Daxe doplním: když jsem při výběrovém řízení (výběrovém, ne třesení stromem) přilezl na psychotesty, dozvěděl jsem se, že z minulých dvou tuctů zájemců (dělalo se to po dvanácti lidech dvakrát týdně) neprošel nikdo! Všichni jak jsme tam byli jsme si řekli: doprdele, ztracený den dovolené. Z těch dvanácti jsme prolezli dva, já s výhradama, které mi tehdy nesdělili. Dozvěděl jsem se je až za čtyři roky po sporu s vedením: problémy s autoritářským chováním vedení. Prostě srazil jsem se s kamarádíčkem svého šéfa a přes jeho varování dostal flastr jako každý jiný. No a nedržel jsem hubu ale odvolal se proti trestu.
PC zvládám od instalace komplet celého OS a všech programů až po jeho sborku a rozborku, psát umím skoro rychlostí mluveného slova, ovládám Word, Excel, grafický Corel atd. Na rozdíl od drtivé většiny kolegů ovládám Anglinu, domluvím se i Německy. Aktivně celý život sportuju a spolíhám se jen na sebe. Odešel jsem proto, že nám Langer napřed sělil a pak důrazně dal najevo, že nejsme perspektivní. Jinými slovy z měsíce na měsíc mínus pět táců.
Do práce skutečně nechodím sám sobě pro radost, ale vydělávat prachy.
Jestli ty vidíš nějakou změnu režimu, tak já teda ne. U PČR velili komunisti, ve svém zaměstnání je majitel firmy komunista, vedlejší firma totéž, topenáři totéž, prodejny u nás všude kam se podívám totéž. Říkají, že nám dávají práci, ale že s těma penězma co nám platí, nejde ani zdechnout, už je nezajímá.
O starém režimu toho asi vědět moc nebudeš, takže se zdrž hlasování.
Ten bordel na oddělení nebyl dobou, ale lidma co tam dělali a velili, i dneska to někde je jak píšeš. Někteří kolegové popisovali, jak chodili pro pivo, ale změnil se vedoucí a byl utrum. Já tohle osobně nikdy nezažil, ale následky jsem na jednom oddělení viděl.
Těžko neláteřit nad tím, když mimo další věci čteme, jak se někdo jde kamarádit na zákrok a ještě se cítí dotčeně, že mu to někdo vyčte. Dax píše o sebevědomí, ale to není sebevědomí, to je už blbost s nedostatkem sebereflexe. Prostě za psychotestů platných všude v okolních státech pro výběr k policii by jsi teď někde leštila linoleum a řvala by jsi po šéfech, co ti po tom šlapou. My máme ke své bývalé profesi úctu a všechno tohle počínaje náborem jako do DRRA (kdo se neposere při odvodu a vidí aspoň ke dveřím ošetřovny, je schopen) je její těžká dehonestace a to nás všechny sere. Ty tohle nepochopíš, ty jsi na té druhé straně, která u této firmy, být v normálním státě, vůbec neměla co pohledávat.
Psychologem? Já mám psychologii jako koníčka a maturoval jsem z ní. Že bych to chtěl dělat ale jako práci, no to mě stačilo u policie hrabat se v té nehorší lidské špíně. Děkuji, to mě fakt neláká. Ty ale nepotřebuješ psychologa.
Mně je dneska 47, sloužil jsem rovných dvacet let, plus ZVS.
Jak píše Dax, my jsme neměli vůbec ani nápinky někam odcházet, od policie se neodcházelo jinam než na hřbitov nebo ti šťastnější do důchodu nebo skrz zdraví. Věděli jsme, že už umíme mimo naší práce kulové a začínat někde by byl ořech jako bejk. Že máme nárok na výsluhu jsme věděli pokaždé, když nám někdo cpal úplatek, protože si lehce stačilo spočítat o kolik bychom došli, kdybychom museli do céčka skrz zranění nebo nemoc. K tomu byla výsluha a odchodné.
Jako Dax ti přeju, aby tvůj anděl strážný už nezachrápal, protože to je jediná věc, co tě dovede ve zdraví k nějakému konci u té práce, kterou jsi nikdy dělat neměla.
