Sice mám hodně co na práci, ale přesto Vám tu učiním krátký přepis. Kdo chce být hlupákem ani tento krátký článeček nepřečte. Kdo tomu však dá příležitost, tomu to přinese mnoho světla do duše..;-)
z Cicerova díla "O povinnostech":
Předmětem mého pojednání je pojem a podstata tzv. PROSPĚCHU. V užívání tohoto slova opustili lidé v pochybené praxi správnou cestu a ponenáhlu zašli tak daleko, že odlučujíce čestnost od prospěšnosti, pokládají čestné jednání za něco co není prospěšné a prospěšné jednání za něco co není čestné.
To je zhoubný blud nad nějž horší se nemohl v lidském životě ujmout! Velmi vážní filozofové zajisté v teorii rozlišují tyto tři představy, které v podstatě splývají v jednu.
Avšak lidé, kteří to dobře nechápou obdivují se často osobám prohnaným a zchytralým a pokládají špatnost za moudrost!!! Tento jejich blud je tedy třeba vyvrátit!
A všechno jejich klamné domění změnit v názor, že jen poctivou cestou a spravedlivými činy nikoli lstí a špatností mohou dojít svého cíle!!!
Z věcí, které slouží k uchování lidského života jsou některé neživé, jiné živé. Věci neživé se většinou získávají lidskou prací, ani bychom jich neměli, kdyby nebylo umění našich rukou, ani bychom jich nemohli užívat bez lidského přičinění. Neboť ani péče o zdraví, ani plavba, ani obdělování polí, ani sklizeň a uchovávání obilí a jiných plodů, to všechno by nebylo možné bez lidské práce. A dále jak vývoz našich přebytků, tak dovoz věcí, které potřebujeme by jistě neexistoval, kdyby se lidé o to nestarali, a stejně by ze země nebyo lámáno ani kamení nezbytné k našemu životu, ani by nebylo dobýváno železo, měď a zlato a stříbro v hloubce skryté bez práce lidských rukou.
A kdo by byl dal pokolení lidskému první příbytky, aby se v nich lidé chránili před krutými mrazy i před obtížným vedrem, nebo kdo by je byl potom opravoval, když se zřítili při prudké bouři nebo při zemětřesení nebo stářím, kdyby BYL SPOLEČNÝ ŽIVOT NENAUČIL LIDI, ABY SI V TAKOVÝCH PŘÍPADECH POMÁHALI!!!
Z těchto a MNOHÝCH JINÝCH PŘÍKLADÚ je patrno, že bychom nemohli získat prospěch a užitek z věcí neživých žádným způsobem BEZ PRÁCE LIDSKÝCH RUKOU!!
A jaký užitek a jaký prospěch by nám mohli poskytnout zvířata bez lidského přičinění? A nač bych vypočítával množství umění a řemesel bez nichž by se vůbec nebyl mohl život rozvinout. Neboť jak by se nemocným dostalo pomoci a zdravým obveselení? Jak by byl možný ušlechtilejší způsob života kdyby nám nesloužilo tolik umění a řemesel. Právě tím se tolik liší takto zušlechtěný lidský život od života zvířat.
Dokonce pak města BY NEBYLA MOHLA BÝT vystavěna a obývána BEZ POSPOLITOSTI LIDSKÉ! A odtud vznikly zákony a mravy, dále spravedlivé rozdělení práv a určitý životní řád.
Ale na druhé straně jako dokážeme velké a prospěšné činy jen se svornou pomocí jiných lidí, tak neexistuje žádné tak ohavné zlo, aby nehrozilo člověku od člověka. Slavný a výmluvný peripatetik Dikajarchos nám zanechal knihu o záhubě lidí, kde sebral příčiny, jež prý zahubili celá lidská pokolení jako zátopy, morové nákazy, neúroda a náhlé rozmnožení škodlivých zvířat a kde potom srovnává OČ VÍCE LIDÍ BYLO ZAHUBENO NÁSILÍM LIDSKÝM, TOTIŽ VE VÁLKÁCH A VZPOURÁCH OBČANSKÝCH NEŽ PŘI VŠECH OSTATNÍCH POHROMÁCH!!!
Nemůželi být tedy pochyby o tom, že lidé lidem mohou nejvíce prospívat i škodit, SOUDÍM, ŽE ZÍSKÁVAT PŘÍZEŇ LIDÍ A JEJICH POMOC dovede CTNOST!!
