Nejfajnovější bylo, když managerové zjistili, že celá řada poldů nemá ve svých papírech doklad o ZOPce. Přesto že jsem sdělil kde a kdy jsem ji dělal, papír ve složce není, musí se to udělat...!!! Byl tam, ale ZOPku jsem dělal znovu!!!
Tak do školy! Po osmnácti letech praxe venku. Mazec. S pětačtyřicetiletýma babama z kanclů, co je manageři převáděli do výkonu, tam instruktoři mlátili o žíněnky hlava nehlava. Kdo jste zažil tělocviky jiné než pro dnešní generaci mladých kriplů, víte že ani mladí trénovaní kluci neskončili suší a nedobití.
Hodina psychologie a herečka jakožto oběť trestného činu. Učitelé na škole ji naučili hrát nějaké to divadýlko pro mladé poldy. Jenže učitelé na škole jsou od praxe vzdáleni asi jako Proxima Centauri od našeho slunce. Kdysi řada z nich sloužila, ale třeba nevědí, že už neexistuje kniha služeb, kniha úschovaných věcí atd. ale jen ETŘ, jak se postupuje při lustracích atd atd atd.
Já s jednou kolegyní, která už měla taky čtyři křížky na krku, jsme teda dělali hlídku na služebně přijímající oznámení... Byli jsme tam jako nejstarší služebně.
Hérečka pravila, že v Tescu ztratila svoje doklady. A měla v roli, že má být ukecaná.
Mlela a mlela. My jen seděli a nechali jí, až jí herecká etuda dojde. Do tří minut nevěděla co má říkat, páč tak nějak přepálila začátek.
Paní, jak se jmenujete, kdy jste narozena, odkud jste... začali jsme klasika s tím, že musíme lustrovat každého, kdo přijde na služebnu na pátrání atd atd. Však to znáte.
Učitelé to pak komentovali, že jsme to udělali perfektně, že tohle nikoho nenapadne...Docela jsem nevěřil tomu, co slyším, že jo. Jak nikoho nenapadne, když to denně tak děláte? Kde je policejní školství a kde praxe?
No ona že je z Tišnova. Tak říkám: co bylo v kabelce?
No tak klasika, doklady, kreditka (pozor, chytáček na blbečky)a nějaké drobné...
Tak vydržte, kolegyně zavolá do tesca na Securiťáky, jestli se to nenašlo... říkám já, protože jsem se chtěl vyhnout té kreditce... :D Kluci z kurzu se začali pochechtávat...
Kolegyně jakože volá. Já říkám hérečce, jak se dostane domů, když nemá ani prašule ani doklady? Jestli trefí na nádr. Prej je v Brně podruhé v životě ale má třicet kaček na jízdenku...
Klid matko, pravím jí, jak to došolícháme, naše hlídka vás zaveze na nádr, ale vydržte, ještě musíme dořešit tu kabelku...
Kolegyně, také pěkná svině prohnaná, mezitím telefonuje:
"... jméno je Miroslava Hrycová, narozena... bytem... jo, tak paráda! Paní, kabelka je na světě i s kreditkou!"
Ta nevěděla která bije, úplně vyvalená nadšená...
Učitel pořádkové, starý pardál, se nemohl udržet smíchy, když hérečka líčila, jak se jí nikdy nic takového nestalo, jak je suprově spokojená s přístupem policie... přitom jsme ji ošulili i celý ten výstup... :D
Prej:
"Tohle by se mohlo ukázat těm mladým, kteří si ani nezjistí jak se jmenuju...!"
Krista, jenom to ne, jak to uvidí nějaký velitel z praxe, dostaneme přes koule!!!! Kolegyně ne, tu kopnou zezadu!
No udržet vážnou tvář moc nešlo, usmívali jsme se a snažili se neřehtat. Lidi netuší o čem ta práce vůbec je, a ta hérečka ani nepochopila, že jsme si z ní vystřelili jak jsme si z fleku vymysleli že kabelku našli securiťáci... Jenže zase: jedna z prvních věcí, co nám staří pardálové tloukli do hlavy byla: hlavně se musíš naučit z fleku a okamžitě lhát. Co lhát, kdy lhát, jak lhát... Jenom to tě uchrání od spousty nepříjemností. Přesně tak to taky bylo. Říkat lidem co chtějí slyšet, ne pravdu.
To, kluci, nebyly staré dobré časy. Ani tehdy jsme prvorepublikovému četnictvu s jeho přístupem k lidem nesahali ani po kotníky. Policie od roku 1948 honí jenom čárečky a dělá politiku. Pro lidi je taková policie zbytečná.
Jen si vzpomeňme, kolikrát jsme lidem dobrou prací podle předpisů skutečně pomohli a kolikrát jsme jim jejich situaci ještě více podělali. Pomoc, to bylo tak procento, podělání jejich situace dopadením pašíka, to byla většina. tehdy pojišťovny nedaly nic, jakmile byl pašík dopadený a chudák poškozený musel soudně vymáhat náhradu věcí od pašíka... Samozřejmě marně. My jsme si v devadesátých letech mohli na auta napsat: naše poctivá práce, vaše smůla!
Nejlepší bylo pachatele oficiálně nedopadnout. Neoficiálně jsme ho brali u tlamy na silnici, v hospodách, všude. Jedině to účinkovalo, protože soud po drahém řízení přípravném za tři roky, směšný trest, klidně podmínka na podmínku, trest za další čtyři roky pokud měl jít sedět. Navíc máme nějaký § 172 tr. řádu a souběh, ten si už paragrafově nepamatuju, všichni víme co to je za svinstvo. Navíc se skutky příjímají nebo nepřijímají podle toho kolik procent objasněnosti oddělení má, nesmí to být ani málo ani moc, na obojí dojde kontrola... Na jedné straně se místo skládání kaménků mozaiky, do kteréžto činnosti by mělo patřit i vyhledávání neznámých, tyto kaménky klidně zahazují a když jsou po čase potřeba, aby byly důkazy, nejdou vzít zpátky. Na straně druhé se do přestupků dávají i skutky známých skutečně drbanů jako třeba výtržnictví, jenom aby nebylo procento moc vysoké...
No nezlobte se, ale tohle nemá s policejní prací nic společného. To je práce managerské mafie.
