 2018 | AF13: S odstupem casu lze konstatovat, ze takova ko...
Rozhovor : ,,Byl jsem pohodlný a to se mi vym...
17. 06. 2018 | JAN: Je velice úsměvné, vysmívat se někomu, že je ...
Jak se stát policejním důstojníkem v Sasku?...
02. 06. 2018 | FFRANTA: Zraněná policistka odstřelila eritrejského mi...
Nošení nožů v Německu
24. 03. 2018 | VETERAN2: REPLY:KREIMAAN:69193-1:2018-03-20 16:26:00: ...
Wachpolizei – saská odpověď na migrační krizi...
20. 03. 2018 | PETR-KLINOVSKY: REPLY:VETERAN2:69188-1:2018-03-18 22:15:46: K...
Benefiční kalendář olomoucké zásahovky podpoř...
01. 03. 2018 | PETR-MORAVEC: 1. V informaci z popisu:"Policisté ze ZJ...
O dobročinný kalendář zásahové skupiny ZONA j...
28. 02. 2018 | TRNKALINKA: Skvělá práce páni kolegové! Už se těším na da...
Doba platnosti psychotestu
2 hodin | PETRNEU: Platnost psychologického vyšetření je 2 roky....
Aktuální platové podmínky
včera | FORINSTANCE: Ahoj,po přečtení některých reakcí mi přijde, ...
Realistické zhodnocení uchazečů o služební po...
2 dní | RV: Jakožto absolvent Policejní akademie si mysl...
Dobrovolný policajt
4 dní | VETERAN2: REPLY:JOHN158:70027-1:2019-01-08 08:31:15: P...
Brutální zmlácení člověka v parku
4 dní | JARDA-JORDAN: Občane 1, obrať se na městskou policii, ale n...
Přijímací řízení
5 dní | KARLVONBAHNHOF: REPLY:JAN-ZIZKA:70036-1:2019-01-11 16:48:58: ...
Obor na VŠ - Humanitní studia nebo více techn...
8 dní | JOHN158: hlavně jazyky a zahraniční stáže :)...
5.TT, 24 směny Praha NABÍDKA
11 dní | MOP33: Aktuální to je, ale ještě aktuálněji hledám n...
Já na ŘSCP nebo Jihomoravský kraj, ty KŘP Pra...
13 dní | POLL: Ahoj, máš SZ...
Ochranna sluzba PCR, vyberove rizeni ochrance...
14 dní | XXX: Je tam spousta volnych mist, zajemci o ne vet...

Sousedské hlídky – posílení bezpečnosti i vztahů v komunitě

Mezinárodní konference EUNWA
Otevřené hranice, snižování počtu policistů a další výzvy, kterým čelí EU, přímo oslabují pocit bezpečí občanů. Řešením jsou mnohdy sousedské hlídky. Právě jim se věnovala říjnová konference EUNWA (European Neighbourhood Watch Association) ve Vídni, které se za Českou republiku zúčastnil Ondřej Skalník z Otevřené společnosti a také redaktor Policista.cz.
Mezinárodní konference EUNWA | Foto: EUNWA

Sousedská hlídka, v českém prostředí je tento institut popsán MV jako "bezpečnostní dobrovolník", v anglickém jazyce je znám jako Neighbourhood Watch nebo také Crime Watch, je organizovaná skupina občanů, která se zaměřuje na prevenci kriminality a vandalismu v sousedství. Zkrátka se jedná o systém posilující bezpečnost určité komunity prostředictvím hlídání sousedních domů, hlídkování v ulicích a hlášení podezřelých incidentů.

Jiný kraj, jiný mrav - nebo spíše sousedská hlídka - dalo by se říci po konferenci evropských organizací sdružujících sousedské hlídky, jež na konci října 2014 proběhla ve Vídni. Někde jsou hlídky budovány jako součást oficiálních strategií, jinde občansky zezdola. Někde je vidět výrazná podpora policejních sborů aktivitám hlídek, jinde naopak obavy a neporozumění. A protože se o ustanovení sousedských hlídek v České republice dlouhodobě vážně uvažuje a posledních pár měsíců i vášnivě diskutuje, přináším pár zahraničních postřehů:

