Materiální znakem se rozumí společenská nebezpečnost a je definována v jednotlivých odstavcích v paragrafových znění konkrétních TČ. U PŘ je nepatrná. Zda byl naplněn materiální znak přestupku přenechám s čistým svědomím správnímu orgánu ve správním řízení. Když si někdo bude chtít hrát na právníka, tak ať si to trénuje před správním orgánem, kde by si s tím jako věcně příslušný orgán měli umět poradit. Policista u přestupku rozhoduje pouze v blokovém řízení, ve kterém lze řešit jen některé přestupky a jen za určitých podmínek, které jsou jasně vymezeny zákonem. Tam si potom policista může posuzovat materiální znak, při určování výše uložené pokuty, která je taky vymezená zákonem. Tohle jsou základní znalosti teorie. Jestli máš takových mezer víc, tak se to honem douč. Policistovi u přestupku stačí, aby byl naplněn formální znak, protože materiální znak je u konkrétních ustanovení definován hodně obecně a rozhodovat o společenské nebezpečnosti by měl orgán, který věc projednává. Policista by v blokovém řízení samozřejmě měl vzít v úvahu okolnosti přestupkového jednání a zohlednit je ve stanovení výše pokuty v blokovém řízení nebo je zadokumentovat do spisu, aby mohl správní orgán rozhodnout, a to v případě, že přestupce nesouhlasí, že by spáchal přestupek. Jinak souhlasím s Hammerem, protože skutkové podstaty TČ a PŘ jsou v zákoně právě z důvodu, že ta konkrétní jednání jsou společensky nebezpečná sama o sobě, kdy u přestupku musí být společenská nebezpečnost nepatrná, proto nevim, jestli bazírování s materiálním znakem u PŘ má vůbec smysl. Od toho jsou okolnosti vylučující protiprávnost. To doufám znáš.
Jinak by mě zajímalo, jaké můžou být obecně použitelné stupně škodlivosti u přestupků, kde je společenská nebezpečnost nepatrná. Já bych řekl, že je to klasický zákon šitý horkou jehlou, který zpochybňuje svojí podstatu. Úpadek a nevzdělanost společnosti stejně neřeší, spíše naopak. Stupně spol. nebezpečnosti nebo škodlivosti byly a jsou definovány v jednotlivých skutkových podtstatách v TZ v paragrafovém znění v jednotlivých odstavcích, kdy se stupněm nebezpečnosti roste trestní sazba.
Právo by mělo být srozumitelné pro obyčejného člověka. Dneska se v tom nevyznají ani soudy, což potvrzují mnohdy výrazně odlišné rozsudky v odvolacích řízeních u závažbých TČ, kde korupce jen kvete.
Nový TZ má jediný účel, což je odlehčit orgány činné v trestním řízení tím způsobem, že u některých skutků, které jsou trestným činem se společenká nebezpečnost zlehčuje. Proto dle nového TZ již nejsou společensky škodlivé v případě, kdy poškozený může dosáhnout odškodnění jinou cestou(občasnkoprávní, správní apod), než prostřednictvím trestního řízení a je povinnen tyto prostředky nejprve vyčerpat a až v případě, kdy ani po využitím všech variant není dosaženo nápravy nebo odškodnění, zde vzniká společenská škodlivost. Důvodem této změny je odlehčit orgány činné v trestním řízení od projednávání a šetření skutků, čímž logicky bude méně odsouzených a potrestaných a ušetří se tím penízky ze státního rozpočtu pro vyšší a důležitější příjmy zájmových parazitujících skupin, u kterých je škodlivost obecně známá a tolerovaná.
Tak jsem to pochopil nebo spíš nepochopil z komentáře k trestnímu zákoníku.
Z tohoto principu vyplývá, že u přestupků absence škodlivosti pro společnost asi nepřipadá v úvahu.
A co se týká např. níže diskutovaných dopravních přestupků, tak ten, kdo není soustavně schopen dodržovat pravidla provozu by neměl být držitelem řidičského oprávnění.