A tak zatím co se užitek dobývá řemeslnou prací, PŘÍZEŇ LIDÍ SI ZÍSKÁVAJÍ VYNIKAJÍCÍ MUŽOVÉ SVOU MOUDROSTÍ A CTNOSTÍ!!
Neboť ctnost se projevuje celkem asi třemi schopnostmi. Z nichž jedna záleží v tom, že POZNÁVÁME co je v každé věci pravého a pravdivého, co přiměřeného, co správného, co z čeho vzniká a JAKÁ JE ČEHO PŘÍČINA!!
Druhá v tom, že potlačujeme vzrušené pohyby mysli, které nazývají řekové pathé, a že PUDY, které oni nazývají hormaj PODROBUJEME ROZUMU!!
Třetí v tom, že jednáme s lidmi, s nimiž žijeme, rozvážně a obezřetně, tak abychom s jejich podporou dosahovali úplného uspokojení, přirozených životních potřeb a abychom zároveň s jejich pomocí odvraceli škody, které by nám hrozily a mstili se na těch, kdo by se nám pokusili ublížit, stíhající je TAKOVÝM TRESTEM, který připouští SPRAVEDLNOST A LIDSKOST!!
Tedy jedna zásada musí být všem společná!!!!!!
Že PROSPĚCH JEDNOTLIVCE MÁ BÝTI ZÁROVEŇ PROSPĚCHEM CELKU. Neboť kdyby každý chtěl uchvátit všechen prospěch jen pro sebe (pozn. Karla -dnešní svět) lidská společnost by se zcela rozpadla!!
A dále, jestliže NAŠE PŘIROZENOST žádá, aby člověk pomáhal člověku, ať je to kdokoliv, JEN A PRÁVĚ PROTO, ŽE JE TO ČLOVĚK, musí být podle téže přirozenosti, PROSPĚCH VŠECH LIDÍ VĚCÍ SPOLEČNOU!! A jestliže tomu tak je, JSME VŠICHNI SPOJENI JEDINÝM PŘIROZENÝM ZÁKONEM!!
Tudíž je zcela nevhodné co někteří lidé říkají, že by otci nebo bratru v ničem neublížili pro svůj prospěch, ale k ostatním občanům, že mají jiný vztah. Tito lidé soudí, že je nespojuje s ostatními občany, žádné právo ani žádné společenství směřující k obecnému blahu. Což je názor, který úplně rozvrací JEDNOTU obce!!
Ti lidé, kteří pak tvrdí, že musíme mít ohled na spoluobčany, ale nikoli na cizince, TI POPÍRAJÍ CIT POSPOLITOSTI CELÉHO LIDSKÉHO RODU!!!
!!!ALE BEZ TOHOTO CITU HYNE OD ZÁKLADU DOBROČINOST, ŠTĚDROST, ŠLECHETNOST A SPRAVEDLNOST!!!
A o těch lidech, kteří dávají výost cnostem musíme soudit, že jsou i vůči nesmrtelným bohům bezbožní!! Neboť vyvracejí lidskou společnost od nich zřízenou!
.....
Jinak potírají lstivé jednání zákony, jinak filozofové!!
Zákony potírají jen takové, které mohou hmatatelně postihnout. Filozofové však i ty, které postihují rozumovým poznáním!! Rozum tedy žádá, abychom ZANECHALI NÁSTRAH, PŘETVÁŘKY A KLAMU!!
Ačkoli se naše přirozené cítění porušilo tak, že takové jednání není pokládáno ani podle obecného mravu za nečestné, ani není stíháno zákonem nebo právem občanským, přece je zakázáno ZÁKONEM PŘÍRODY!!
Proto naši předkové rozlišili OBECNĚ LIDSKÉ PRÁVO a PRÁVO OBČANSKÉ. Co je obsaženo v právu občanském NENÍ PROTO JEŠTĚ OBSAŽENO V PRÁVU OBECNĚ LIDSKÉM!!!! Co je však obsaženo v právu obecně lidském to má být zároveň obsaženo v právu občanském!!
ALE MY NEPOSTIHUJEME VÝRAZNOU A PŘESNOU PODOBU SKUTEČNÉHO PRÁVA A PODSTATU SPRAVEDLNOSTI, NÝBRŽ ZNÁME JEN JEJÍ STÍNOVÉ OBRAZY, KÉŽ BYCHOM SE ALESPOŇ TĚMI ŘÍDILI, NEBOŤ POCHÁZEJÍ OD NEJLEPŠÍCH VZORŮ PŘÍRODY A PRAVDY!!
