PETRA-LHOTAKOVA [
2013-03-06 21:04:08]: Chtěla jsi říct, šup sem s tím, kdo jste napřed udělali průser a pak řvali na veřejnosti a kdo jste si neuměli přiznat chybu.
Neboli napřed se nám všichni smějí že si umíme vyskakovat na nějaké chudáky, ale jakmile máme před sebou chlapa, dostaneme přes hubu a ještě křičíme, aby to všichni věděli.
Tak vlastní ostudu jsem si uměl přiznat vždycky, ale asi mám i nějakou soudnost, že jsem nedělal ostudu i kolegům veřejně, když už jsem ji dělal jinak.
Průser ano, ale vždycky zrcadlo. Já svoje parťáky vědomě neohrožoval, stačily ty moje kraviny. A dokonce, představ si to, jsem se jim i omluvil!!!
Jako mladý jsem ale zjistil, že převádění trestných činů na přestupky jakože do doby než se pašík zjistí, aby oddělení nemělo problémy, není zase až tak docela pravda. Že vedoucí těm neznámým přestupkům už nevěnuje žádnou pozornost, taky že možnosti něco zjišťovat u přestupků jsou mizivé a že je to prostě jen pro jeho odměny a ochrana drbanů. S nima jsem se teda nikdy nekamarádil, to se tady netolerovalo.
Našel jsem si novináře s tím, že to zveřejním. Než jsem to stačil udělat, procházel jsem si spisy a zjistil jsem, že bysme "šli" celé oddělení a s náma jediný hajzl, který to celé nařizoval. Navíc by tohle nikdo z kolegů nepodpořil.
To bylo v době, kdy ty jsi u firmy ani nebyla.
Stěžoval jsem si nadřízenému svého VO, ale ten mi doslova utekl z kontroly a víckrát se mi neukázal. Odmítl jsem dělat spisovou, posral jsem si kariéru. Stejně pochybnou.
Psal jsem do novin i do intranetové diskuse a všichni věděli kdo jsem. Kritizoval jsem, že nechráníme svoje ovečky, ne že jsem něco zkurvil a nechci za to nést následky. K ničemu to ani tak nebylo. Mafie se nelekla, oni by v těch svých čárkách jeli ještě v krimu, jak jsou blbí.
Nenašel jsem cestu, jak tomuhle zabránit. Jsou do toho namočeni všichni řadoví dřív, než pochopí o co jde.
Takže jsme na tom stejně: nic jsme ani jeden nedokázali, nikdo z těch co to organizují a řídí nebyl potrestán a my sami jsme měli po ptákách.
Já jsem měl zájem o změnu stylu práce, abych mohl dělat pro lidi a ne pro vedoucího, ty o svoje tebou samé podělané ego.
Můj postup v celé kauze byl od začátku neprofesionální stejně jako bohužel každého četníka u této firmy. Všichni jsme si hrcli. Každý z nás byl vydíratelný mafií nad náma.
Dělalo se to masově, nikdy se to ale neřešilo do hloubky. Všichni vědí proč. Na vyhledávání těchto skutků stačí velice málo, jsou to jen například všechny ty poškozené dveře, rozbité zdi, poškozené okna, krádeže údajně nepojízdných motorových vozidel atd atd. Každé OOP by toho mělo tisíce. Pamatuju případy, kdy se poctivou profesionální prací zjistilo, kdo je pachatel a vedoucí to odmítl znovu otevřít proto, že přešel Nový rok a statistiky z minulého už byly proplacené.
Pak nastalo období další neprofesionality, když jsme nedělali ale vůbec nic. A nikde se to venku neprojevilo. A ani vedoucího neodvolali. Nakonec ho šoupli ještě na oddělení vyššího typu velit.
Pak přišel případ Brno a ředitel Přikryl a viděli jste, co se stalo. Ten, kdo z toho měl nejvíc nic, potrestaní byli ti úplně naspodu, kteří se vsadím, měli pětibábu odměn za rok v tom lepším případě.
Řvát, když mi osobně skřípnou perka, dobrá. Co jsi udělala prvnch šest let na hlídkové pro to, aby jsi nechodila od ničeho k ničemu tam a zpátky a skutečně jsi sloužila lidem?