Anglie a Wales: čtyři miliony dobrovolníků

James Maddan, bývalý policista a nyní předseda organizace Home Watch England and Wales, představil anglickou cestu ke sdílení odpovědnosti za bezpečnost mezi policií a občany. V Anglii má sousedská hlídka dlouhou historii. Organizovanou platformu vytvořil pilotní projekt na jihu Manchesteru už na začátku 80. let minulého století. Home Watch (HW) od té doby urazila dlouhou cestu: do projektu je v dnešní době zapojeno přes 4 miliony dobrovolníků, které podporují místní policisté v duchu filozofie community policing – dodávají jim know-how, informace, zapojují se do řešení problémů jednotlivých komunit a také mimo jiné zveřejňují data o kriminalitě na úroveň jednotlivých ulic. To vše za účelem aktivizovat místní členy organizace, aby dávali například po vloupání v okolí ještě větší pozor na své okolí a na vše podezřelé, co se objeví. Pachatel se totiž často vrací na místo činu, především při drobné kriminalitě (např. právě vloupání), protože místo již zná a mnohdy objekt majitelé nestihnou znovu zabezpečit. Sdílením informací o kriminalitě v lokalitě a aktivizováním občanů se zkrátka zmenšuje riziko opakované viktimizace (tzn. oběť se v krátkém čase stane obětí znovu).

Organizace je budována zdola, aktivisticky a všichni členové jsou dobrovolníci. Přesto má členství v HW některé výhody, například ve slevách na pojistném pro členy, protože kupříkladu z policejních dat vyplývá, že pravděpodobnost vloupání do nemovitosti člena HW je šestkrát menší než u ostatních lidí. Financování samotné organizace je zajištěno dotacemi ministerstva vnitra (zhruba 1 milion liber ročně) a dary komerčních organizací (cca 700 tisíc liber). Více informací naleznete na stránkách www.ourwatch.org.uk.

Dánsko: akce na budování komunity

V Dánsku je na poli kriminality nejvýznamnějším problémem vloupání, které se dá řešit právě skrze sousedské hlídky a „bdělost“ obyvatel. Za vydatné pomoci sousedských hlídek se dánské policii podařilo v posledních letech snížit počet vloupání o 63 %. Sousedské hlídky zaštiťuje státní Dánská rada prevence kriminality – vydává propagační materiály, cedule “Neighbourhood Watch Area“ a samolepky na domy. Zejména však plní metodickou funkci.

Nejnovějším projektem je databáze sousedských hlídek na webu, kde mohou zájemci najít veškeré informace, tipy a triky, rady o zabezpečení, ale i kontakt na místní buňky hlídek. Veškerá práce leží na bedrech veřejnosti, konkrétně na více než 80 000 domácnostech zapojených do projektu. Na webu mohou lidénapříklad vyplnit do kalendáře dny, kdy budou mimo obydlí (především v době prázdnin a státních svátků), a systém pošle mailem výzvu členům místní buňky sousedské hlídky, aby na prázdný dům dohlédli. Ke zprávě mohou být přidány i konkrétní instrukce a prosby: vybírat poštu, zalévat, venčit domácí mazlíčky, apod. Systém na webu funguje také jako zpětný servis pro sousedské hlídky, protože jim reportuje incidenty zaznamenané policií v nejbližším okolí - takže pokud byl v sousedním bloku vykraden dům, všichni členové hlídky se to dozvědí.

Dánové také pořádají konkrétní akce, jak náborové, tak komunitní i osvětové. Velmi se osvědčila propagační „Selfie for Security“ (neboli selfie pro bezpečnost) sdílená jednotlivci na sociálních sítích s cílem upozornit na problematiku ochrany majetku. Oblíbená je také akce „Květina pro souseda“, kdy obyvatelé od dobrovolníků dostali květinu a měli ji předat sousedovi, což je skvělý nástroj k budování komunity a odstraňování anonymity.

Nizozemská cesta: efektivní sítě informátorů

Nizozemská policie se řídí dlouhodobou koncepcí vycházející z národního strategického plánu. Ta určuje několik priorit jako například community policing, spolupráce s občany a jejich zapojení do bezpečnosti. Okrskář, nebo také územně odpovědný policista, je velmi pečlivě vybírán (tuto pozici se podaří získat třem uchazečům z deseti): musí mít 10 let praxe u policie a projde tréninkem trvajícím rok a půl. Okrskář je tedy jedno z nejlépe placených a nejprestižnějších zařazení u nizozemské policie, na rozdíl od praxe z české kotliny, kde je praxe dosti roztříštěná, nemá podporu v kariérním vzdělávání a odměňování a stává se, že okrskáři se stávají i strážci zákona, kteří mají za sebou jen pár měsíců služby v terénu.

Ve spolupráci s občany mají nizozemští policisté dva nejvýznamnější projekty – Burgernet a BIN (Buurt Informatie Netwerk). Burgernet je síť aktivních občanů, kteří jsou informováni o aktuálních trestných činech ve svém okolí (telefonem, sms, nebo mailem) a žádáni o informace o pohybu pachatelů. Jak systém funguje, názorně ukazuje toto video: 


Druhý významný projekt, v němž nizozemská policie zapojuje občany do bezpečnostní politiky, se nazývá BIN (lokální informační síť). Systém funguje jako komunikační kanál mezi policií a občany. Za systémem BIN se skrývá velmi jednoduchý proces: pokud okrskový policista nalezne ve své čtvrti schopného a důvěryhodného občana, jenž je ochoten aktivně přispívat k bezpečnosti komunity,  udělá z něj koordinátora BIN (tzv. BINCO). Ten má za úkol působit jako komunikační spojka mezi policií a občany v určité lokalitě - dostává od policie emailem informace ohledně nejnovějších kauz a případů v okolí (samozřejmě na úrovni vloupání, přepadení a dalších relevantních incidentů), tipy jak lépe se chránit před kriminalitou, statistiky kriminality, apod. Koordinátor (BINCO) pak má za úkol dále sdělovat tyto informace svému okolí.

Estonsko: přímé sdílení kontaktů mezi členy hlídek

Mnoho lidí by mohlo namítat, že výše popsané příklady jsou ze zemí s odlišnou kulturou, delší zkušeností s demokracií a vlastně i odlišnou policejní praxí. Proto překvapí příklad Estonska, země s velmi podobnou historickou zkušeností, jakou má Česlá republika. Estonsko je jedna z nejúspěšnějších zemí v organizování a udržování sousedských hlídek.

Nezisková organizace EESTI NAABRIVALVE začala organizovat sousedské hlídky od roku 2000, kdy v zemi došlo k velkému propouštění z policejního sboru. Všichni členové sousedských hlídek dostávají instrukce v písemné podobě (jak zabezpečit svůj majetek, jak minimalizovat riziko, že se staneme obětí trestné činu, aj.) a poskytují svému vedoucímu buňky (sector leader) svůj kontakt, mimo jiné také například registrační značku a barvu vozidla. Členové poté sdílí své kontakty na bázi „zjisti-jednej“: když například uvidí někoho cizího na sousedově zahradě, díky sdíleným kontaktům zavolají přímo sousedovi a popřípadě rovnou zalarmují policii. Vedoucí buňky podepisuje koordinační dohodu mezi policií, státní samosprávou a asociací Eesti Naabrivalve, která stanoví konkrétní pravidla a konkrétní cíle spolupráce mezi policií, samosprávou a komunitou, reprezentovanou sousedskou hlídkou.

Více informací (v angličtině) najdete EESTI NAABRIVALVE.

Česká republika: systém řízený policejními veterány?

Ministerstvo vnitra ČR již dlouho nad konceptem “bezpečnostního dobrovolníka” uvažuje, především v souvislosti s dlouhodobými personálními problémy Policie ČR. Aby byla cesta zapojování veřejnosti do bezpečnostní politiky účinná, musí být budována zdola, jak ukazují zkušenosti ze zahraničí. To ovšem nekoresponduje s názorem českého ministerstva vnitra, které by chtělo do čela policejního dobrovolnictví zapojit policejní veterány a iniciovat proces zezhora.

Konference EUNWA se konala 23. - 24. října 2014 ve Vídni. Celkem 40 delegátů z 25 organizací z 19 členských zemí EU diskutovalo o možnostech a limitech sousedských hlídek ve svých zemích. Pro usnadnění sdílení dobré praxe byla v závěru konference založena Evropské asociace sousedských hlídek (European Neighbourhood Watch Association), a tak Otevřená společnost může být právem hrdá, že byla „u toho“. Pokud máte zájem sledovat dění kolem sousedských hlídek v Evropě, doporučujeme webové stránky EUNWA.

Vložil: Ondřej Skalník
Publikováno: 04. 12. 2014


Hodnocení článku

Známka článku Průměrná známka 1 / Celkový počet hodnoceni 2



Diskuze ke článku

Diskuze Počet komentářů ke článku: 10
Diskutovat ke článku.